Z TOMOVA DIÁŘE

V říjnové části mého diáře na vás čekají fotografie barev nejkrásnějšího podzimu i usínající přírody, seznámíme se společně s mými novými spolužačkami na angličtině, probereme spolu velkou rvačku i trestný čin výtržnictví, pár reklamních fíglů, svezeme se spolu výtahem... a nakonec prožijeme i pár chvil nespoutaného objímání.

říjen 2012

1. října 2012 (pondělí): MEZINÁRODNÍ DEN HUDBY
Na nejrůznější světové a mezinárodní dny, zasvěcené nejrůznějším politicky korektním tématům, si moc nepotrpím, ale pár jich je, které mám rád. Den žen, Den stromů, Den překladů... i 1. říjen by se mohl stát oblíbeným dnem, protože to je Den hudby. Ale i když se dneska nedělo nic špatného, do zpěvu mi moc nebylo. Také na to každý den není nálada.

Jinak byl můj dnešní den úplně obyčejný... práce, nákup, klidné odpoledne doma. Ale ani trochu jsem si nestěžoval, on život někdy přináší zábavičky takového druhu, že by měl člověk být vděčný, když se u něj nic neděje. Takovou zábavičku měli dnesk v závodě Škoda Auto ve Vrchlabí - dnešní den tam byl zvaný Černým pondělím, protože přinesl zaměstnancům obálky a v nich ortel...

Ve Vrchlabí totiž po desítkách let končí výroba aut. Dál se tu budou vyrábět jen převodovky a i když se na to už více než rok staví nová obrovská hala, která už pohltila i polovinu památného vrchlabského fotbalového hřiště, bude to výroba víceméně automatizovaná a proto podnik nepotřebuje tolik zaměstnanců, kolik jich tam pracuje teď. V minulých měsících tedy probíhaly nejrůznější pohovory, testy, selekce... a jejich výsledky se zhmotní v obsahu obálky, kterou zaměstnanci dnes dostanou. Ti nejperspektivnější zůastanou ve Vrchlabí, ostatní dostanou na výběr - buď půjdou pracovat do Kvasin či Mladé Boleslavi - a pokud se jim to nelíbí, můžou jít. Věru jim nezávidím, takovou volbu.
Firma Škoda Auto se však přece jen nechová ke svým zaměstnancům zdaleka nelidsky - těm, kdo budou muset jít, vyplatí odstupné ve výši 21 měsíčních platů, což může u některých znamenat částku kolem třičtvrtě milionu korun. S vidinou takového zlatého padáku některé z těch, kteří zůstávají mrzí, že nebyli také propuštěni.

ZÁKÁZ PRODEJE BRAMBŮRKŮ
Všechny statistiky a výzkumy se shodují... naše děti trpí čím dál více nadváhou a obezitou. Některé školy se snaží proti tomuto nepříznivému trendu bojovat třeba tím, že zakazují ve školním bufetu prodávat sladké tyčinky a slané brambůrky. Dětem se to pochopitelně nelíbí... a já se divím nad těmi vymoženostmi, protože my ve škole žádný bufet nikdy neměli a vlastně ani ne peníze na to, abychom v něm utráceli za mlsání.

CD SLAVÍ 30 LET
17. srpna 1982 bylo vydáno první audio CD - album The Visitors švédské skupiny ABBA. CD tak v těchto dnech slaví své 30. narozeniny. Asi to je však jeho labutí píseň, protože pokrok se nezastaví, na světě jsou dávno následné formáty DVD a BluRay, navíc s rozvojem a rychlostí Internetu přestávají být záznamová média pomalu potřebná. Přesto si ale myslím, že s nám CD ještě nějaký pátek pobude, vždyť na čem bych si jinak kupoval na jarmarcích a slavnostech hudbu mých oblíbených středověkých skupin? Šlo by to sice přes Internet, ale to by v tom nebyla taková radost.

I WISH YOU A MERRY CHRISTMAS AND HAPPY NEW YEAR
Asi si říkáte, že toho na mě bylo dneska moc, zpívat si vánoční písničku v první říjnový den. Přiznám se, že jsem si ji dneska opravdu chvíli pobrukoval, ale nezpůsobil to ani kalendář jdoucí jako podél plotu, ani rána do hlavy... inspiroval mě k tomu supermarket LIDL. Zatímco venku svítí chvílemi sluníčko a je teplo tak, že se dá chodit v tričku, tady velkému regálu vévodí nejrůznější Santa Clausové, kolekce, hvězdičky, penízky a vůbec všechno, co má spojitost s Vánoci. Abyste neměli zmeškáno, páni obchodníci. Holt se vám tady na to bude prášit, protože každý rozumný člověk si užívá nejkrásnějšího podzimu... a Vánoce pak prožívá bez podobných kýčovitých hovadin, až příjde jejich čas.

CO JE TO MZDA?
Mzda jsou peníze, kterými zaměstnavatel udržuje své zaměstnance ve stavu, způsobilém k dalšímu výkonu práce.
Z pohledu zaměstnance: Mohla by být vyšší! Z pohledu zaměstnavatele: Mohla by být nižší!
3. října 2012 (středa): K RYBNÍKU TŘÍ JMEN
Když jsme si před několika dny prohlíželi fotky, zaujaly mou mamku obrázky od rybníčku, ležícího mezi Kunčicemi a Lánovem, který má tři jména. Někdy se mu říká historickým jménem, které nese i potok, jenž ho napájí - Rapprich. Známější je pod jménem, pod kterým je někdy i v mapách - Kábrt. Moje lánovská kamarádka Helena ho zná i pod jménem Kačák. Ale občané lánovští většinou říkají jen, že jdou k rybníku a každému je vcelku jasné ke kterému. Dneska jsme se k němu vydali i my.

Před kunčickým nádražím nejkrásnější podzim září v plné síle svých barev.

Přecházíme louku nad kunčickým hřbitovem až na silničku, po které se dáme vlevo a jdeme do Lánova. Jsou z ní nádherné výhledy na Krkonoše, ty jsou však bohužel dneska zamlžené, proto vám tu nabídnu obrázek z loňského 14. října.

Podcházíme nákladní lanovku, která vede z lomu v Černém Dole do vápenky v Kunčicích...

...a za chvíli jsme v Lánově. Chvíli se tu potulujeme a pak znovu vystupujeme po silnice na kopec, dáváme se vlevo, u kravína po polní cestě vlevo a za chvíli jsme u Rapprichu.

Paprsky podvečerního sluníčka zlatí protější stráň, z rybníku občas vyskočí rybička... a my si tu spokojeně jíme masovou konzervu s chlebem. Je tu hezky, jen kačenky tu kupodivu nejsou vůbec žádné. Asi se všechny odstěhovaly do Vrchlabí do zámeckého parku.

Je tu moc hezky, klid a příjemně.

Jen na vedlejší pastvině se pase několik krav.

Naštěstí si nás dosyta prohlédly už přes ohradník a víc o nás nejeví zájem, když jim přecházíme přes pastvinu.

Naše další cesta vede zarostlými pastvinami do údolí potoka, který se dříve jmenoval Rapprich, teď se mu říká Suchý nebo Mezilabský potok. Do něj už se uložily mrazivé večerní stíny, tráva je tu mokrá a cesta jím docela dlouhá. Konečně vystupujeme na poslední kopec před Vrchlabím a podél plotu zahrádkové kolonie směřujeme pod železniční most. Tam se nám však postavila do cesty nečekaná překážka - ze země těsně před ním tryská nečekaný příval vody a mění cestu pod mostem v dravý potok. Projít se tam suchou nohou nedá a my musíme pěkný kus jít podél trati, než se nám podaří prodrat se buřáním až na ni a vrátit se po ní až na přejezd u cihelny. Naštěstí je dneska výluka a tak nehrozí, že by nás tu potkal vlak. Podél automobilky a zpolovice rozbagrovaného a zničeného fotbalového stadionu už bez příhod dorazíme až domů.

Pěkná procházka to byla. Každého dne nejkrásnějšího podzimu si musíme užít.
4. října 2012 (čtvrtek): DEN ŠŤASTNÉHO SEZNAMOVÁNÍ
Máme tu nejkrásnější podzim, jedno z mých nejoblíbenějších období roku - nádherné, ale smutně krátké období křišťálových výhledů a barev, ze kterých přechází zrak. Období tepla a vůní. Ve čtvrtek mě však nečeká toulání, čeká mě angličtina... v minulých dnech jsem si ale pohazoval v hlavě s tím, že by obojí šlo spojit - utéct z práce o dvě hodinky dříve a jít pěšky po pohoří od samoty Příčnice ke kapličce nad Klášterkou, přes slemenskou silnici, kolem kříže Luisy Ertelové a rozcestí Na Poště do Hostinného. Dnešní počasí však tento pán hatí - od rána se nad horami válí temné mraky a občas i prší. Čeká mě tedy místo toho normální cesta autobusem, ale už už jsem myslel, že přece jen snad budu muset jít pěšky - vypravoval jsem se z práce jak chudý král do boje a na autobus to pak musel vzít hodně ostrým klusem. Naštěstí jsem to stihl a mohl tak vyrazit vstříc vodám hodiny angličtiny.

Hodiny našeho kurzu angličtiny jsou většinou klidné - vyplněné anglickým povídáním, poslechem, občas i nějakou tou gramatikou. Dnešní hodina však bude výjimečná jak už dlouho ne - přibudou nám totiž hned tři nové kolegyňky. Už se na ně moc těším. Teď tu společně s mými dosavadními spolužačkami a spolužákem čekáme, až příjdou. Konečně z chodby zazní zvonivé hlasy a ve chvilce jsou tu - plavovlasá štíhlá Petra, zlatovláska Denisa a tmavovláska Markéta. Jsou trošku vyplašené a nervózní a chtějí se usadit někde v koutku vzadu - vysvětlujeme jim, že v té velké místnosti plné stolů a židlí zabereme s bídou první řadu a tak se nakonec Denisa nechává přesvědčit, aby šla s námi dopředu a Markéta s Petrou se usazují ve druhé řadě. Přichází učitel Joe a hodina začíná.

Hodně mi připomíná tu, kterou celý tenhle náš kurz začínal - představování a povídání o sobě, naše nové kolegyňky jsou nervózní a nevěří si, přesně jako jsem byl nervózní a nevěřil si před lety já. Ale mně připadá, že mluví dobře a kdo ví, neukáží-li nám po několika hodinách záda. Každá je jiná a každá je jinak krásná, ale líbí se mi všechny. Dělá mi radost seznamovat se s nimi a celá angličtina je pro mě jedním jediným potěšením. Jen na gramatiku se pak nějak nemůžu soustředit a sekám v ní zbytečné chyby.

Pří zpáteční cestě si v příjemná společnosti mé kolegyňky Renči kupuju dobrůtky a na stanici je pak spokojeně jím. Konečně přijíždí vlak a já se vydávám na cestu k domovu. V Hostinném trochu poprchávalo, po cestě do Kunčic se však stmívá rychleji, než by mohla mít na svědomí přicházející noc. Vítr se snaží dravými poryvy vzít zemědělcům ze siláže plachtu, sviští nad lukami a střechami domů, ze stromů trhá celé záplavy žlutého listí. Vlak jezdí přímo do Vrchlabí, tentokrát se ale v Kunčicích musí přesedat. "Vážení cestující. Z důvodu výluky na trati vlak v této stanici jízdu končí. Dále budete přepraveni náhradní autobusovou dopravou." Zatímco se náš autobus proplétá ulicemi Harty, spouští se déšť, z dubů prší záplavy žaludů, do autobusu mládí zmítající se větve. Nechce se mi ve Vrchlabí na nádraží vystupovat. Z nebe crčí proudy vody, naštěstí vítr trochu ustává, déšť malinko polevuje, tak se vydávám na cestu domů, ale i tak dorazím mokrý jako vodník.

Vítr a voda nesvědčí ani nejmodernější elektrické síti Smart Region, kterou ve Vrchlabí buduje společnost ČEZ, máme tedy neplánovanou černou hodinku. Nevadí nám to, navíc netrvá dlouho. Ještě mrknu na mailiky, ale rychle mě zmáhá spánek, tak můj zajímavý den asi brzy skončí.
5. října - 10. října 2012 (pátek - středa): LOUČENÍ NEJKRÁSNĚJŠÍHO PODZIMU
Čas utíká rychle a i když se vlastně u mě neděje skoro nic zajímavého, abych vám to sem psal, i to málo, co se děje, pod jeho přívalem stačí zapomenout. Dny utíkají, příroda se barví ze zelené do celé palety barev... ale ta rychle matní, temní, hnědne a šedne, nejkrásnější podzim pozvolna přechází do podzimu vrcholného, chmurného, šedého. A s ním přicházejí stejně chmurné nálady, smutek v duši a neveselé myšlenky...

Přichází bez varování, podněcovány listím, létajícím po větru a chrastící po silnicích a cestách jako kosti dávno zpráchnivělé. Vzbuzovány temnými mraky a lesy, plné zmírající zeleně...

Ale pak po dramatickém svítání...

...příjde krásný slunečný den...

...a při toulkách Podkrkonoším...

...a v objetí s Královnou Podkrkonoší...

...všechny chmury mizí zpět do stínů, odkud vzešly.

Nejkrásnější podzim ještě neřekl poslední slovo a snad ještě pár pěkných dnů nám příroda nadělí, než nastane chmurný vrcholný podzim, plný mlh a inverzí.

FASCINUJÍCÍ FILMEČKY
Bloudění po serveru Youtube je někdy fascinující. Dneska mě třeba zaujal filmeček Svět pod Prahou : záhadný, temný a hluboký zavádějící nás do nejrůznějších zajímavých podzemních prostor pod Prahou. Zajímavá je i reportáž o přísně tajném vojenském objektu Vojenský objekt K-116 v Prokopském údolí - ČT - že by české obdoba vojenské základny AREA 51 v USA?. Fascinující je filmeček Podzemní továrna Richard. Zajímavý je i Dokumentární film o Richardu 1, který nechalo natočit město Litoměřice pro svůj záměr podzemní továrnu Richard zpřístupnit a zřídit tu pietní místo na paměť všem, kteří tu ztratili život. A pokd se chcete trochu pobavit, podívejte se, jaký senzační film natočili o podzemní továrně Richard, podzemí pod Prahou nebo podzemí lomů Amerika tvůrci z USA - na jeden díl seriálu Města z podzemí - podzemí pod Prahou.

FASCINUJÍCÍ MARKETING
Není důležité, co se dělá, je důležité, jakým povídáním se to opentlí... a úspěch je zaručen. Opentlen povídáním o mase čuníků, krmených jen žaludy a bukvicemi, máčeném po 15 dnů v kvalitní brandy a bramborách pečlivě vybrané a pěstěné odrůdy, dá se prodávat za cenu 2 500 Kč jako vysoce luxusní nóbl jídlo i... párek s bramborovou kaší!

LETIŠTĚ VÁCLAVA HAVLA
5. října, v den nedožitých 76. narozenin prezidenta Václava Havla, bylo přejmenováno Letiště Praha Ruzyně na Letiště Václava Havla. Tuto změnu inicioval režisér Fero Fenič a jeho nápad podpořilo svými podpisy v petici více než 90 000 lidí.
Mně to nepřipadalo jako dobrý nápad - náš pan prezident byl spíš skromný člověk a myslím si, že by si nepřál, aby se kolem něho rozvíjel nějaký posmrtný kult osobnosti. Proto jsem podepsal petici proti tomuto nápadu, ale společně se mnou mělo stejný názor necelých 28 000 lidí, většina tedy zvítězila a letiště má nové jméno. Doufejme, že se nestane jen prázdným pojmem a každého cestujícího naopak přiměje alespoň na okamžik k zamyšlení, zda nešlape po ideálech, které náš zesnulý pan prezident zastával.

KULT ZNAČKY V NĚKOLIKA VĚTÁCH
V těchto dnech mě zaujala na rádiu Černá hora reklama. Ne tak jako obvykle, že mi leze na nervy, ale naopak pozitivně. Co jsem v článku Fascinující marketing 2 - Kult značky pracně a zdlouhavě sepisoval, to ona dokázala shrnout do třech vět...

DIESEL Styl bez kompromisů
DIESEL Buďte sami sebou
DIESEL For successful living

Je to reklama na nějaký obchod 119 v Hradci Králové, chtěl jsem sem dát odkaz, ale nenašel jsem ho. Každopádně se mi reklama moc líbila - dokázala tak pěkně shrnout, o co budovatelé kultu značky usilují. O to, aby jste za svůj přijali jejich styl oblékání, abyste "byli sami sebou" podle toho, co si přejí. A měli byste mít pocit, že pokud nenosíte oblečení jejich značky, nemůžete být bráni za úspěšné.

PÁDIT JAK S KESEREM
Když jsem si tak řekl, že budu dneska domů "pádit jako s keserem", napadlo mě, že to úsloví znám už od nepaměti, ale nemám ani tušení, proč se to tak vlastně říká a co je to ten keser.
Co není v hlavě, najde se na Internetu. Keser je síť ve tvaru pytle na dlouhé tyči, vlastně takový veliký podběrák, prostřednictvím kterého se přenášejí ryby z vypuštěného rybníka do kádí a sádek. A opravdu s ním musí rybář sebou pěkně házet, aby se mu v něm ryby zbytečně dlouho netloukly a třeba i nelekly.

REKLAMA VE FILMECH
Když se díváte na některou z komerčních televizí, někdy už opravdu nevíte, jestli je tím hlavním, co televize vysílá, ještě film, nebo už spíš reklamy. Jedno s druhým se však může elegantně prolínat.

Určitě vás už někdy zaujalo, že se ve filmu občas objeví detailní záběr na mobilní telefon v ruce hlavního hrdiny, záběr na obrazovku počítače, fešná hrdinka si upravuje vlasy nebo vytrhává strojkem chloupky... mnoho věcí ve filmech můžeme vidět a není to žádná náhoda, nebo jen bezděčné obohacení děje. Je to ve filmu skrytá reklama, za kterou výrobci zobrazených výrobků zaplatí nemalé peníze. Vždyť ve filmu je obzvlášť účinná...

Pěkné povídání o reklamě ve filmu najdete na serveru Pohodová žena v článku Reklama číhá všude, i ve filmu. Moc hezky to shrnul autor článku Otravný product placement v českých filmech, který o týden později přidal skvělý rozbor filmu Rafťáci, jehož neuvěřitelných 9 procent zabírá reklama.

ČÍM VONÍ KŮŽE HLADKÁ
Písnička Magdaléna od Marty Kubišové patří k mým hodně oblíbeným a je to jedna z těch, při nichž po mně běhá mráz. Hlavně díky jejímu hodně působivému textu, s naléhavostí zpívajícímu proti slepému fanatismu a vzpomínajícímu jednoho z nejkrásnějších příběhů z Bible a jedné z největších Ježíšových moudrostí - "Kdo je bez viny, ať první hodí kamenem." Nádherná písnička to je.

Vzpomněl jsem si na ni ale z jiného důvodu - v písničce se zpívá "Na rtech jejích réva sladká, nardem voní kůže hladká." Tahle slova mi připomněla kniha spisovatele jménem Peter Trémayne Holubice smrti. Sestra Fidelma, bratr Eadulf a bratr Metellus v ní jdou lesní cestou...

Bylo docela teplo a Fidelma a Eadulf si všimli několika roslin a keřů, které neznali. Bratru Metellovi neušlo, že si jeden z těch kvetoucích keřů, které míjeli, Eadulf prohlíží.
"Myslím, že jej do této země přinesli moji předkové (Římané)," usmál se. "Říkali mu nardus a koupě takového trsu by přišla na měsíční mzdu dělníka na farmě."
"Koupě?" ptala se Fidelma nevěřícně. "Lidé skutečně rosliny kupují?"
"Samozřejmě. Kořenáři." odpověděl mnich. "A zejména rostliny, které jsou vzácné."
Eadulf ucítil, jak rostlina voní, a řekl: Myslel jsem si to - ty bys ji nazvala labondur," řekl Fidelmě. "Má léčivé účinky."
"Levandule, skutečně." Bratr Metellus souhlasně přisvědčil.

Pokud má autor pravdu, voní v písničce Magdalénina kůže hladká levandulí.

TAJEMSTVÍ APOKRYFNÍCH EVANGELIÍ
I když se zdá, že křesťanská víra lpí na dva tisíce let starých příbězích a dogmatech, ve skutečnosti se během těch dlouhých let neustále vyvíjí a mění. Už od dob apoštolu si ji každý, kdo má tu moc, přikřivuje a mění k obrazu svému, aby co nejlépe vyhovovala jeho vlastní filozofii, mocenským ambicím i ekonomickým zájmům. Co se nehodilo, to bylo nemilosrdně odmítnuto. Tento osud postihl i tzv. Apokryfní evangelia, která se nehodila do krámu císaři Konstantinovi, jenž se svou ženou, císařovnou Flavií Iulií Helenou, přizpůsobil křesťanství zcela svým politickým potřebám.

Katolická církev apokryfní evangelia samozřejmě nijak nepropagovala a k jejich textům se po staletí dostali jen ti nejvyšší a nejpravověrnější. Dnes už se jejich texty najdou na Internetu - na adrese http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005060001 je třeba povídání o Evangeliu podle Jidáše Iškariotského. Ne ve všech, ale v některých se objevuje motiv, že jejich předpokládaného autora Ježíš zasvětil do nějakého tajemství, které ostatním nevyjevil. Obvykle to tajemství není moc pochopitelné... ale kdo ví, co by vzniklo, kdyby se všechna tahle zvláštní tajemství dala dohromady. Asi nic... ale minimálně by to mohla být zajímavá inspirace pro nějakého nadšeného následovníka Dana Browna.

Zajímavé povídání o Apokryfních evangeliích a dalších podobně zavržených částech Bible nabízí Encyklopedie Wikipedia na adrese http://cs.wikipedia.org/wiki/Apokryf.

NEPOVEDENÁ RVAČKA
8. října se hrál v Praze na Letné fotbalový zápas naší nejvyšší fotbalové ligy mezi AC Spartou Praha a FC Baníkem Ostrava. Sešlo a sjelo se na něj hodně fanoušků obou klubů a padl nápad sejít se ještě před zápasem a vzájemně si drobátko vyměnit názory. Těm nejbojovnějším Sparťanům i Baníkovcům se to zdálo jako dobrý nápad. Vybrali si však k tomu místo na běžné ulici blízko stanice metra Skalka a tak to neuniklo bdělé policii, které se ten nápad zdaleka tak dobrý nezdál. Sotva začaly padat rány, vtrhly policejní jednotky na scénu a začala mela. Někteří rychle vychladli a spasili se útěkem po okolí, jiné to rozpálilo ještě více a dali se na odpor. Brzy však skončili v nepohodlné poloze na zemi s rukama svázanýma za zády a svázanýma nohama. Policie si z nich udělala na trávě podél ulice výřad, radost pohledět.

Postupně putovali na policejní stanici k "podání vysvětlení", jak se v úřední mluvě říká výslechu. Vinou toho přišli o celý zápas, což určitě mrzelo obzvlášť příznivce Sparty, neboť ta vyhrála nad Baníkem 2:0. Některým z nich pak bylo sděleno obvinění z trestného činu výtržnictví.

Sofistikovanější informace včetně obrázků najdete na stránce Novinky.cz na adrese http://www.novinky.cz/krimi/280912-banikovci-si-jeste-pred-fotbalem-dali-se-spartany-do-zubu-vysklili-i-obchod.html. Že se však fanoušci zdaleka jenom neperou a nekazí zápasy pyrotechnikou dokazuje fotoreportáž ze stránky Hooligans.cz.

TRESTNÝ ČIN VÝTRŽNICTVÍ
Výtržnictví je v laických očích takový pěkný univerzální trestný čin... zdá se, že se dá uložit za nejrůznější pobuřující chování, rušení veřejného pořádku, ale třeba také za zrajčatování či zvajíčkování neoblíbeného politika nebo třeba zpívání protestsongu v kostele. Podívejme se, jak tenhle trestný čin definuje náš Trestní zákon...

§ 358

Výtržnictví

(1) Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že napadne jiného, hanobí hrob, historickou nebo kulturní památku, anebo hrubým způsobem ruší přípravu nebo průběh organizovaného sportovního utkání, shromáždění nebo obřadu lidí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

a) opětovně, nebo

b) jako člen organizované skupiny.

To je však taková suchopárná mluva ze zákonů a proto se teď spolu pojďme podívat na příběhy z poslední doby, na jejichž konci padlo obvinění právě z tohoto trestného činu...

V poslední době nejvíce naplnil stránky novin případ člověka, který na protest proti neúnosným životním podmínkám střílel z dětské pistole plastové kuličky na prezidenta Klause. Protože se prezidentovi nic vážnějšího nestalo, bude střelec obviněn z výtržnictví. Podrobnosti jsou v článku Muž, který v Chrastavě 'postřelil' Klause, byl obviněn z výtržnictví. Šéf ochranky rezignoval.

Jako výtržnictví byla rovněž ohodnocena rvačka mezi fanoušky Baníku Ostrava a Sparty Praha, která se strhla navečer v pondělí 8. října 2012 v Praze ve Strašniccích. Podrobnosti jsou v článku Pražští policisté obvinili 19 fotbalových fanoušků z výtržnictví.

28letý muž byl zřejmě naštván na celý svět, potřeboval si svou zlost někde vybít a vybral si k tomu supermarket. Sprostě urážel pokladní, poté začal slovně napadat i ostatní zákazníky a nakonec rozkopal regál se zbožím. Jeho řádění učinili přítrž přivolaní policisté. Obvinění z výtržnictví mu určitě na náladě nepřidalo. Podrobnosti jsou na stránkách Policie ČR na adrese http://www.policie.cz/clanek/vytrznictvi-444985.aspx.

Jiného naštvalo, že se stal nedobrovolným účastníkem dopravní nehody, má poničené auto a rozhodl se to vyřídit bez policie. Vyhrožoval viníkovi nehody se železnou tyčí v ruce a nakonec sebral jeho ženě mobilní telefon, kterým si všechno natáčela a prohlásil, že jí ho vrátí, až mu zaplatí škodu na autě. Mezitím na místo dorazila policie a ta muže obvinila kromě výtržnictví i z krádeže. Podrobnosti jsou na policejní stránce http://www.policie.cz/clanek/vytrznictvi-130203.aspx.

A ještě jiný muž si jednou v podvečer našel skvělou zábavu - házel z okna skleněné lahve mezi projíždějící auta. Když přijeli hasiči silnici uklidit, házel je i po nich a dokonce toho nenechal ani když na místo dorazila policie. Ta ho nakonec drapla a muž skončil v psychiatrické léčebně. Podrobnosti nám sdělují policisté na adrese http://www.policie.cz/clanek/vytrznictvi-130203.aspx.

Ale i ženušky se dokáží pěkně rozparádit. Jedna se rozzuřila v hospodě na svého přítele, nadávala mu a když měla pocit, že ostatní hosté jsou proti ní, začala po nich házet železné popelníky. Naštěstí byla moc opilá na to, aby někoho trefila a proto to odnesla jen skleněná výplň dveří. Podrobnosti sepsal policejní poručík na adrese http://www.policie.cz/clanek/vytrznictvi-130203.aspx.

Klasikou výtržnictví jsou ale nejrůznější rvačky, útoky, fackování a urážky, těch je v policejních protokolech nejvíce. Jednou se neudržel i známý herec Karel Roden a dotěrného fotografa z Blesku třikrát praštil pěstí. Fotograf skončil v nemocnici a Karel Roden si na policejní stanici vyslechl obvinění z výtržnictví. Podrobnosti jsou v článku http://www.super.cz/5061-podivejte-se-jak-roden-pestmi-zridil-novinare-za-vytrznictvi-mu-hrozi-dva-roky-natvrdo.html.

Nakonec mě napadlo - když mi Google poradil, že anglicky se výtržnictví řekne disorderly conduct - se podívat, jak výtržnictví definují v cizině. Tohle je překlad z Trestního zákoníku státu New York, jehož plné znění najdete na adrese http://wings.buffalo.edu/law/bclc/web/NewYork/ny3(b).htm.

Sekce 240.20 Výtržnictví

Výtržnictvím se proviňuje ten, kdo úmyslně způsobí na veřejnosti nepřístojnosti, pobouření nebo znepokojení nebo lehkomyslně riskuje jejich vznik:

1. Zapojí se do rvačky nebo násilnosti, urážek nebo výhružného chování; nebo

2. Dělá neúnosný hluk; nebo

3. Na veřejném místě užívá vulgární nebo obscénní výrazy nebo dělá obscénní gesta; nebo

4. Bez zákonné autority ruší jakékoliv zákonné veřejné shromáždění nebo setkání osob; nebo

5. Činí překážky automobilové či pěší dopravě; nebo

6. Se shromáždí s dalšími osobami na veřejném prostranství a odmítne uposlechnout zákonného policejního příkazu k rozchodu; nebo

7. Způsobí riskantní nebo tělesně nepříjemné podmínky jakýmkoliv konáním, které nemá žádný legální účel.

Výtržnictví je přestupek.

OLYMPIJSKÝ HOKEJOVÝ TURNAJ BUDE VYSÍLAT TELEVIZE NOVA
Zatímco Česká televize bude vysílat při Olympijských hrách v Soči všechny ostatní sporty, v hokeji ji přeplatila televize Nova a proto budou přenosy z hokejového olympijského turnaje vysílat Nova.

Radost z toho nemám prachžádnou. To bude víc reklam než hokeje!
11. října 2012 (čtvrtek): VEŠKERÉ UTRPENÍ BRZY SKONČÍ
Čtvrteční slunečné odpoledne mě zastilo na náměstí v Hostinném. V pekárně mě zlákaly svým vzhledem koláčky, tak jsem si dva koupil a když jsem je na lavičce na náměstí spokojeně jedl, přistoupil ke mně mladý muž příjemného vzhledu a daroval mi na přečtení malý papírek, nesoucí jméno "Veškeré utrpení BRZY SKONČÍ". Součástí byl i idylický obrázek spokojených lidí, losů, krásné krajiny plné květin, stromů a ovoce. Ten styl je známý a proto mi bylo jasné, že ten muž je Svědek Jehovův.

Nejsem stoupenec víry Svědků Jehovových, ale oni sami mi nevadí. Nebráním se, když mi chtějí něco dát nebo si povídat, alespoň na ulici ne. Když mi dají svůj časopis Strážná věž nebo cokoliv jiného, skoro vždycky si to doopravdy přečtu - sice s ledasčím z jejich víry nesouhlasím a není to mé přesvědčení, ale přece jen... někdy píší o takových obecných pravdách a i když píší něco, s čím se neztotožňuji, je zajímavé zamyslet se nad tím, jak svůj nesouhlas zdůvodnit. Rád si takhle popřemýšlím. Rozhodl jsem se k tomu i dnes, beru si papírek s sebou na pivo do Pensionu 14 a tam si ho čtu.

Papírek "Veškeré utrpení BRZY SKONČÍ" - k přečtení je v Knihovně Svědků Jehovových - pojednává o tom, co je vlastně těžištěm jejich víry. Svědkové věří, že Bůh stvořil Adama a Evu jako dokonalé bytosti se svobodnou vůlí. Oni se však rozhodli, že budou žít v souladu se svým rozumem, ne s Božími zákony - tím vstoupil na svět hřích, Adam a Eva přišli o dokonalost, zestárli a zemřeli. Stejně nedokonalí jsme my, jejich potomci. Vinou toho, že žijeme podle vlastního uvážení a neřídíme se Božími zákony, je na světě všechno utrpení, války, chudoba, nemoci i katastrofy.

Svědkové věří, že doba, kdy si lidé vládnou špatně, velmi brzy skončí. Bůh Jehova zasáhne do lidských záletí, skončí všechna království, státy i diktatury, na světě zůstanou spravedliví, zatímco ničemové nebudou mít už na Zemi místo. Pak nastane rajské Boží království, ve kterém již nebudou slzy, utrpení, nemoci ani smrt.

Já jsem si k tomu řekl jen jediné - že jestli to tak opravdu bude, mohl by Bůh odpustit lidem pokus o stavbu Babylonské věže a všechny jazyky zase sjednotit. S tímto přáním na rtech jsem zaplatil a spokojeně vyrazil slunečným odpolednem na hodinu angličtiny.

POZOR NA FALEŠNÉ ZPRÁVY OD ČSOB
Ráno nám naši bdělí administrátoři poslali vzkaz, že chodí falešné zprávy od ČSOB, kteří rozesílají zločinci, usilující získat přístupové údaje k vašemu bankovnímu účtu, aby vám ho mohli vykrást. Opravdu nám jich během dopoledne několik přišlo. Mají to dobře promyšlené, pacholci, zjistí si doménu konkrétního podniku a pak posílají falešné zprávy z e-mailové adresy, která má tuto doménu. Adresa je pochopitelně také falešná, váš antispamový systém ji však vyhodnotí jako důvěryhodnou. Podrobnosti najdete v článku na serveru viry.cz na adrese http://www.viry.cz/vas-ucet-u-csob-byl-docasne-zablokovan.

KONEC MARMELÁDY
S platností ode dneška nám Evropská unie zakazuje používat slovo "marmeláda" pro produkty tohoto druhy, které nejsou vyrobené z citrusových plodů. Místo toho se bude používat název "Pomazánka z ovocné směsi".
Některé státy jen tak tak že nepadají pod tíhou svých dluhů, euro není zrovna nejstabilnější měnou, výhled evropské ekonomiky neslibuje žádný výrazný růst... ale slovutná Evropská unie místo toho řeší to, abychom si náhodou něco neříkali po svém.

VYPÍSKAT!!! VYPÍSKAT!!! VYPÍSKAT!!!
Když vaše vystoupení obecenstvo ohodnotí pískotem, je jasné, že si to ani trochu neužilo a vy máte co zlepšovat. Nemusíte však věšet hlavu, nejste v tom zdaleka sami a stalo se to i lidem daleko slavnějším.

Nemilosrdného odsouzení a vypískání se dočkal třeba i profesor Tomáš Garrigue Masaryk. Vzdor veřejnému mínění zastával a hlásal neochvějně názor, že Leopold Hilsner byl za vraždu holčicky Anežky Hrůzové odsouzen neprávem. Antisemitsky naladěná veřejnost ho za to velmi odsuzovala a jeho studenti se ho rozhodli na přednášce vypískat. Nebyli přístupni jakémukoliv dialogu a proto nakonec pan Masaryk musel své úsilí vysvětlit jim svůj pohled na věc vzdát. Až historie ukázala, že měl pravdu. Podrobnosti se dočtete v článku na adrese http://www.skripov.ostravajih.cz/osobnosti/verze_tgm6.php.

Politiky chrání jejich imunita před ledasčím, před vypískáním však nikoliv. Na vlastní oči to na předvolebním setkání s voliči zažil tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy, kterého vypískali ve městě Bayonne a bývali by ho i zvajíčkovali, kdyby se včas neschoval v kavárně. Podrobnosti uvádí Česká televize v článku Sarkozyho vypískali, schoval se proto v kavárně.

Vypískání se dočkala i "královna popu" Madonna - letos v červenci na koncertě v Paříži dala na sebe dlouho čekat a poté více mluvila o politice, než zpívala. Obecenstvu se málo muziky za hodně peněz ani trochu nelíbilo a svůj názor dali najevo pískotem, nadávkami a házením věcí na pódium. Následně mnoho z nich požadovalo vrácení peněz. Podrobnosti se dočtete na serveru Novinky v článku Madonnu vypískali, koncert trval 45 minut, z toho 15 minut jen mluvila nebo v Blesku v článku Fiasko na turné: Madonna se snaží šokovat, Francouzi ji ale vypískali!.

Vypískali vás, co se dá dělat, ale to neznamená, že příště nebudou jásat nadšením.

Giuseppe Verdi je dnes znám a ctěn jako autor oper, které patří k nejoblíbenějším. Ale jeho komická opera Jeden den králem se obecenstvu při premiéře nelíbila a vypískalo ji. Zmínku o tom najdete ve skladatelově životopisu na adrese http://www.operaslovakia.sk/operna-encyklopedia/skladatelia-a-opery/giuseppe-verdi.

Rap je můj velmi neoblíbený, až téměř nenáviděný hudební styl, jiným se však líbí a u těch je velkou hvězdou a idolem rapper Eminem. Dokáže vyprodávat koncertní haly, lidé si jeho vystoupení užívají... a přece jeho první vystoupení skončilo pískotem. On z toho byl hodně špatný, uvažoval o konci kariéry, která ještě ani pořádně nezačala... ale pak se sebral, zabojoval a hořkost vypískání už nikdy nezažil. Podrobnosti jsou na T-music v článku Eminem: Na prvním koncertě mě vypískali, chtěl jsem s tím seknout.
13. října 2012 (sobota): RADNICE A KLÁŠTER V HOSTINNÉM
Když jsem šel ve čtvrtek na angličtinu, zaujala mě na cedulce před muzeem zajímavá akce. Při příležitosti blahořečení čtrnácti umučených františkánských mnichů bude v Hostinném o víkendu otevřeno muzeum v klášteře - to v říjnu bývá otevřené jen ve všední dny - a bude zpřístupněna radniční věž. Dlouho, dlouho jsem zvedal oči nad hlavy obrů a představoval si, jaký je asi výhled z ochozu, obepínajícího radniční věž. Proto právě teď stojíme spolu na náměstí v Hostinném.

Protože příspěvek by byl na deníček už moc dlouhý, pojďme spolu dál poznávat Hostinné v článku Hostinné - radnice a klášter v sekci Vandrování.

ZAJÍMAVÉ A KRÁSNÉ VÝTAHY
Už odmala pro mě měly velkou přitažlivost výtahy, lanovky nebo jezdící schody. Vždycky jsem toužil podívat se i do jejich běžným pasažérům nepřístupných prostor, hlavně strojoven. Párkrát jsem už to štěstí měl, ale přesto se mi to rozhodně neokoukalo.

Díky serveru Youtube se můžeme podívat ledaskam. "Nenechávejte svou strojovnu výtahu odemčenou", nabádá všechny majitele autor tohoto nesmírně zajímavého filmečku, "nebo ji budu muset prozkoumat v honbě za svým zájmem o výtahy!". Jak vypadá jízda rychlostí "co to dá" na střeše výtahové kabiny můžeme obdivovat ve filmečku Otis Gen2 Machine Room-less (MRL) Elevator Surfing, ve kterém jeho autor důrazně varuje před porušováním bezpečnostních předpisů pro výtahy. Osvědčený autor z prvního filmečku nás bere na výlet do fascinující strojovny výtahu ve filmu s názvem "1970's "Express Lifts" with DMR control system. Inc motor room" 1. část a část 2. Fascinující cesta proti proudu času pokračuje s filmem Nejstarší výtah světa, který ale dle početných komentářů nejstarší rozhodně není. Nejstarší může být výtah z filmu Nejstarší neelektrický výtah světa?, kterým jste se vezli tak, že jste tahali za lano. (Obsluhovat podobný, i když ne asi tak starý výtah na sudy si můžou návštěvníci zkusit v Muzeu řepařství, cukrovarnictví a lihovarnictví v Dobrovicích). Jiným zajímavým starým výtahem se vozíme ve filmu Starý ručně ovládaný tažný výtah firmy OTIS v Maiden Lane 11 v New Yorku. Podobný výtah můžeme obdivovat i ve filmu Starý ručně ovládaný tažný výtah firmy OTIS Robert E Lee Building Lexington VA..
Pro cestující pohodlí, pro majitele povinnosti. Každý musí zajistit pravidelnou preventivní kontrolu a o tom se v angličtině vypráví ve filmu Preventivní kontrola výtahů.
A jak vlastně výtah funguje? O tom se v angličtině stručně vypravuje ve filmu Jak funguje výtah. Zajímavý je i popis současného moderního výtahu v reklamním filmu Trakční výtah v bytovém domě - HELGOS, s.r.o. - ÚSTÍ NAD LABEM.
Zajímavým druhem výtahu - i když podle legislativy Evropské unie brán jako výtah není - je oběžný výtah neboli paternoster. Ten se používá v budovách, kde je třeba neustále přepravovat hodně lidí a není dost prostoru na vybudování jezdících schodů. Když stojíte naproti němu, vidíte před sebou dva vchody - napravo se jezdí nahoru, nalevo dolů. Na dvou silných řetězech je zavěšena řada kabin, které neustále pomalu jedou a vy prostě přijdete, počkáte si na jednu, vstoupíte a tam, kde chcete, vystoupíte. Když se na to tak díváte, máte pocit, že paternoster funguje tak, že se za nejvyšším patrem kabinky přes nějaké vratikolo obracejí vzhůru nohama a kdybyste zapomněli vystoupit, převrátilo by vás to a vy byste si natloukli. Že tomu tak není dokazuje napínavý filmeček Páternoster - výtah v Praze. Jak to ve skutečnosti funguje odhaluje filmeček Tajemství výtahu paternoster, větší detaily jsou vidět ve filmečku Strojovna - pater noster - VUT Brno.

BARBIE GIRL DOMINIKA MYSLIVCOVÁ
Růžová dívčina Dominika Myslivcová a její stránka http://www.dominikamyslivcova.cz byly pro mě před časem velkou motivací k vylepšování mé stránky, protože mě občas v pořádí Osobní stránky na serveru TopList drze předběhly a já pak měl zlost, že TAKOVÁ stránka je v žebříčku nade mnou. Teď asi Dominika žije více na Facebooku, po její stránce pobíhají pavouci a mračí se na 90. místě. Proto jsem na ni trochu pozapomněl, ale dneska mně ji připomněl filmeček Barbie girl - Dominika Myslivcová, ve kterém tančí na francouzskou verzi písničky skupiny Aqua Barbie girl - Sou a Barbie Girl od Kelly Key. Lidé tam na ni reagují většinou negativně, ale mně se ten růžový a veselý filmeček docela líbí, rozhodně nezkazí náladu. I když obdivuju úplně jiné věci, fandím Ti, Dominiko, ale opovaž se mě zase předběhnout.
14. - 29. října 2012 (neděle - pondělí): ČAS POKLIDNÉHO USÍNÁNÍ
Když já se pustím s nadšením do sepisování vzpomínek z výletu, někdy to vydá na hodně dlouho. Dny běží, já zapomínám, co se dělo, obzvlášť, když se toho mnoho nedělo - a můj deníček pak přichází zkrátka. A tak alespoň pár rozsypaných střípků vzpomínek.

15. říjen byl mým dnem vzpomínek na dávné štěstí - v roce 1997 se stal mým nejšťastnějším dnem roku a v roce 1998 se mu málem podařilo obhájit. A v obou dnech to měly na svědomí pěkné a milé holky - Veronika a Andrea. Kde ty dávné sněhy jsou. Teď už nějak nejsou v mém životě nejšťastnější dny - ne, že bych byl nešťastný, to ne, ale nějak žádný není tak výjimečně šťastný, abych ho vyhlásil nejšťastnějším dnem roku.

Zatímco já vzpomínal, politici se vzpamatovávali z výsledků voleb do krajských zastupitelstev - ti z ODS, TOP09 a VV rozdýchávali naprosto drtivou porážku od levice, kterážto se jim snášela špatně obzvlášť od komunistů; ti s ČSSD a KSČM se vzpamatovávali z euforie a opilosti vítězstvím.
Politici vládní koalice se však rozkoukali rychle a snažili se zachránit co se dá alepoň pro druhé kolo senátních voleb. A tak najednou by mohli chudí lidé platit nižší zdravotnické poplatky, nemusela by se zvyšovat základní sazba DPH... předpokládám, že se projednávání těchto nápadů bude táhnout a po druhém kole senátních voleb, případně po prezidentských volbách, si na ně nikdo ani nevzpomene.

Ve mně výsledky voleb vzbudily rozporuplné pocity. Ne, že bych přál vítězství pravici. ODS se svým volebním programem, slibujícím rušení nemocnic, škol, snižování počtu lůžek v ústavech sociální péče, slibujícím stavbu dálnice, ale nikoliv opravy silnic a hlavně naprosto nezmiňující ani nejmenší snahu o potírání korupce, mě spolehlivě odradila. A TOP09 na každém sloupu halasně vyřvávající, jak bude vládnout zodpovědně, což nejlépe dávala najevo počtem svých ze státního rozpočtu hrazených letáků, ta mě také k volbě nelákala. Bohužel lidé pojali tyto volby jako pomstu za reformy vládní koalice, i když měly být spíše účtem za vládu ČSSD v jednotlivých krajích. A tak se bohužel i nadále v našem kraji dočkáme vánočních stromečků po 60 000 Kč/kus, nejrůznějších předražených staveb a podobně. Radost mi udělaly výsledky voleb v Libereckém kraji, tam se lidé nedali zaslepit celostátní politikou a dosud vládnoucí - a to hodně špatně vládnoucí - ČSSD tam dostala od občanů jasnou stopku.

Já sám jsem dal hlas Straně práv občanů Zemanovci, ale ti se do vedení kraje neprobojovali.

Nač však dlouho myslet na politiku, když kolem nás se odehrávají zajímavější věci. Po pár mlhavých a pošmourných dnech...

...v nichž barvy nejkrásnějšího podzimu potemněly...

...přišly nádherné teplé dny, plné sluníčka...

...a barev.

Silnice...

...i cesty zvaly na krásné odpolední procházky při cestě pěšky z práce, třeba jen k vrchlabskému rybníku Kačáku.

Topoly v jeho okolí si ještě udržely zbytky zlatých listů...

...a jeho pobřeží zářilo zlatohnědými tóny.

20. říjen je Den stromů a když v ten den sluníčko zalévalo celé Podkrkonoší, kde mohlo být líp než v lesích u Pecky.

Nešli jsme tam ale za nějakým konkrétním cílem... šli jsme prostě na houby.

Tahle udělala radost.

I tahle se mi moc líbila, i když jsem ji v lese nechal.

Ale tahle se mi líbila víc.

V lese je hezky.

A když se jím člověk neprohání na motorce, čtyřkolce nebo na kole, zažije tu i hezká setkání... se srnkami, zajíci, bažantí slepičkou nebo třeba se slepýšem.

Leč všeho do času. I když se nám zdálo, že tenhle krásný, teplý podzim snad nikdy neskončí, příroda se ho rozhodla před koncem října náramně rázně uťápnout. Připluly temné mraky, začalo vát studeně od severu... a než jsme se nadáli, přišla sobota 27. října a na celou naši zemi od Krušných hor až po Beskydy se sypal sníh. Země však nebyla promrzlá, tak se udržel jen na kopcích nad Vrchlabím a na horách. Snad se ještě oteplí. Na zimu je ještě času dost.

ZNÁME SVÉ PAPPENHEIMSKÉ
Úsloví, kterým vyjadřujeme přesvědčení, že bez naší kontroly by ten dotyčný nebo ti dotyční určitě něco neudělali, nebo by to neudělali správně, nebo by něco provedli, zkrátka, že moc dobře víme, čeho nepříjemného bychom se od nich mohli nadát, má své kořeny několik století v minulosti. A to u šlechtice jménem Gottfried Heinrich Pappenheim a jeho jezdců, které vedl v bojích třicetileté války. Věta "Poznávám své pappenheimské" pronáší Albrecht z Valdštejna v tragédii Friedricha Schillera a myslí to v dobrém smyslu slova, staletími však věta získala dnešní negativní nádech. Více je o tom psáno v Encyklopedii Wikipedia na adrese http://cs.wikipedia.org/wiki/Gottfried_Heinrich_Pappenheim.

JEDNA PĚKNÁ A JEDNA OTRAVNÁ REKLAMA
Rádio Černá hora to s reklamami oproti jiným stanicím rozhodně nepřehání, ale přece jen, je to pro něj zdroj příjmů a tak samozřejmě nějaké také vysílá. V těchto dnech mě jedna zaujala pozitivně a jedna negativně.

Pozitivně mě zaujala reklama na prodejny ENAPO - vždycky vyjmenovávají seznam nějakých akcí a slev a vše to končí reklamním sloganem: "Každý den s úsměvem v prodejnách Enapo." Je to hezký slogan, líbí se mi.

Otravné jsou reklamy na auta. Z článku Dost bylo reklamy už víte, jakou averzi mám k reklamám na auta. V těchto dnech Škoda zaplatila masivní reklamu na novou Škodu Rapid. V mých očích to bude jen další nudná popelnice, až na detaily stejná jako u konkurence, takže člověk ji ani nepozná od jiných. V jedné z reklam hrdý otec předstvuje nového člena rodiny - je velký, chytrý, spolehlivý a je s ním legrace. Děti logicky hádají, že to bude retrívr nebo labrador, ale chyba lávky - bude to superextranejskvělejší Škoda Rapid. Rád bych věděl, jaká může být s autem legrace. Možná se tak nahlas chechtat, že takovou popelnici za takovou cenu... ale to by vůči Rapidu byla asi přece jen křivda. Každopádně mi ta 10000000000x opakovaná reklama rychle lezla na nervy, zrovna jako milionkrát omletý slogan "Škoda, simply clever." Když k tomu ještě připočteme primitivní zpívánky v reklamách na leasingovou společnost Škofin, myslím si, že by mohla Škoda to poslední slovo změnit na jeho protiklad.

POMAZÁNKOVÉ MÁSLO KONČÍ
Evropská unie pokračuje v úřadování a 18. října nám zakázala používat dlouholetý název "pomazánkové máslo", prý aby nemátl zákazníky. Zákazníky mátnout nemohl, protože ho používají po celý život, to jen úředníky v Bruselu. Je zajímavé, že pro bezostyšně šizené potraviny, kterých je na našem trhu většina, se může používat stejný název jako pro nešizené!

V LONDÝNĚ MAJÍ NA ROZHAZOVÁNÍ
Vánoční stromečky a světla v Londýně letos bude rozsvěcet slavná zpěvačka Rihanna a za tu dřinu vyinkasuje v přepočtu 65 milionů korun. Je-li zpráva pravdivá, Londýn tak může být směle vyhlášen městem bez finančních problémů, dluhů, chudých lidí, bezdomovců, žebráků, slumů... když si může dovolit vyhodit takové nesmyslné peníze za takovou nesmyslnou akci. Jestli tomu tak není, tak se takové jednání naprosto vymyká mému chápání.

ŘEŠENÍ DLUHOVÉ PASTI OD ČESKÉ POŠTY
Pod tlakem reklam i ekonomických tlaků se český národ stále více zadlužuje. Pracovních míst ubývá, úroky narůstají a nejedna rodina se dostala do tak tíživé finanční situace, že jejich rodinu navštívil nezvaný host - exekutor.

Věřitelé dokáží mazaně využít každou sebenepatrnější mezírku v zákonech, aby dlužníky okradli naprosto o všechno - společně s exekutory vytvářejí dobře promazanou mašinérii... věřitelé vše řeší přes exekutory, ti si účtují nejmaximálnější náklady, jaké vůbec zákon povoluje, zabaví lidem majetek v mnohem větší hodnotě, než je výše závazku, spolupracující "znalci" ho následně ohodnotí naprosto směšnými cenami, načež se v dražbě, vyhlášené nejmenšími písmenky v nejzastrčenějším rohu úřední desky zabavený majetek prodá za třetinu odhadní ceny.

Aby se zamezio tomuto bezostyšnému okrádání kvůli často nepatrným nedoplatkům, zapomenutým neuhrazeným fakturám nebo pokutám, založila Českou pošta službu DINO - Dluhovou inkasní službu obyvatelstvu. Její síla spočívá v tom, že Česká pošta velmi dobře ví, kde vyhledat lidi, kteří si úředně nenahlásí změnu adresy a nejsou tak pro úřady k zastižení. Dlužníkovi pošle obálku s fialovým pruhem, ve které se dozví o dluhu a jeho výši a způsobech řešení. Dluh pak může uhradit na přepážce České pošty nebo sjednat způsob splacení dluhu, tedy splátkový kalendář. Služba je výhodná pro poctivé věřitele - náklady na ni nejsou pro ně zdaleka tak vysoké, jako u soudního vymáhání a exekuce. Je výhodná i pro dlužníky, protože dluh tak neúnosně nenarůstá o nejrůznější soudní náklady a odměny exekutorům. Výhodou je i jednání na poštách - dlužník tak nemusí jezdit kamsi na druhý konec republiky, kde má sídlo věřitel, stačí zajít na nejbližší poštu.

Stručnější informace najdete v článku z Lidovek Dopis s fialovým pruhem vás nepotěší. Najdete v něm, kolik dlužíte. Podrobnější prezentace na vás čeká na stránce advokátní společnosti Kubištová & Co., která službu vymyslela a iniciovala její vznik.

Služba se spustí se začátkem roku 2013.

FUNKCE REKLAMNÍHO SLOGANU
V jeden den jsme v práci na poradě řešili podobu nové internetové stránky našeho podniku. Mezi mnou a našim administrátorem se rozvinula zajímavá debata o funkci reklamního sloganu v hlavičce naší stránky. Měl pravdu v tom, že by stručně, jasně a výstižně měl charakterizovat, kdo jsme a co nabízíme.

Co se týče reklamního sloganu obecně, je to však pravdy jenom polovic. V mnoha reklamách slyšíme a čteme reklamní slogany, které nevyjadřují celkem nic. Třeba ten nejužívanější - Škoda, simply clever. Nebo reklamní slogan, který používá firma Hornbach - Jamamájá jupí jupí jé. A tak si myslím, že další funkcí reklamního sloganu je jednak propojit zrak a sluch - něco jako doplněk loga, který se dá vidět i slyšet - a také propojit různé druhy reklam - rozhlasové, televizní i tištěné. Vytvořit pevné spojení v mysli, při kterém pak stačí zaslechnout nebo zahlédnout slogan a hned víte, o co jde.

Úspěšnost reklamního sloganu se dá hodnotit tím, jak si ho lidé pamatují. Kolik jich dokážete přiřadit k určité firmě si lze otestovat v testu na stránce Aktuálně.cz v článku Znáte reklamní slogany, nebo jste imunní? Otestujte se. Můj výsledek byl hrozivý - věděl jsem jich 14 ze 16ti. Takové pitomosti v té palici nosím. Mnoho reklamních sloganů i s hodnocením jejich úrovně najdete na stránce Marka Hrkala věnované reklamám v článku České reklamní slogany.

VZPOMÍNKY NA DÁVNÉ ČASY
Když jsem se tak zabýval reklamami, došlo i na reklamy z doby socialismu. Tehdy byla reklama v televizi jedním z pořadů, uvedených v televizním programu (kdyby to tak mělo být dnes, televizní program na týden by musel být vydán v knižní úpravě a pořad reklama by v něm byl uveden přibližně 300 000x) a mě tehdy - za časů mého dětství - reklamy vyloženě bavily. Kde ty loňské sněhy jsou.

Pár komunistických reklam si užijete ve filmečku ze serveru Youtube na adrese Nejlepší komunistické reklamy nebo ve filmečku komunistické reklamy.

Na reklamy si už vůbec - díky Bohu - nepamatuju, ale mnoho nostalgie ve mně vzbudil filmeček Vzpomínky na dávné časy - na většinu věcí z filmečků si dobře pamatuju. Jsem moc rád, že jsem tu dobu ještě zažil - jiní na ni vzpomínají - nezřídka oprávněně - velmi neradi, ale pro mě to byl čas dětství, nic zlého se mi nedělo a proto na ni vzpomínám rád. A jsem rád i z jiného důvodu - někteří agitátoři, přisluhovači pravicových stran a srdnatí bojovníci proti socialismu 23 let poté, co skončil, se nás po vzoru "Velkého Bratra" z románu 1984 přesvědčit, že ta doba byla horší, než byla, bezostyšně lžou - a proto jsem rád, že mám své vlastní vzpomínky, které často hovoří jinou řečí.

Další úžasné nostalgické vzpomínání na vás čeká v článku Jak mě oblékal prezident Husák. Méně nostalgie ve mně vzbudil článek Ten krásný den, kdy jsme vyletěli na značky! - vzpomínky na Spartakiádu v roce 1985, ta sice byla i u nás ve Vrchlabí na fotbalovém stadionu, který teď právě pohlcuje rozšíření závodu Škoda Auto, ale já se na ni pamatuji jen velmi matně. Další nostalgii u známých věcí jsem prožíval i u velké fotogalerie, jejíž první obrázek najdete na adrese http://soc.sme.sk/show.php?id=1. Jéé, tohle autíčko jsem taky měl. http://soc.sme.sk/show.php?id=397.

ŠTVOU VÁS REKLAMY? PARAFRÁZUJTE JE!
Znáte to, rozkoukáte na komerční televizi pěkný film, zajímá vás, jak to skončí, ale doba filmu se protahuje o takřka nekonečné a stále častější reklamní bloky. To si postupně skočíte na záchod, vyčistíte si zuby, vysprchujete se... ale už není pomalu co dělat a další reklamní blok je to. Jak si ho zatraktivnit? Častovat reklamy inronickými řečmi a nebo je převracet, parafrázovat, převádět do protikladu. Nějak tak v tomhle smyslu.

Škoda, simply stupid.
Nízká kvalita, vysoká cena, v Baumaxu vždy zaručena.
Jedete s Černou horou, jedete nebezpečně, s čekáním a s pokutami.
Clavin, škodí při bezproblémové erekci.

Většina parafrází by vůči inzerovaným firmám byla dost nefér, ale některé by seděly možná líp, než samotná reklama.

Náš výrobek zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi, pomáhá tak odrovnat vaše srdce.
S uzavřeným pojištěním mám jistotu, že se na mě v případě problémů pojišťovna vykašle.
Přejděte k nám a máte jistotu nehorázných cen plynu.

Moc to sice nepomůže, ale je to lepší, než na reklamy jen tupě civět nebo se jimi dát ovlivňovat. Ale ze všeho nejlepší je se na komerční televize s jejich milionem otravných reklam vůbec nedívat.

FREE HUGS - VŘELÉ OBJETÍ PRO KAŽDÉHO
Když byla moje kamarádka a spolužačka z angličtiny Vlaďka v Praze na školení, měla zajímavou příhodu. Když byl další den školení u konce, procházela se ve slunečném podvečeru po Starém Městě a dorazila až na Staroměstské náměstí. Obvyklý dav turistů tam čekal na odbíjení orloje, to však nebylo to, co přitáhlo Vlaďčinu pozornost. Ji zaujala skupina mladých lidí, která u sebe měla tabulku s velkým nápisem FREE HUGS. Objetí zadarmo - přeložila si to udivená Vlaďka, zastavila se a chvíli čekala zvědavá, co se z toho vyklube. K jejímu překvapení se tam dělo přesně to, co stálo na tabulce - k mladým lidem mohl přijít kdokoliv a pro radost se s nimi objímat. Ona sama se neobjímala, ale zaujalo jí to a docela i pohladilo po duši.

Když nám o tom vypravovala při angličtině, vzpomněl jsem si, že už jsem o tom něco slyšel a že mi to připadalo jako moc hezký nápad. Večer jsem tedy hledal na Internetu a našel celý příběh.

Človíček jménem Juan Mann jednou přiletěl letadlem na letiště v Sydney poté, co dlouho žil v Londýně a musel se vrátit zpátky do svého rodného města. Uviděl tam lidi, jak se vítají a objímají se svými blízkými a přáteli... zamrzelo ho, že jeho nikdo nevítá, má jen problémy a smutek v duši... a tu přišel nápad - napsal na velký kus papíru nápis FREE HUGS a vyšel s ním na nejrušnější sydneyskou ulici.
Lidé mu zpočátku nedůvěřovali, ale pak se od něho nechala obejmout jedna stařenka smutná stejně jako on... a po chvíli už se s ním lidé objímali s radostí. Lidem se to začalo líbit, objímalo se jich na ulici stále víc... ale úřady v Sydney neměly pro to pochopení a FREE HUGS z moci úřední zakázaly! Lidem se to nelíbilo, začali podepisovat protestní petici a když se na ni shromáždilo 10 000 podpisů, zákaz byl odvolán. Skupina Sick Puppies natočila o celém příběhu filmeček a použila ho jako klip ke své písničce All the same. Filmeček pak vložili na server Youtube - najdete ho na adrese http://www.youtube.com/watch?v=PpzkHhgcZG4. Je to moc hezký příběh, pohladí po duši - lidé se jím nechali inspirovat a dnes se nespoutaně objímají lidičky na celém světě.

Více si o FREE HUGS přečtete na oficiální stránce http://freehugscampaign.org/. Pokud anglicky neumíte, o FREE HUGS vypráví i pěkný článek na Encyklopedii Wikipedia na adrese http://cs.wikipedia.org/wiki/Free_hugs. Že to není jen příběh z daleké Austrálie dokazuje i filmeček z Youtube FREE HUGS in Czech Republic in Havířov, i podobné filmečky z Chebu, Ostravy, Vysokého Mýta, Brna nebo Prahy. A k nim se přidává i hezký článek o Free Hugs studentek zdravotnické školy v Trutnově.

Jeden smutný člověk měl odvahu realizovat svůj okamžitý nápad... a kolik radosti to dokázalo už způsobit. Je to moc pěkná myšlenka a všechny ty filmečky ve mně probudily chuť také si to někdy vyzkoušet. Ale nevím, jestli kdy překonám svou introvertní povahu a budu mít odvahu vyrazit do ulic s tabulkou s kouzelným souslovím... FREE HUG... OBJETÍ ZDARMA.