V mé ledvince se mnou po světě putuje malý diářík společně s malou tužkou, vyhranou kdysi na plese v tombole, který je svědkem mých všedních i svátečních dnů. Objevuje se v něm všechno možné - útraty, různé pochůzky, ale také co se bude zajímavého dít a děje nebo různé zajímavosti. Před časem jsem se rozhodl s vámi o to všechno podělit - a jak čas běží, dostávají se sem i jiné věci a soubor Z mého diáře se tak pomalu začíná stávat mým deníčkem zážitků i zajímavostí. Jestli máte chuť, pojďte poznávat se mnou, co někdy může přinést jediný obyčejný den.

1. května 2012
(úterý)

ČAS LÁSKY
První květen je dalším výjimečným dnem. Je to svátek radosti a hlavně lásky, je to však také svátek práce, ve kterém se nepracuje, ale zato se konají nejrůznější shromáždění, manifestace i průvody. Pro mnoho lidí to byl za časů socialismu svátek, který slavili jen z donucení, jsou však mezi námi i tací, kteří si rádi zavzpomínají na staré časy.



Nejvýrazněji vzpomínají v Dolní Branné - dělají si tam nefalšovaný prvomájový průvod s pionýry, transparenty a vším, co k němu patří. Ale naše současná nejistá vládní situace, kdy vláda jen s obtížemi ustála vládní krizi, způsobenou rozštěpením strany Věci veřejné, nahrává nejrůznějším politickým agitacím. ČSSD se chopila téhle příležitosti s největší možnou razantností a skvěle při tom spolupracovala s KSČM. Lidé při mítincích obou stran tleskali a s projevy bouřlivě souhlasili. Kdyby teď byly volby, dokázaly by tyhle dvě strany při spojení svých sil utvořit velmi stabilní vládu, podpořenou v parlamentu velkou většinou. Není divu, že se současná vládní koalice snaží zuby nehty udržet a předčasným volbám se vyhnout.

Já sám současné politické situaci moc nerozumím a kdybych měl stát před otázkou, koho volit, nebylo by lehké pro mě rozhodnout se. Politika současné vládní koalice se mi moc nelíbí - pod pojmem reforma si představuje jen nehorázné zvyšování daní, poplatků, vymýšlení nových daní a šetření na maminkách, starých lidech, ivalidech, sociální péči, zdravotnictví, požární ochraně nebo zemědělství.
Avšak vůbec se nešetří na výdajích, jako jsou opuletní předvolební kampaně, tučné příspěvky politickým stranám, nejrůznějších doživotních výhodách pro prezidenta. Je co největší snaha zasáhnout daněmi prosté občany, kteří už teď sotva vyžijí, zato není vůbec žádná snaha zdanit více nejrůznější miliardáře a milionáře nebo zavést vyšší daňové sazby pro firmy s miliardovými zisky. Sem tam potrestají za korupci některého úředníka, který vzal pár stokorun za urychlení vyřízení žádosti, ale nejrůznější vysoce postavené korupčníky nikdo nesoudí, o zabavování majetku ani nemluvě. A hlavně, všechny daně a poplatky se razantně zvyšují, všechny výdaje snižují, často pod rozumnou míru... a přesto se zdaleka nedaří dosáhnout ani vyrovnaného rozpočtu, natož přebytkového, který by umožnil snížit státní dluh.

Přesto bych však pochyboval, zda by byly předčasné volby pro naši zemi přínosem. Jednak by opět stály spoustu peněz, které by strany promrhaly za nejrůznější propagační pitomosti a pak si to nechaly proplatit ze státního rozpočtu, jednak by pravděpodobně současné vládní politiky odstavily... a všechna smysluplná práce by se minimálně na pár měsíců zastavila. Navíc nevím, jestli by se koalice ČSSD + KSČM nechovala příliš populisticky a příliš nerozhazovala, případně jestli by jedni korupčníci nebyli nahrazeni novými, kteří nejsou tak bohatí, jako ti první a toužili by to co nejrychleji napravit a předstihnout je. Kdo ví.

Asi bych byl pro to, aby vše zůstalo tak, jak je to teď a současná koalice dostala šanci ukázat, má-li nějakou reálnou vizi nebo chce jen budovat kleptokracii - vládu zlodějů.

Nemyslím-li na mé nitro, ráno trochu podrážděné až příliš velkým množstvím snědených buřtíků, byl můj dnešní den vcelku příjemný - vyplněný čtením a lenošením na sluníčku. Krásný slunečný den končí vlahým večerem, plným křiku rorýsů, zpěvu kosů a vůní kvetoucích stromů.

2. května 2012
(středa)

DEN PAMPELIŠEK
Není příjemné jít po čtyřech pestrých a krásných dnech volna zase do práce. Jde se tam o to hůře, když se celou noc přetím špatně spí. To se bohužel stalo mně - budil jsem se každou chvíli a když jsem konečně usnul pevněji, vzbudila mě kakofonie nepříjemných zvuků venku - vřískaly tam kočky a do toho rozčileně čakaly probuzené kavky.
Vzdor tomu mi ale den v práci ubíhal příjemně, příjemněji o to, že jsem měl pocit, jako by bylo pondělí a přitom byla středa. Nebyl jsem sám, mé kolegyně vyděsilo, když v poledne houkaly sirény - nevzpomněly si, že je dneska první středa v měsíci a že se koná pravidelná zkouška funkčnosti sirén.
I když to šlo v práci hezky, těšil jsem se, až půjdu z ní. Venku se smálo sluníčko na nebi, posetém bílými mráčky a i když bylo horko, rozhodl jsem se vyrazit domů pěšky. Máme nejkrásnější jaro, kvetou stromy a pampelišky a to je můj nejoblíbenější čas roku. Tak pojďme vyrazit spolu.
Je to sice obyčejná cesta domů, ale mám pár oblíbených míst. První z nich je hned nad naším podnikem - pohled z něj totiž připomíná pozadí operačního systému Windows XP.



Kdybyste měli chuť si změnit pozadí Pracovní plochy, stačí na obrázek kliknout a otevře se vám větší. Ale pochybuju o tom.
Obyčejná louka, pár keřů a stromů... v nejkrásnějším jaru je to však nádhera.



Všechno kvete a raduje se ze života.



A nejbouřlivěji ze všeho se ze života radují pampelišky. Vidět tisíce těch malých sluníček zlatit louky je pro mě obrovskou radostí a nelíbí se mi názory těch zahrádkářů, co jako nejkrásnější berou takový trávník, kde jsou jen stébla trávy a nic v něm nekvete. Já mám rád obě rostliny, které jsou jejich úhlavním nepřítelem - pampelišky i sedmikrásky. Není to nádhera?



Bohužel má cesta nevede přes žádné místo, kde by se dala vyfotografovat louka, plná pampelišek a v pozadí Kotel se zbytky sněhových plání.



Rybníček Kočvarák je nejen rájem pro rybáře, ale i lovištěm hezkých obrázků pro mě. I když už jsem tu fotografoval mnohokrát, občas se podaří nějaký obrázek, jaký ještě nemám.



Takové pěkné obrázky přináší nejkrásnější jaro během jediné obyčejné cesty domů. Ještě se divíte, že ho mám tak rád?

3. května 2012
(čtvrtek)

DEN VELKÉHO KRUPOBITÍ
Meteorologové na dnešek varovali před možností bouřek, přívalového deště, krup a větru, který v bouřkách zesílí. Klasická děsivá sbírečka, při které někdy příjemně mrazí v zádech, někdy hodně nepříjemně...
Ráno však vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že by něco mělo přijít a já vyrazil do práce pěšky. Ptáčci zpívali, keře a stromy voněly... v nejkrásnějším jaru jsou cesty nejkrásnější. Během dopoledne svítilo sluníčko, ale jak den pokračoval, objevily se mraky, kterých bylo na obloze čím dál víc, vzájemně se spojovaly, srážely a promíchávaly. Přesto mezi nimi zůstávalo dost modrých děr a tak nás docela překvapilo, když se okolo 13. hodiny zčistajasna setmělo, odkudsi přes kopce se přivalily černé mraky a zatímco jsme pořád viděli jasné hory s načechranými bílými mraky, tady u nás se spustil stále prudší a sílící déšť, do něhož občas zabrumlal vzdálený hrom.
Déšť stále sílil a sílil, hory zmizely za jeho šedivou clonou a když se jeho zvuk náhle změnil, všiml jsem si, že padají kroupy. Nebylo jich mnoho, brzy ustaly a zdálo se, že i déšť slábne. Po chvilce však zesílil a vzrůstající rachot zvěstoval další, mnohem silnější příval krup. Rachotily na plechové střeše nad naší kanceláří, na opačné straně se odrážely od střechy nad halou jako pingopongové míčky. Vmžiku jich byl plný dvůr. Vydržely padat docela dlouho, konečně však přestaly a jen prudký déšť stále bičoval celé okolí. Byla to však jen krátká přestávka a rachot na střeše, rány do parapetu a občas i do okna zvěstovaly, že kroupy tu jsou zpátky a ještě větší, některé více než centimetrové. Dlouho vydržely padat, celé to trvalo více než půl hodiny. Ale byla na nás příroda milosrdná, do 14. hodiny téměř přestalo pršet a tak jsem šel na autobus za doprovodu jen mírného poprchávání. Po silnici se válely zurážené listy a okvětní plátky ze stromů, záhonky a trávníky byly plné krup, pod okapy jich byly celé hromady... ale jinak se na první pohled zdá, že příroda vyvázla z krupobití celkem dobře. Snad ani zemědělcům nic moc neponičily, řepka je odolná a obilí je zatím nízké. Jen květy na stromech asi dostaly hodně zabrat a asi nebude na podzim moc jablek.
Autobus přijel na čas a když jsem vyrazil na cestu do Hostinného na angličtinu, nestačil jsem se divit. Silnice byla mokrá jen na konec Kunčic a na louce před vápenkou se už spokojeně smála pampelišková sluníčka a bylo vidět, že tu ani nekáplo. V Hostinném mi skoro nechtěli věřit, že u nás pršelo a padaly kroupy.
Angličtina se opět nesla ve znamení povídání a už mě to začíná trochu mrzet, protože už jsme dlouho spolu neposlouchali Farmu zvířat a poslech, ten potřebujeme všichni trénovat jako sůl. Jinak ale byla angličtina příjemná.
Mezitím se zatáhlo, začalo pršet a mírně i bouřit i v Hostinném, ale kroupy tu naštěstí žádné nepřišly, ani přívalový déšť. Zato jinde bouřky zvedly hladiny potoků a řek, splachovaly vodu z polí a tak voda v Labi připomínala červenou kaši. Cesta vlakem proběhla bez příhod a problémů. Ve Vrchlabí mě přivítal déšť, ale naštěstí jen mírný a do večera se už naštěstí nic zvláštního venku nedělo.

NÁDHERNÁ HUDBA SKUPINY GINEVRA
5. května se konají na náměstí v Trutnově Dračí slavnosti. Podíval jsem se dneska na jejich program a zjistil, že tam bude hrát mně neznámá skupina Ginevra. Mrkl jsem se napřed na jejich stránku http://www.ginevra.cz a poté i na serveru Youtube. A tahle skupina mi udělala svými nádhernými písničkami takovou radost. Moc se mi líbila třeba písnička Bůh v nás nebo písnička Ať žije král. Je to úžasná skupina a hodně přemýšlím, že pojedu na Dračí slavnosti jen kvůli ní.

4. května 2012
(pátek)

DEN DROBNÝCH ZAKÁZEK
Tenhle týden se střídá počasí jako na běžícím pásu a já mám nějaké daremné spaní. Spím lehce a v noci se pořád budím. Byla taková i noc na dnešek a ráno jsem se moc vyspalý necítil. Vypravoval jsem se jako chudý král do boje a tak jsem jel autobusem. Venku bylo příjemně, polojasno a i když meteorologové vyhrožovali deštěm, žádný už nepřišel a rozzářilo se sluníčko.
Já ale neměl moc času koukat z okna, včera jsme vyráběli samé malé zakázky a já měl práce nad hlavu. Nemohl jsem ji stihnout a tak jsem byl dokonce hodinu na přesčasu. Ani trochu mi to nevadilo - čekají sladké čtyři dny volna.
Odpoledne jsem trávil příjemně - psaním zápisů od minulé soboty až po dnešek, ale hlavně hokejem. Dneska totiž začala moje oblíbená akce - Mistrovství světa. To se letos hraje ve dvou zemích a dvou hlavních městech - ve Švédsku - ve Stockholmu v hale Globen a ve Finsku - v Helsinkách v Hartwall aréně. Od čtvrt na pět proti sobě nastoupili reprezentanti České republiky a Dánska.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 1. DEN
Dánsko je nevyzpytatelný tým a loni se mu na Mistrovství světa docela dařilo. I dnes proti nám Dánové ve Stockholmu v hale Globen nastoupili rozhodnutí nedat svou kůži lacino a bylo to znát. Český tým občas zachraňoval svými zázračnými zákroky náš bankář Jakub Kovář. Českým hokejistům se úspěšně podařilo ubránit i oslabení 5 na 3. Odměna přišla 5 sekund před koncem 2. třetiny, když se po skončené přesilovce trefil Aleš Hemský. Ve třetí třetině se Dánové tlačili do šancí a zuřivě se pokoušeli vyrovnat a měli i pár pořádných šancí, ale žádnou neproměnili. Zato se k puku po dlouhém souboji u mantinelu dostal Petr Tenkrát a ten prudkou střelou zvýšil na 2:0, kterýmžto skóre celý zápas skončil.
Bůhvíjak krásný zápas to nebyl, ale dalo se na něj koukat. Překvapením pro mě bylo téměř prázdné hlediště.

Dnes hrálo i Slovensko s Kanadou, které bohužel podlehlo 3:2. Odpoledne si zahrálo i Německo s Itálií a vykleplo ji hladce 3:0. Ještě lépe si poradil tým USA s Francií, nad kterou vyhrál 7:2.
Večer si zahrálo v Helsinkách Finsko s Běloruskem a Bělorusové mu dali nečekaně hodně práce. I když byli Finové lepší, Bělorusové dobře bránili, ale přesto nakonec jeden gól do jejich brány padl a zápas skončil výsledkem 1:0 pro Finy.
Ve Stockholmu se vrhli Švédové na Nory a ti dokázali loňské vicemistry světa docela potrápit. Sice se Švédové na konci první třetiny ujali vedení, ale hned na začátku druhé třetiny Norové vyrovnali. Brzy však opět k radosti zaplněné haly Globen padl gól do norské branky. Norové se pak sice snažili, ale neměli tolik sil, jako Švédové. Přesto s velkým štěstím živili naději na vyrovnání až do 45. minuty, kdy dostali další göl a to tak víceméně rozhodlo. Zápas skončil se skóre 3:1.

5. května 2012
(sobota)

DEN HUDBY A RADOSTI
I když jindy v sobotu vyspávám klidně do deseti, dnes vstávám ochotně a radostně už v šest. Čeká mě totiž akce, na kterou se už od čtvrtka moc těším - Dračí slavnosti v Trutnově. Krásným ránem pádím na vlak. Cesta mašinkou Věrkou je příjemná. V Trutnově jsem brzo, trhovci chystají stánky a všude je ještě klid, tak trávím dlouhý čas v knihkupectví. Utíká mi to rychle, přichází půl desátá a já čekám v ulici Na Struze, až se objeví procesí, kterým slavnosti začínají a které je vzpomínkou na jednu prastarou trutnovskou pověst.

Zajímá vás pokračování? Najdete ho v souboru Dračí slavnosti 2012 v sekci Tomášovy řeči.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 2. DEN
Dneska jsem kromě posledního zápasu neviděl z hokeje nic, tak sem napíšu výsledky jen stručně. Švýcarsko vyhrálo jednoznačně nad Kazachstánem 5:1. Lotyšsku se podařilo zaskočit Rusy, když se na ně vrhlo s vervou a než se Rusové zahřáli, prohrávali 0:2. Pak už však góly padaly jen do lotyšské brány a zápas skončil se skóre 2:5 pro Rusko. Kanada sehrála pořádně dramatické utkání s USA, plné šancí a gólů, které nakonec rozhodlo až prodloužení, v němž Američané vstřelili vítězný gól. Zápas skončil se skóre 4:5 pro USA. Večer hráli ve Stockholmu Češi proti Švédům a byla to bohužel jednoznačná záležitost - hráči Tří korunek vyhráli nad Čechy 4:1.

6. května 2012
(neděle)

DEN PSANÍ A HOKEJE
K dnešku nemám krom nadpisu co napsat. Venku je pošmourno, nic zajímavého se tam neděje... a já žiju vzpomínkami na včerejší nádherný den, které sepisuju do takřka nekonečného souboru. A také žiju hokejem, sleduju při psaní všechno, co vůbec dávají v televizi. Je to příjemný den a končí pro mě až po 23. hodině.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 3. DEN
I dnes pokračuje Mistrovství světa ve Finsku a Švédsku. Dopoledne porazila Francie Kazachstán se skóre 6:3. Ještě větší větší překvapení čekalo hráče Dánska, na které se vrhli Italové tak vehementně, že po první třetině prohrávalo Dánsko 2:0. Ve druhé třetině se jim podařilo vyrovnat a když dali Italům další gól, zdálo se, že zápas skončí očekávaným výsledkem. Jenže ještě před koncem třetiny Italové vyrovnali. Zápas dospěl k prodloužení a v něm dali hned na začátku Italové vítězný gól a tak překvapivě vyhráli nad týmem Dánska 4:3.

Teď se vše chystá k zápasu Slovenska proti Finsku - nejprve štíhlá blonďatá pěvkyně zpívá neuvěřitelně vysokým hlasem bojovnou slovenskou hymnu a dává jí nečekaně něžné vyznění. Skoro jako by se v ní zpívalo o kytičkách a ne o hromech a odhodlání k boji. Mohutný pán se silným tenorovým hlasem pak zpívá finskou hymnu a zní to tak hezky, až po mně běhá mráz. Tohle se mi na letošním Mistrovství světa líbí - na začátku se hrajou hymny obou států, ne hymna vítěze na konci, jako to bylo doposud. Pak zní fanfáry hymny IIHF, jásající Hartwall aréně v Helsinkách komentátor představuje rozhodčí... úvodní buly... a zápas začíná.
Slováci sice proti Finům nejsou favority, ale začali obrovským náporem a mají i pěkné šance. Ale bohužel se žádná neujala, zato Finové svou šanci využili beze zbytku a ujímají se v zápasu vedení 1:0. Hartwall aréna jásá a pokřikem "Suomi, Suomi" žene své hrdiny do dalšího útoku.
Slovenskóóóó, Slovenskóóóó... hoši, do toho. Finové se obrovským náporem snaží dát další gól, ale slovenský brankář je skvělý a tak se jim to nedaří. První třetina skončila a druhá třetina začíná obrovskými šancemi na obou stranách. Poté hra nepřináší nic dramatického a změnu skóre nepřináší ani finská, ani slovenská přesilovka. Ani v následujících minutách se na hřišti nic zásadního nestalo, jen 8 sekund před koncem Finové faulovali a Slováci budou nastupovat do třetí třetině v početní výhodě.
Ta ale nepřinesla gólový úspěch. I po ní Slováci bojují jako tygři a snaží se zvyšovat svůj nápor na finskou branku. Oba týmy brání pozorně a skvěle a v zápasu díky tomu nevidíme mnoho velkých gólových šancí. Bohužel se Slováci dopouštějí dvou faulů v necelých dvou minutách a budou teď hrát v dvojnásobném oslabení, které naštěstí bude trvat jen pár sekund. Ale ani tenhle dlouhý čas finské přesilovky nepřinesl gól - Slováci brání skvěle a skvělý je i slovenský brankář Laco. Bohužel Slováci faulují i nadále a snižují si šanci na vyrovnání. Na konci třetiny Slováci nasazují hru bez brankáře, ta však nepřináší změnu a Finové znovu vyhrávají zápas se skóre 1:0. Škoda, moc jsem Slovákům vítězství přál, hráli dobře a zápas byl vyrovnaný, ale Finové měli větší štěstí.

"Pokud bude ruský medvěd takhle podřimovat, bude muset na konci zápasu vybírat blechy z kožichu." Během druhé třetiny si Rusové proti Norům nahráli, vedou 3:1 a šetří síly, hrají na půl plynu. Norové však nejsou z těch, kteří by hru vzdávali před koncem a teď se to projevilo - úžasným gólem snižují na 2:3. A snaží se dál, v rozletu je ale zastavuje konec druhé třetiny.
Třetí třetinu zahajují Rusové pro ně nejlepším možným způsobem - dávají gól. Poté už se do konce zápasu skóre nemění a tak Rusové vyhrávají 4:2. Švýcarsko zvládlo i svůj druhý zápas - porazilo nepříjemného soupeře z Běloruska 3:2. Lotyšsko hrálo s Německem a byl to strhující zápas. Lotyšsko se vrhlo na Němce s chutí a brzo vedlo 2:0. Němci se ale probrali a ve druhé třetině vyrovnali. Lotyši se však nedali, v přesilovce se opět ujali vedení a zaslouženě v zápasu vyhráli 3:2.

7. května 2012
(pondělí)

DRUHÝ DEN PSANÍ A HOKEJE
Můj nekonečný článek o sobotních Dračích slavnostech jsem včera zdaleka nedopsal. Dnešek se tedy stává takřka identickým dvojčetem včerejška. Nevadí mi to, obojí mě moc baví - psaní i hokej - a navíc mi obojí koření svými zprávičkami i má kamarádka Vlaďka. Jen vy se asi budete brzy nudit.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 4. DEN
V Hartwall aréně v Helsinkách proti sobě nastupují velmi nevyrovnaní soupeři - Francie a Kanada. Když spolu hraje silný se slabým, skoro vždycky fandím slabšímu a když jde navíc o souboj evropského a amerického týmu, není o čem diskutovat. Francie do toho! Jenže jsem se nestačil ani pořádně rozpálit a už Francie prohrává 1:0. To jde tedy rychle, gól padl ani ne po třech minutách. Po dalších deseti minutách přidává Kanada při přesilovce další branku, ve 14. minutě třetí, poté i čtvrtou. Francii se na konci třetiny podařilo snížit. Ve druhé třetině přidaly oba týmy po gólu, takže stav byl na konci 2. třetiny 5:2 pro Kanadu. Ve třetí třetině Kanada přidala ještě další dva góly, takže zaslouženě vyhrála nad Francií 7:2.

Začíná však zápas hráčů České republiky s Norskem a tak se přesouváme do Stockholmu do haly Globen na zápas, který nás zajímá mnohem víc. Norové by si rádi dnes zopakovali zápas z Mistrovství světa 2010, kdy jsme s nimi prohráli, ale to bychom byli velmi neradi. Hala Globen je dle tradice téměř prázdná, je tu kolem 1000 diváků, ale v obrovské hale to působí, jako by jich tam bylo tak deset. Hned na začátku vidí obecenstvo docela zajímavé věci. Už po 22 sekundách jde první Nor na trestnou lavice a při přesilovce mají naši pěknou šanci, ale neproměňují a z přesilovky nic zajímavého nevzešlo. V čase 6:19 si zahrají přesilovku i Norové. Doufejme, že z ní nic nebude. Nebylo, Norové se sice snažili, ale naši brání skvěle. Bohužel týž Aleš Hemský si vzápětí jde odpočinout opět na trestnou lavici a Norové mají šanci na reparát. A teď dokonce dvojnásobnou, minutu a 34 vteřin bude hrát náš tým jen ve třech. Tu bohužel Norové využívají a dávají úvodní branku zápasu. Pokračují v přesilovce 5 na 4, ale ne na dlouho, brzy jde na trestnou lavici i jeden z Norů a poměr sil na ledě se vyrovnává. Češi jsou v plném počtu dříve a krátkou přesilovku se snaží zuřivě využít, ale i když má náš tým šance, branka z toho není. Norové se poté snaží zuřivě přidat další branku, ale výsledkem je náš rychlý protiútok a je vyrovnáno! To by Nory mohlo trošku zchladit. Nezchladilo, snažili se kousat, i Češi se snažili, ale oba týmy hodně pozorně brání a tak už se až do konce třetiny nic zajímavého nestalo.
Zato druhá třetina začíná zhurta, hned po minutě a dvaceti sekundách náš brankář loví puk z brány. To je velmi nepříjemné. "Z tohoto pohledu můžete sami vidět atmosféru zápasu, která připomíná spíš koncert vážné hudby." Zatímco hokejisté se potýkají na ledě, hra se přelévá ze strany na stranu a oba týmy mají gólové šance, v hale je skoro ticho. Těch pár diváků nemá možnost vytvořit v hale nějakou pěknou atmosféru. Tohle se švédským pořadatelům doopravdy nepovedlo - předražili vstupné tak, že lidé nechodí ani na zápasy švédského národního týmu a i když pak vstupné zlevnili, návštěvnost to prozatím nezlepšilo. Český tým začíná zvyšovat tlak na Nory a má pěkné šance, ale nic z nich prozatím nevzešlo. Norové brání skvěle a našim se to nedaří. Tři minuty před koncem dali tyčku... a konečně góóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóól! David Krejčí vyrovnává na 2:2. Hned je větší radost. V poslední minutě druhé třetiny letí na norského brankáře hotové krupobití střel, ale se štěstím všechno zvládl. Třetina končí za vyrovnaného stavu a čeká nás asi dramatická třetí třetina.
Ve třetí třetině začali čeští borci velmi aktivně a dlouho se snažili, snažili - a teď konečně padl vysněný gól a Češi zaslouženě vedou 3:2. Nory inkasovaná branka probudila, spustili nečekaně drtivý tlak a nečekaně brzy dosáhli vyrovnání. A je po radosti. Norové pak měli šanci rychle ještě jeden gól přidat, ale náš brankář naštěstí odolal. "Pořadatelé vykouzlili číslo 3 386 diváků. Asi počítali i nákupní centrum, co je vedle Globenu." Pořadatelé tady ve Švédsku mají od začátku Mistrovství světa tendenci nadsazovat počet diváků nehorázným způsobem. Dnes tenhle nesmyslný údaj odměnilo obecenstvo pískotem. Uf, to byla obrovská šance, to smrdělo gólem v naší bráně. Rozhodčí dnes podávají zajímavý výkon - v první třetině zhodnotili jako faul skoro vše, ale od 12. minuty nebyl na trestné lavici nikdo a ledacos by se přitom pískat dalo. Třetí třetina rozuzlení nepřinesla, stav je 3:3 a na řadě je prodloužení.
V prodloužení Češi obléhají norskou bránu a mají velké šance, ale žádná se v gól nepřetavila. Norové se nikam neženou a zdá se, že si přejí, aby rozhodly samostatné nájezdy. Přání se jim vyplňuje a přicházejí samostatné nájezdy, první na tomto Mistrovství světa. Naši hráči začínají a Aleš Hemský svůj nájezd proměňuje. Norský nájezd náš brankář chytá a český tým vede 1:0. Druhou sérii zahajuje Petr Nedvěd a nedává. Ale ani norský hráč svůj nájezd neproměňuje. Teď může rozhodnout Krejčí, ale nerozhoduje. Všechno má v rukou poslední norský hráč, který musí dát. Pokud nedá, máme o bod navíc. Náš brankář jeho střelu likviduje a náš tým tak vyhrává a má dva body a v zápase vítězí.
Byl to ale hodně vyrovnaný zápas - Norové nebyli vůbec špatní a naši nehráli jako mistři světa. Uvidíme, co přinese budoucnost.

Jeden zajímavý zápas skončil a druhý začíná - v Hartwall aréně nastupují proti sobě hráči Slovenska a USA. Právě se hraje slovenská hymna a zdá se, že tu bratři Slováci budou mít velikou podporu - obecenstvo v tak prostředně zaplněné Hartwall aréně s vervou zpívá bojovnou slovenskou hymnu. Vzápětí zní i hymna Spojených států amerických. A zápas začíná.
Obrovitánská šance Slováků hned na začátku. Rozhodčí konzultuje s videorozhodčím o tom, zda gól platí. Puk v brance byl a gól platí! 47 sekund po začátku zápasu se Slováci ujímají vedení. Tak to je začátek snů. I pokračování zápasu je strhující a i když žádný gól zatím nepadl, hraje se ve strhujícím tempu a šance jsou na obou stranách. Obecenstvo skanduje, fandí, zpívá si a tančí a je v Hartwall aréně příjemnější atmoféra, než byla odpoledne v hale Globen. Finové se asi k cenám vstupného a propagaci postavili líp. Slovenský brankář Laco je skvělý, teď zabránil skoro jistému gólu. To byl mistrovský zákrok. Góóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóól! Góóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóól! Branko Radivojovič se trefuje a Slováci vedou nad Američany 2:0 a pokračují v náporu. Ale místo toho přichází rychlý protiútok a rychlá odpověď Američanů. Stav zápasu je 2:1 pro Slováky. Dramatický zápas pokračuje i nadále, na obou stranách jsou obrovské šance a 6,3 sekundy před koncem první třetiny padá puk do americké brány a Slováci vedou 3:1.
Hra je dramatická i ve druhé třetině, neustále se přelévá ze strany na stranu a o střelu není nouze. Navíc je neuvěřitelně plynulá, teď se hraje už déle než pět minut bez přerušení a to v docela vysokém tempu. Američané se snaží zvýšit nápor, ale Slováci nechtějí jen bránit svůj náskok a jsou nebezpečně aktivní. Slováci hrají výborně a úžasně. Bohužel necelé dvě minuty před koncem druhé třetiny Slováci faulují a budou hrát oslabeni, první od počátku zápasu. Navíc půl minuty po prvním jde na trestnou lavici i druhý ze Slováků a to je zlé - Američané vzápětí snižují na 2:3. Slováci hrají klasické oslabení a v něm dokonce útočí a mají obrovskou šanci. Brankář Ján Laco je skvělý, tohle byl mistrovský zákrok. Končí dramatická druhá třetina a třetí třetina bude určitě ještě dramatičtější.
Ve třetí třetině se Američané snaží začít aktivně, ale Slováci se nechtějí dát zatlačit do obrany. Američané faulují a Slováci budou hrát dokonce 4minutovou přesilovku. Slováci hrají s vervou a mají obrovskou šanci. A další obrovská šance, které zabránil jen skvělý americký brankář. Další střely prší na amerického brankáře. Slovákům se přesilovka daří, i když gól zatím nepadl. Po polovině přesilovky útočí dokonce Američané a šetří čas na polovině Slováků. Slováci poté mají problém usadit se na útočné polovině, čas zatím utíká. Surový střílí a překvapuje amerického brankáře, po vhazování útočí Američané a tím dlouhá slovenská přesilovka končí. Američané se pokouší o nápor, daří se jim to a dávají tyčku. Americký tlak sílí, Slováci brání dobře a mají nebezpečné protiútoky. Slováci bohužel Američanům nahrávají faulem, po kterém jdou do oslabení. Přesilovka končí hned po začátku - Slováci vyhrávají buly, jdou do protiútoku, mají šanci a americký brankář dostává - podle komentátorů nespravedlivý - trest za podražení. Počet hráčů na ledě se vyrovnává. Následující hra 4 na 4 nic zajímavého nepřináší. Zato chvílí po skončení trestů obou hráčů mají Američané obrovskou šanci a razítkují už potřetí tyč Lacovy brány. Při nebezpečném protiútoku mají obrovskou šanci Slováci, vypadá to jako že padl gól, tak rozhodčí přerušuje hru, ale po hovoru s videorozhodčím se ukazuje, že to byla tyčka. Američané se zuřivě snaží vyrovnat. Slovenskóóó, Slovenskóóó.... Komentátor ohlašuje poslední dvě minuty utkání a americký brankář se chystá opustit branku, ale zatím nemůže, Slováci útočí a mají šanci. Howard spěchá z branky a Američané riskují bez brankáře. 40 sekund do konce třetiny... a Šatan dává po chybě Američanů góóóól, hurááááá, Slováci vedou 4:2 a tímto skóre vzápetí zápas končí. Byl to úžasný a vyrovnaný zápas a Slováci předvedli úžasný výkon. Na tenhle zápas se bude vzpomínat.

Ve Stockholmu v solidně zaplněné hale Globen si zatím Švédové pochutnávají na Dánech, nad nimiž pět minut před koncem 2. třetině vedou už 6:1. Jsou ale při chuti nadále a chtějí si ještě chvíli hrát s myšičkou. Místo toho faulují a Dánům se přesilovka podařila, snižují na 2:6. Nu, tak ještě 4 góly... a bude to 6:6. Nebo taky 10:2.
Třetí třetina začíná razantně - po necelé minutě padá gól a to do švédské brány. Skóre 3:6 už nevypadá pro Dány tak špatně. Těsně po skončení dlouhatánské 4minutové přesilovky Dánové dávají další gól a prohrávají už jen 4:6. Zápas bude možná zajímavější, než se zdál. Ale do konce třetiny gól nepadl, takže Švédové vyhráli zápas se skóre 4:6.

8. května 2012
(úterý)

DEN OSVOBOZENÍ
8. května 1945 konečně skončilo dlouhých šest let trvající válečné šílenství a Evropa se mohla začít oddávat snům o krásnější budoucnosti. Dnes si to připomínáme tím nejpříjemnějším způsobem - je státní svátek.
Včera se mi nechtělo od hokeje a poté ani od písniček Ginevry, šel jsem spát až o půlnoci a ráno jsem se probudil pořádně pozdě. Den jsem strávil lehkou prací, čtením i sledováním hokeje. Příjemný odpočinek před možná nepříjemnými dny... v práci bude práce nad hlavu a kromě své práce budu i tisknout, což poslední dobou jde spíš špatně než dobře. Bude zábavička. Pojďme radši na hokej.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 5. DEN
Bělorusko dnes hrálo s Kazachstánem a prohrávalo s ním už 0:2, pak se ale zmátořilo, zápas otočilo a vyhrálo 3:2. Lotyši si pohráli s Italy, kterým dali 5 gólů a žádný nedostali. Teď hraje v Helsinkách v Hartwall aréně domácí Finsko se Švýcarskem.

Když hraje Finsko, nehrají se na začátku hymny jen reprodukovaně, ale jsou zpívané. Zatímco hymny jejich soupeřů zpívají drobné ženušky, hymnu Finska zpívají silní muži a jejich hlas se pěkně nese Hartwall arénou. Dnes je navíc hlediště nacpané a většina lidí v něm zpívá také.
Je vhozeno... a po chvilce už jde na trestnou lavici první Fin. Jeho kolegové však brání velmi pozorně a Švýcary k ničemu podstatnému nepouští. Ještě před polovinou třetiny padá první gól a to do brány Švýcarska. Doufám, že to nebude poslední gól zápasu, jak to je na tomhle turnaji finskou tradicí. Oba týmy pozorně brání a neváhají hrát pořádně tvrdě, komentátoři dokonce soudí, že je to nejtvrdší zápas na turnaji. Zajímavé šance jsou na obou stranách, není to však nic strhujícího. Do konce první třetiny se už skóre nemění.
Ve druhé třetině Švýcarsko vyrovnalo, ale Finové šli poté znovu do vedení a to ještě navýšili. Švýcaři se však nevzdali a podařilo se jim snížit na 2:3. Třetí třetina bude asi zajímavá.
Švýcaři se ve třetí třetině zuřivě snažilo vyrovnat a mělo obrovské šance, ale Finové měli víc štěstí a přidali Švýcarům další dva góly. Finové zvládli i třetí zápas a mají plný počet bodů, Švýcaři poprvé na turnaji ztratili body.

V hale Globen ve Stockholmu se do sebe zakusují Německo s Ruskem a začíná se ve strhujícím tempu. Hlavně Němci se pokoušejí Rusy překvapit obrovskou aktivitou a tlačit je do jejich obranného pásma. Rusové se snaší o efektivní hokej, ale Němci jim to kazí. V hale Globen by dnes nebyl problém najít místo k sezení, ale přece jen je o něco zaplněnější, než v minulých dnech a příznivci obou stran se snaží vzájemně přeřvat - povzbuzování Deutschland, Deutschland střídá mohutné Rassia, Rassia. Hlasitě řvou i při prvním velkém závaru před německou bránou, ze kterého však nic nebylo. Rus Malkin si pomohl sekáním, za to jsou dvě minutky a Němci hrají první přesilovku. Ale ta po 12ti sekundách končí, protože jeden z Němců zabránil hrozícímu protiútoku rovněž sekáním. Hra 4 na 4 nic zajímavého nepřináší. Brzy dostávají Němci další šanci, ale přesilovku nevyužívají. Poté mají zajíamvou šanci Rusové, ale i Němci hrají prasecky dobře. Je to zajímavý zápas, Němci zatím vedou na střely 11:6. Rusové jsou však nebezpeční, teď dali tyčku. A 9 sekund před koncem 1. třetiny dávají Rusové gól.
Do druhé třetiny nastoupili aktivněji Rusové a německý brankář se v bráně rozhodně nenudí. Hráli přesilovku, při které měli hodně šancí, ale žádná se v gól nepřetavila. Vzápětí však dostávají novou šanci, ale ani tu k navýšení svého náskoku nevyužívají. Nemci faulují i nadále, ale ani tentokrát se Rusům nezadaří. Rusové díky přesilovkám vedou na střely 17:14. Na konci druhé třetiny dostávají svou šanci i Němci. Při přesilovce Němci dávají tyčku, ale ke gólu žádná šance nevedla. Ve druhé třetině gól nepadl.
Němci se ve třetí třetině snaží vyrovnat, hráli i přesilovku, při které zasypali ruského brankáře krupobitím střel, ale stav je stále 1:0 pro Rusko. Němci se tlačí do útoku i nadále, ale zastavuje je sekání jejich hráče a zdvižená ruka rozhodčího, která značí, že se příští dvě minuty budou muset chca nechca bránit. Brání se brání, ale neubrání, Rusové si tak dlouho hrají a užívají, až německou obranu rozhodí a dávají gól do prázdné brány. Němci se snaží i nadále, ale nedaří se jim to. Na konci třetiny dostávají šanci v podobě přesilové hry a mají obrovské šance, kterým zabránil skvělými zákroky ruský brankář. Po skončení přesilovky faulují Němci, ale během poslední půlminuty už se nic nestane a Rusové tak vyhrávají s jednoznačným skóre 2:0 zápas, který však byl hodně vyrovnaný a Němci rozhodně nehráli špatně.

9. května 2012
(středa)

DEN KRÁSNÝCH PÍSNIČEK
Nebylo to dobrý nápad, nebyl, ale co se stalo, nedá se odestáti. Nebyl dobrý nápad poslouchat krásné písničky skupiny Ginevra až skoro do jedné v noci, teď mi to chybí a nechce se mi vstávat, ale čtyři dny volna jsou u konce a je nutné vstát a jít do práce. Protože... "Ranní ptáče dál doskáče, bez práce nejsou koláče, kdo jinému jámu kopá, padne do ní sám." Kvůli čemu zíváš, tím se teď probuď. Tahle veselá písnička Ginevry mi včera udělala na konci smutného CD Bída velkou radost a už od rána si zpívám její refrén a to i při cestě pěšky do práce.
Vzdor mým očekáváním je dopoledne vcelku poklidné a i když mám hodně práce, přece jen jde od ruky docela dobře, i když se mi chce spát. Den mi utíká jako voda, i když dodělávám práci přesčas, konec směny je tu cobydup.
Cesta zpátky domů pěšky je příjemná - kolem nepříliš voňavého, ale krásně kvetoucího pole řepky, louky plné kvetoucích i odkvetlých pampelišek i kolem kvetoucích stromů. Do cesty si pobrukuju a zpívám samé smutné písničky, isnpirován k slzám dojímající písničkou Opat Jan od Ginevry. Přichází řada na písničky Johnny se vrátí k nám nebo Carrickfergus od skupiny Kantoři (tohle je původní irská verze od skupiny The Dubliners). Tím mě chuť na smutné písničky přejde, ale ne na zpívání a tak následuje písnička Proč bysme veselí nebyli od Kantorů, Omnia vincit amor od skupiny Klíč nebo jedna z mých prvních renesančních písniček, kterou jsem kdy znal Vandrování od skupiny Spirituál Kvintet. Zpívám si takhle poměrně často, ale už dlouho jsem na to neměl takovou náladu jako já. Doma si chvíli zpívám s Ginevrou a pak si užívám krásné odpoledne na zahrádce. Večer si plánuju zasvětit hokeji, ale místo hokeje mě nakonec čeká procházka...



...a příjemné posezení u podvečerního rybníku Kočvaráku.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 6. DEN
Odpoledne se bratři Slováci potýkali v Hartwall aréně s týmem Kazachstánu a byl to hodně vyrovnaný zápas. Slováci se v zápasu rychle ujali vedení, ale přišli o něj. Znovu dali gól a znovu se podařilo Kazachstáncům dotáhnout. Snažili se i po třetím slovenském gólu, ale nepodařilo se a 13 sekund před koncem Slováci ještě jeden gól přidali a vyhráli zápas se skóre 4:2.
Norové vyhráli nad Itálií 6:2.
Večer změřili síly hráči Kanady a Švýcarska. Švýcarsko začalo skvěle, po necelých dvou minutách tahal překvapený kanadský brankář poprvé puk zpoza svých zad. Na Kanaďany to však neudělalo velký dojem a na začátku druhé třetiny se jim podařilo vyrovnat. Podobně nešťastně začala pro Švýcary i třetí třetina, ale brzy Kanaďanům odpověděli a bylo vyrovnáno. V polovině třetí třetiny šli Kanaďané znovu do vedení. Švýcaři poté dokázali Kanaďany zatlačit do obranného pásma, zasypali jejich brankáře krupobitím střel, na konci si pomohli i hrou bez brankáře, ale vyrovnat se jim už nepodařilo a Kanaďané zápas se skóre 3:2 vyhráli.
Ve Švédsku Švédové nasázeli Němcům 5 gólů, sami od nich inkasovali jen dva, takže zápas bez problémů vyhráli a stále zůstávají na Mistrovství světa neporažení.

10. května 2012
(čtvrtek)

DO PLNEJCH DŽBÁNŮ V MOŘI KVĚTŮ
Včera jsem šel spát dříve, ale budík vyhrával hodně dlouho, než mě přivedl do bdělého stavu. S čím jsem včera usnul, s tím se dnes probouzím - s písničkami Ginevry na rtech. Sice z žádné neumím zatím víc než refrén, ale to mi nebrání, abych si je alepoň nepobrukoval. "Ranní ptáče" střídá "Do plnejch džbánů" a mezi ně se plete "Jenda". Snad nevzbudím nikoho svým ranním zpíváním při cestě do práce.
Den ubíhá podobně jako včera, ale aniž bych věděl proč, mám nějak při práci v duši nepohodu a zlost, ke které není žádný rozumný důvod. Naštěstí nejsem na nikoho snad moc nepříjemný ani zlý. Konečně směna končí a já můžu zvesela vyrazit na autobus: "Do plnejch džbánů Bětko nalej nám, práce máme už dost. Hospoda na rynku to je náš chrám, zapijem bídu a zlost. Že nejsme bohatí, to je nám fuk, lepší se v chýši smát. Tak do plnejch džbánů Bětko nalej nám, grošů je tak akorát."
Autobus přijíždí a já se s chutí vydávám vstříc hodině angličtiny. Dneska je krásný den, na temně modrém nebi plují nadýchané obláčky, stromy kolem silnice jsou v jediném květu a louky září výraznou žlutí dosud neodkvetlých pampelišek a mořem pryskyřníků, mezi nimiž vypadá skoro hezky i kupa siláže, na jejíž černé plachtě se zlatě lesknou sluneční paprsky. Na autobusáku se potkávám se spolužačkou Vlaďkou, se kterou jsme se neviděli tři neděle, protože stonala a máme si při cestě na angličtinu co povídat. Třeba o tom, že se letos chystají přijít ledoví muži s neobyčejnou razancí - zatímco den před nimi bude ryze letní a je hlášených až 31°C, během ledových mužů má být přes den nejvýše 12°C, jsou hlášené mrazíky a dokonce i možnost sněžení na horách. Lidé rychle obnovují foliovníky, dávají na ně nové plachty a koukají, jak ochránit úrodu.
Angličtina byla příjemná, celou jsme ji zasvětili poslouchání audioknihy Animal Farm George Orwella. Po pár chvílích posezení v hospůdce jedu se spolužačkou a kolegyňkou Renčou do Lánova a odtud se vydávám na cestu do Vrchlabí pěšky rozkvelými lány řepky s horami v pozadí. Je to krása a pohladí mě to po duši. Večer patří hokeji.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 7. DEN
V odpoledních zápasech se nekonalo žádné velké překvapení a v obou vyhráli favorizované týmy. Hráči Spojených států porazili Bělorusy 5:3, i když po druhé třetině byl stav vyrovnaný 2:2.
Rusové porazili Dány 3:1 a stejně jako Švédové nezažili ještě na Mistrovství světa hořkost porážky.
Finsko hrálo s Francií a zatímco úvodní zápasy vyhrávalo Finsko s jediným gólem na kontě, Francouzům jich nasázeli sedm, obdrželi jen jediný čestný gól.

V hale Globen se právě proti sobě staví hokejové týmy Lotyšska a České republiky. Bude to hodně důležitý zápas, protože kdo vyhraje, ten už bude mít téměř jisto účast ve čtvrtfinále. Lotyšsko nás ještě nikdy neporazilo, jednou uhrálo remízu... tak doufám, že první vítězství si nepřipíší na konto zrovna dnes. Prozatím Lotyši vyhrávají na počet fanoušků v hledišti, které duní pokřikem Latvia, Latvia. A už se hraje.
Český tým začal hodně aktivně, tlačí Lotyše do obrany a jejich brankář si připisuje první zákroky, zatím všechny úspěšné. Ale i náš brankář už se moc pěkně protáhl. Hra se přelévá ze strany na stranu, oba týmy pozorně brání... ale teď Lotyši měli obrovskou šanci, které zabránil brankář Kovář a střela trefila jen boční síťku. Češi se snaží na Lotyše tlačit, ale více šancí z toho mají Lotyši, protože vyrážejí do nebezpečných protiútoků. Ale ani lotyšský brankář se nenudí, zatím však chytá s klidem a přehledem. Další lotyšský protiútok přináší další nebezpečné šance a hned dva české fauly jediného hráče, za které si půjde odpočinout hned na čtyři minuty. Oslabení hrají Češi skvěle - Lotyši se nemůžou uchytit v našem obranném pásmu a naši borci podnikají výpady, z nichž některé končí i střelou na lotyšského brankáře. V druhé půli oslabení už jsou Lotyši úspěšnější, ale žádná jejich střela nekončí naštěstí v bráně. Ale několik rychlých přihrávek končí nebezpečnou střelou, která zazvoní o tyčku. Lotyšská přesilovka končí, Češi útočí. Na konci první třetiny hrajeme přesilovku i my, ale po zaznění sirény svítí stále na ukazateli výsledků skóre 0:0.
Na začátku druhé třetiny dohrává český tým přesilovku, ale ta nic nepřináší. I po ní pokračují v náporu a mají pěknou šanci, ale lotyšský brankář brance zabránil. Nedorozumění v českém týmu vede k útoku Lotyšů a úvodní brance zápasu v české síti. Pokusu o rychlou odpověď zabránil lotyšský brankář. Našim hráčům se dneska nedaří, snaží se, ale nějak to nejde. Góóóóóóóóóóóóól! Z rychlého protiútoku konečně padá gól i do lotyšské brány. Je vyrovnáno a hned je veseleji. Navíc se Češi snaží využít pokleslého ducha Lotyšů a před lotyšským brankářem je živo. Český tým má šance, ale smršť šancí končí českým faulem a rvačkou. Vzápětí se rozdávají tresty, ale poměrně mírně, bude se hrát ve čtyřech na obou stranách. Hra se daří lépe Lotyšům, kteří mají pořádně nebezpečnou šanci. Sotva stačila trestná lavice vychladnout, už bude mít opět někoho v parádě a bude to bohužel Čech, neboť český tým byl diskutabilně rozhodčím osočen z příliš mnoha hráčů na ledě. Lotyšům však přesilovka velké štěstí nepřinesla. Hra se přelévá ze strany na stranu, ale bohužel si Lotyši zahrají díky nešťastnému a neúmyslnému faulu další přesilovku. Rozehranou přesilovku ukončuje siréna, ohlašující konec druhé třetiny.
Ve třetí třetině Češi zvyšují aktivitu a zatlačují Lotyše do obrany. Ti ale brání dobře. A góóóóóól. Aktivita českých hráčů konečně přinesla sladké ovoce. Při přesilovce padá 6 a půl minuty před koncem do lotyšské branky další gól, první přesilovkový gól českého týmu na tomto Mistrovství světa. Lotyši to ale nevzdávají a málem se jim podařilo snížit. Češi hrají další přesilovku a i když se nikam neženou, mají pěkné šance. Další gól jsme však při přesilovce neviděli. Lotyši se snaží ještě útočit, ale Češi pozorně brání a zápas končí se skóre 3:1.

11. května 2012
(pátek)

DEN PRÁCE
I když jsem včera šel spát až po hokeji, probuzení ráno bylo docela příjemné, o to příjemnější, že máme dneska pátek. Po cestě do práce jsem si zase zvesela zpíval, i když ne tolik jako včera. Ptáčci mě v tom předčily a sluníčko skryté za horami dramaticky nasvětlovalo roztrhané černé mraky.



Práce bylo tak docela příjemně a žádné crcky, špeky ani vejmrzy nekalily můj den. Jen tisk číslovaných tiskopisů se ukázal být větším oříškem, než jsme čekali - když se kolegovi Ríšovi podařily vyřešit všechny problémy, trampoty a peripetie, které s tím byly, ukázalo se, že tisk půjde velice pomalu a protože v pondělí musí ráno zakázka odejít k zákazníkovi a zítra ji přijdou kolegyně rozřezat a zabalit, je jasné, že tu dneska bude muset někdo zůstat a nejít domů, dokud nebude všechno vytiskuté. A ten někdo budu já.
Zatímco tiskárna kvílí a tiskne svým pomalým způsobem list po listu číslo účtu, variabilní symbol a jméno jedné úvěrové společnosti na tiskopisy, které její dlužníci asi nemají v lásce, já si čtu knihu The Last Voyage autorky Hammond Innes. Velmi za ni autorku obdivuju, protože ji napsala stylem, jako by si slavný mořeplavec James Cook psal osobní deník v průběhu své bohužel poslední plavby. Je to pěkné čtení, i když je pro mě trochu těžší, než knihy, které jsem letos už přečetl. Ale číst se dá i bez slovníku.
Tisk jde pomalu, čas se mi táhne, ale konečně vyjede z tiskárny poslední stránka, já vytištěnou zakázku odvezu na místo, kde se jí zítra ujmou mé kolegyně, všechno povypínám, pozavírám, pozhasínám a pozamykám... a dávám se na cestu temným a opuštěným podnikem na vrátnici. Prostory přes den plné lidí a hluku, stávají se skoro až tajuplnými, když tu není vůbec nikdo. Po pár slovech s vrátným se vydávám pěšky domů nádherně teplou nocí. Po horkém dni vpravdě už letním příroda vydechuje tisícem vůní a i teď je nádherné teplo, takže jdu v tričku. Nechce se věřit, že zítra je první z ledových mužů Pankrác a má se ochladit přes den na 12 stupňů a v noci může být i mráz. Meteorologové vyhrožovali na dnešní večer i bouřkami, kroupami, přívalovým deštěm a nárazovým větrem, který v bouřkách přechodně zesílí, ale naštěstí se tahle sbírečka zatím nepřihnala. Kamarádka Martina mi však píše, že v Jilemnici už bouří, tak raději přidávám do kroku, popoháněný i podezřele se zdvíhajícím větrem. Ale bouřka nepřicháí, dokud neodpluji do říše snů.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 8. DEN
V Helsinkách se odpoledne utkala spolu mužstva Kazachstánu a Spojených států a byl to nečekaně vyrovnaný zápas. Kazachstánci dokázali na každý gól hráčů USA odpovědět gólem svým a rozhodnout tak muselo až prodloužení. V něm byli šťastnější hráči Spojených států, kteří zápas se skóre 2:3 vyhráli.
Ve Stockholmu bylo na programu utkání hráčů České republiky proti mužstvu Itálie. Češi nepřipustili žádné překvapení a vyhráli zápas jednoznačně 6:0.
Zajímavé utkání se hrálo večer v Helsinkách - domácí Finsko se utkalo o první místo ve skupině s Kanadou. v polovině zápasu se mohli Finové jen spokojeně pochechtávat, protože vyhrávali nad Kanadou 3:1 a dařilo se jim obzvlášť v přesilovkách. Ale pak se asi někdo usilovně modlil nebo narychlo upsal duši čertovi, zkrátka góly začaly padat do finské branky a padlo jich tam tolik, že Kanaďané nakonec zápas vyhráli s celkovým skóre 5:3.
Podobné utkání se hrálo i ve Stockholmu - domácí Švédsko tam chtělo ukořistit body na Rusku. Podobné bylo i tím, že v polovině utkání vedli Švédové 3:1. Jenže Rusové dát body Švédům nechtěli, přidali na aktivitě, zasypali śvédského brankáře krupobitím střel a ujalo se jich tolik, že Rusové nakonec zápas vyhráli se skóre 7:3.

12. května 2012
(sobota)

PRVNÍ LEDOVÝ MUŽ
I když se včera skoro nechtělo předpovědi počasí věřit, meteorologům vyšla na puntík. Během noci začalo pršet - naštěstí bez hromů a krup - a chvílemi pršelo i během dopoledne. Mraky se postupně rozešly a občas i vykouklo sluníčko, ale Pankrác dělá čest své pověsti ledového muže - sice naštěstí nemrzne, ale během dne rtuť teploměru nevystupuje nad 12°C. Dnes je to den spíš podzimní, hory jsou nádherně vidět a já lituju, že tu nemám foťáček. Stojí na balkóně v jednom paneláku blízko centra Vrchlabí, odkud je krásný výhled na hory. Ale nejsem tu kvůli fotografování, jdu sem pomoct se sestavováním obrovské šatní skříně. Je to zajímavá, i když někdy i docela těžká práce. Jde nám však docela dobře od ruky a i když ji dneska nemůžeme úplně dodělat, většina se nám podařila. Večer pro mě končí příjemným čtením.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 9. DEN
V Helsinkách se hrálo zajímavé utkání brzo odpoledne - Slováci zkřížili hokejky s Bělorusy. Běloruský tým dokáže být nepříjemný a moc gólů si dát nenechá, ale tentokrát bylo všechno jinak. Slováci se v 7. minutě ujali vedení, které fantasticky navýšili mezi 24. a 27. minutou, kdy přidali do běloruské brány další 4 góly. Bělorusové si pak dali jeden čestný, ale víc se v zápasu už nestalo a Slováci vyhráli 5:1.
Ve Stockholmu v té době bojovali o postup do čtvrtfinále hráči Norska a Lotyšska a i když to byl zápas vyrovnaný, větší štěstí měli Norové, kteří vyhráli jednoznačným skóre 3:0.
Velké překvapení se zrodilo v Helsinkách v pozdním odpoledni. Hráči Francie se vrhli na Švýcary nebojácně a dostali se dokonce do dvoubrankového vedení. Švýcaři pak dokázali vyrovnat a zdálo se, že zápas otočí, ale drsný faul, potrestaný pětiminutovým vyloučením, jim zkomplikoval život. Francouzi totiž během něj přidali do švýcarské brány hned dva góly a to rozhodlo. Francie vyhrála zápas se skóre 4:2. Ve Stockholmu se Dánové snažili na úkor Německa odvrátit hrozbu sestupu z elitní skupiny a po dvou třetinách se zdálo, že by se jim to mohlo podařit, protože vyhrávali 1:0. Ve třetí třetině se podařilo Němcům dvěma podařenými trefami zápas obrátit a protože Dánové neměli štěstí, žádná z jejich šancí už nevedla k úspěchu a Německo tak vyhrálo 2:1.
Večer si v Helsinkách Kanaďané pohráli s myšičkou, kterou se stal tým Kazachstánu. Zápas byl jejich střeleckou exhibicí a Kanada vyhrála v zápase s oslnivým skóre 6:0.
Podobně si s myšičkou pohráli i Švédové, tentokrát ta myšička mluvila italsky a dostala od nich čtyři góly. A protože si nedali Italové ani jeden, vyhráli Švédové zápas se skóre 4:0.

13. května 2012
(neděle)

DRUHÝ LEDOVÝ MUŽ
Servác byl k přírodě a zahrádkám plným květů naštěstí milosrdný - teplota během v noci na dnešek nespadla pod 4 stupně. Já spal jako zabitý a probudil se až hodně dopoledne. Den pro mě uběhl příjemně u čtení, psaní sem a také hokeje.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 10. DEN
10. den Mistrovstí světa nabízí velmi zajímavý zápas - Česká republika x Rusko. Pojďme na něj.
Ještě jsme se nestačili ani pořádně rozkoukat a už prohráváme, hned po první střele. Nedaří se nám ani dál, minutu poté jdeme do oslabení a Rusové budou mít přiležitost své vedení navýšit. Naštěstí se jim přesilovka ani trochu nevydařila a žádnou velkou šanci neměli. Český tým dává v 11. minutě při rychlém protiútoku tyčku. Poté hraje český tým dobrou přesilovku, ale gólem v ruské síti bohužel neskončila. Český tým je aktivní i nadále, má veliké šance, ale bohužel nemá zatím štěstí. V 15. minutě vede náš tým na střely 11:4, na skóre ale zatím prohrává 0:1. Do konce třetiny už žádná změna nepřichází.
V druhé třetině se Rusové snaží Čechy překvapit stejně jako v té první, ale naštěstí je z toho tentokrát jen šance. I český tým dobře napadá a má i dobrou šanci, kterou likviduje ruský brankář. Češi se snaží zvýšit tlak, ale Rusové velmi pozorně brání. Občas mají i protiútoky, ale naštěstí zatím žádný nebyl vyloženě nebezpečný. Češi znovu útočí a mají pěknou šanci, brankář Ruska je ale úspěšnější. Hra se přelévá ze strany na stranu a český tým je aktivnější, necelé čtyři minuty před koncem vede na střely 21:11. Rusové působí dojmem, že šetří síly v pro ně vlastně nijak důležitém zápase, protože první místo ve skupině už jim nikdo nevezme. Na konci třetiny jde český tým do oslabení. Navíc rozhodčí zvedá ruku znovu a český tým bude ve třetí třetině hrát 41 sekund pouze ve třech.
Na začátku třetí třeniny spustili Rusové před českou bránou pekelný kolotoč, který se nedal ubránit a skončil očekávaným výsledkem. Rusové zvyšují své vedení na 2:0. Poté se tak nějak hra přelévá a nevidíme žádné velké šance. Až teď se český tým uchytil v útočném pásmu, Rusové však pozorně brání a pouští se do protiútoku, netrefují však naštěstí naši branku. Naši znovu útočí, ale z nového protiútoku mají šanci Rusové, naštěstí ji likviduje náš brankář. Poté dává Malkin puk do brány za cenu faulu po odpískání, takže Malkinovi místo bodů a gratulací vynese jen dvě minuty na trestné lavici. Naši borci se vrhají zhurta do útoku. Rusové však zlobí v naší třetině, ale rychle jsou odstaveni a Češi znovu útočí. Bohužel málokterá střela prošla na ruského brankáře a přesilovka se tak moc nepovedla. Češi mají dvě minuty poté obrovskou šanci, ale ruský brankář udržel puk před brankovou čárou. Za rvačku jde po jednom hráči z každé strany na trestnou lavici, hrát se bude ve čtyřech a náš trenér si bere oddechový čas. Naši se poté tlačí do útoku, ale Rusové se zmocňují puku a ve dvou jdou proti našemu brankáři. Naštěstí to nesehráli dobře a náš brankář střelu likviduje. Češi poté útočí i nadále, ale nic se nepodaří a Češi prohrávají zápas se skóre 0:2. I když na střely vyhráli 30:23, Rusové dobře bránili a tak žádná z našich střel bohužel neskončila gólem. Díky dnešní prohře bohužel nemají Češi ještě jistou účast ve čtvrtfinále, ale snad všechno dopadne dobře.

Mnohem hůř dopadli v Helsinkách Finové. Ti zkřížili v Hartwall aréně hokejky s hráči Spojených států. Vypadalo to, že to bude vyrovnaný zápas, ale zatímco finské šance končily v brankářově lapačce, na tyčkách nebo mimo branku, ty americké si nezřídka cestu do brány našly. Zápas vyhráli hráči USA s překvapivým skóre 5:0. To pro Finy znamená propad na třetí místo za Kanadu a USA.

Další zajímavé utkání se hraje večer v Helsinkách - o čtvrté místo v tabulce a účast ve čtvrtfinále se tu utkávají hráči Slovenska a Švýcarska. Oba týmy začínají opatrně a obzvlášť Slováci se soustředí spíše na obranu. Švýcaři tedy útočí, ale hrají zatím pozorně a nedovolili Slovákům přejít do nějakého nebezpečného protiútoku. Nesledujeme moc strhující zápas, spíš takový nijaký, velkou šanci mají Slováci až v 16. minutě. Necelé dvě minuty do konce Slovácí otevírají skóre úžasným gólem - z rychlého útoku se několika bleskovými nahrávkami puk dostal až za záda švýcarského brankáře. Poté pokračují v útočení a snaží se otřeseným Švýcarům přidat do brány další dáreček. Ty však gól zase tolik nepřekvapil a první třetina končí, aniž bychom další branku viděli.
Začátek druhé třetiny je méně příznivý pro Švýcary, kteří hrají oslabení vinou odpískaného faulu, o kterém by se hodně dalo diskutovat. Slovákům se však nijak zvlášť nedaří, jen na jejím konci vyzkoušeli pozornost švýcarského brankáře. O něco později mají velkou šanci Švýcaři, trefují ale jen boční síťku. Vzápětí přichází obrovský závar před slovenskou bránou, ale puk končí pod ležícím slovenským brankářem. Švýcaři přidávají na tlaku a důrazu. Slováci z rychlého protiútoku mají obrovitánskou šanci, jdou ve dvou na jednoho, ale netrefují prázdnou bránu. Poté mají ještě dvě velké šance, ale ani z jedné není gól. Poté se tlačí Švýcaři do útoku, Slováci nedovoleně brání a zahrají si oslabení. Švýcaři se snaží, mají šanci, ale střelou se blýskají i Slováci. Přesilovka končí, aniž by přinesla Švýcarům úspěch. Poté přichází slovenský útok, ale snahy o gól všechny zmařil švýcarský brankář. V posledních sekundách druhé třetiny mají Švýcaři obrovskou šanci, ale vyrovnání z ní nepřišlo. V druhé třetině gól nepadl.
Na začátku třetí třetiny se Švýcaři tlačí do útoku a snaží se vyrovnat. Slovensko je pod tlakem a jejich brankář se vůbec nenudí. Z protiútoku mají velkou šanci Slováci, ale bohužel selhává zakončení. Po nich mají velkou šanci i Švýcaři. Švýcaři se i poté drží ve svém útočném pásmu, ale Slováci brání dobře, tak nevědí, jak tam pořádně hrát. Slováci moc neútočí, jen občas využívají příležitosti k rychlým protiútokům. Švýcaři mají nekolikero velikánských šancí a drží je na uzdě jen skvělé zákroky slovenského brankáře Laca. Další obrovská šance Švýcarů, ale ani ta nekončí gólem. Slováci čekají na smrt a mám strach, že ta přijde. Švýcaři jsou čím dál nebezpečnější... ale dvě minuty před koncem jde jeden ze Švýcarů na trestnou lavici. Švýcaři to nechtějí vzdát a tak to zkouší alespoň 5 na 5 s prázdnou bránou. Švýcaři tlačí a jen taktak, že puk nekončí ve slovenské bráně. Slováci propukají v jásot, zní siréna, ukončující zápas a zápas končí se skóre 1:0 pro Slovensko.

V hale Globen si to o postup do čtvrtfinále rozdávají Německo s Norskem. Němci ale začali velmi nešťastně, po dvaceti sekundách už inkasovali první gól. Ještě se z něj ani neoklepali a při oslabení dostali další gól. Poté si vzali oddechový čas, ale ten nic nevyřešil. Brzy tahal německý brankář puk zpoza svých zad potřetí a to bylo to poslední, čím do první třetiny zasáhl, protože ho poté čekalo střídání.
V první třetině už gól nepadl, zato ve druhé třetině kanonáda pokračuje a v její polovině už Němci prohrávají 7:0. Norové hrají pátou přesilovku a při signalizované výhodě přidávají další branku, už osmou. Přesilovka navíc bude pokračovat. Ale ani tahle přesilovka netrvá dvě minuty, ukončuje ji devátá branka Norů. Němci se poté snaží útočit a dát si čestný gól a to se jim před koncem druhé třetiny daří. Hned poté si však Němci zahrají další oslabení. To tentokrát brání docela dobře a druhá třetina už končí bez gólu.
Třetí třetina začíná začíná tradičně - gólem v německé síti, jubilejním desátým. Méně tradiční už je nečekaně rychlá německá odpověď - po střele od modré čáry loví překvapený a znuděný norský brankář puk z brány. Němce čeká další oslabení, ale to se tentokrát Norům moc nedaří. Na konci přesilovky se však Norové usadí v útočném pásmu a pár vteřin po skončení přesilovky padá další puk do německé brány. Znovu rozhodčí píská, znovu zvedá ruku, ale tentokrát se jeden z Norů podívá na trestnou lavici. Norové útočí a mají šanci i při svém oslabení. I Němci mají šance, ale přesilovka zůstává nevyužita. Po jejím skončení Němci dávají pěknou branku a snižují tak na 3:11. Další gól padá v 52. minutě a Norové tím zvyšují svůj náskok na 12:3. V přesilovce 5 na 3 Němci snižují na 4:12 a tímto skóre zápas i končí. Tak vysokou výhru, jakou si dnes připsali Norové, si nepřipsal na letošním mistrovství ještě nikdo.

14. května 2012
(pondělí)

TŘETÍ LEDOVÝ MUŽ
Po noci, kterou jsem prospal jako špalek, mě mělo rádio a mobil co budit. Nechtělo se mi z postele do kdovíjaké zimy. Ale s tou to nebylo tak zlé - mezi černými mraky prosvítalo sluníčko a teploměr ukazoval příjemných 6°C. Ani vítr nefoukal vůbec žádný a cesta do práce byla proto docela příjemná. Příjemný byl i samotný den v práci - práce bylo sice dost, ale nešla od ruky špatně a den mi hezky zpestřila zapeklitými překladatelskými problémy kamarádka Vlaďka. Zpátky jsem se zamračeným odpolednem svezl s kolegou Ríšou. Odpoledne mi příjemně uteklo u čtení napínavé knihy Labyrintem smrti od autorky Ariany Franklinové.

STRAŠÁK DNE
Zamyslíte-li se nad zpravodajskými informacemi, kterými nás denně neúnavně zásobují nejrůznější agentury, zpravodajské servery, rozhlasové nebo televizní stanice, uvědomíte si, že málokterá zpráva je příznivá. Je to zcela úmyslná taktika, která má za cíl zvýšit účinnost reklam na naše podvědomí a o které blíže píšu v článku Fascinující marketing 4 - Když to nejde po dobrým.... Že se tak děje zcela úmyslně dokazují i známá rčení zpravodajců: "Dobrá zpráva - žádná zpráva.", "Dobrá zpráva je špatná zpráva." a hlavně "Za špatnou zprávu se platí víc.".
Tato rčení zjevně dobře znají i zpravodajci Českého rozhlasu Hradec Králové a činí se seč můžou, aby přispěli svou troškou do mlýna. Kvartet křiklavých případů vám sem dám k lepšímu

-> 10. května jsme se dozvěděli, že za necelý měsíc začne v Polsku a na Ukrajině Mistrovství Evropy ve fotbalu EURO 2012, budou se tam sjíždět fanoušci z celého světa a vinou toho hrozí našemu kraji dopravní kolaps, kvůli němuž už vedení Královéhradeckého kraje chystá krizové scénáře.
-> 10. května nám rovněž musela být připomenuta už starší zpráva, že poplatek za odvoz odpadu se příští rok zvýší na dvojnásobek, na 1 000 Kč za jednotlivce.
-> 11. května byla důležitou zprávou dne zpráva, že jsme druzí nejhorší ze zemí neplatících Eurem v prognózách růstu ekonomiky.
-> 14. května bylo nutné sdělit nám, že po letošních prázdninách vzroste nezaměstnanost na nejvyšší míru, která v Ceské republice kdy byla, což ovšem není vůbec nic proti tomu, jak nezaměstnanost vzroste příští rok.

Všechny čtyři zprávy opravdu nemůžou mít jiný účel, než strašit.
Dopravní kolaps náš kraj zažívá v kruté zimě, když sněží, ale když dříve dokázaly naše silnice pojmout kolony aut, jimiž Češi jezdili na trhy do Polska a to vzdor zdlouhavým hraničním kontrolám, tak obecenstvo fotbalových zápasů pojmou bez pochyby také. Že vedení Královéhradeckého kraje sestavuje instrukce a přijímá opatření pro případ, že by kolaps byl, to je určitě dobré, ale je naprosto zbytečné informovat o tom jako o reálné hrozbě.
Vyšší poplatek za odvoz odpadu ve skutečnosti platit nemusíme, jen naši zákonodárci zvýšili jeho maximální hranici z 500 Kč na 1 000 Kč, aby mohla zvýšit poplatky ta města, která například kvůli velké rozloze a členitému terénu platí za odvoz a likvidaci odpadů více, než vyberou od svých občanů. Ostatní však zvyšovat poplatky pravděpodobně nebudou. Ale na obranu Českého rozhlasu Hradec Králové musím říct, že i tohle vím z jeho vysílání, ale o tom se mluvilo jen jednou, zato o tom, že "budeme platit 1000 Kč za odvoz odpadů" mnohokrát.
Poslední dvě zprávy jsou založeny na předpovědích, který mají cenu nanejvýš tak papíru, na kterém jsou vytištěny. Nejrůznější prognostici v dnešní složité době netuší, co bude za měsíc, natož za rok. Ale strašit se musí.

Proto vyhlašuju Český rozhlas Hradec Králové strašákem dne! Na co se hmoždit s panákem ze dřeva a hadrů, který se mazaným zajícům stejně za pár dnů okouká. Stačí posadit do zelí rádio a naladit některou ze tří frekvencí Českého rozhlasu Hradec Králové. Ale ještě lepší tam bude dát televizi a naladit zpravodajství některé z komerčních stanic, protože ty strčí Český rozhlas Hradec Králové hravě do kapsy. To jsou strašáci desetiletí.

VEŘEJNÁ SBÍRKA NA OPRAVU KOČIČÍHO HRÁDKU
V lese, který je součástí parku zámku ve Slatiňanech, je půvabná romantická stavbička, zvaná Kočičí hrádek. Je to miniaturní hrádek z branou, zdmi s cimbuřím a několika krásnými věžemi, který nechala v době romantismu postavit kněžna Vilemína Auerspergová jako překvapení a místo na hraní pro její děti. Uteklo více sto let, během nichž se stal Kočičí hrádek oblíbeným místem nesčetných generací dětí a v dobrém a udržovaném stavu se hrádek dočkal letošního dubna. Jenže pak si na něm bohužel vybil svou zlost a frustraci nějaký vandal a hrádek velmi poničil, hlavně jeho největší věž. Podrobnosti o tom včetně obrázků jsou uvedené v článku Kočičí hrádek poničili vandalové, Slatiňany vyhlásí na opravu sbírku. Slatiňanští občané mají Kočičí hrádek moc rádi a mrzí je, že je tak poničený, rozhodli se to tak nenechat a tak pořádají benefiční koncert a vyhlašují veřejnou sbírku. Pokud chcete pomoci i vy, zastavte se se svým příspěvkem u kasičky na Městském úřadu ve Slatiňanech nebo pošlete libovolný finanční obnos na účet 35-1144138329/0800. Podrobnosti jsou na stránce města Slatiňany na adrese http://www.slatinany.cz/deska/informace/12_sbirka_kocici.pdf.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 11. DEN
V Hartwall aréně v Helsinkách nastoupily proti sobě borci Běloruska a Francie. Lépe začali hráči Běloruska, kteří se ujali vedení už v deváté minutě. Francouzům se podařilo ve druhé třetině po úspěšně přežitém oslabení vyrovnat a 77 sekund před koncem zápasu dalším gólem zvrátili vedení na svou stranu. Bělorusové se pak snažili bez brankáře vyrovnat, ale nepodařilo se jim to a prohráli s Francií 1:2. Francouzi drží teoretickou naději na postup do čtvrtfinále.
Dánové si zahráli v hale Globen ve Švédsku s Lotyši. Ve vyrovnaném zápase plném šancí na obou stranách byli nakonec šťastnější Dánové, kteří vyhráli 2:0. Zároveň tak potvrdili, že si týmy České republiky a Norska zahrají čtvrtfinále.
Večer hráli Davidové s Goliáši. V Helsinkách nastoupili hráči Kazachstánu proti Finsku. Finové jsou silný tým, ale dva nepodařené zápasy, ve kterých inkasovali plno gólů a žádný nedali, jimi otřásly tak, že nastoupili proti Kazachstánu opatrně a bez sebevědomí. První třetina byla relativně vyrovnaná a gól při ní nepadl. Druhá třetina byla už pro Finy mnohem vydařenější - dokázali znovu oprášit svou silnou zbraň - přesilovky - a během druhé třetiny nasázeli Kazachstáncům tři góly. Zaplněná Hartwall aréná jásá, mění se v les finských praporů, běhají jí mexické vlny, krásné blonďaté roztleskávačky v sexy světle modrých upnutých tričkách, kratinkých bílých minisukýnkách a s modrými třásněmi se půvabně vlní... jejich tým je nezklamal. Ve třetí třetině přidávají Finové gól ale svůj čestný gól si dávají i Kazachstánci. Zápas vyhrávají Finové se skóre 4:1, ale zatím to nejsou ti silní a sebevědomí Finové, kteří ze začátku Mistrovství světa všechny poráželi. Několik jich je zraněných a stmelený tým to úplně rozklížilo. Ale snad se Finové ještě vzpamatují a sehrají pěkné čtvrtfinále.
V opět poloprázdné hale Globen ve Stockholmu bez praporů, roztleskávaček a mexických vln stojí proti sobě v kruhu pro vhazování hráči Itálie a Ruska. Rusové hrají ve výletnickém tempu na čtvrt plynu, nikam se neženou a šetří se, přesto však v první třetině dávají Italům gól. Ve druhé třetině přidávají do italské branky další dva. Stále ve velmi pomalém a pohodovém tempu hrají Rusové i ve třetí třetině, přesto však přidávají Italům na cestu domů ještě jeden gól a v základní skupině tak zůstávají Rusové neporaženi a jsou nejlepším týmem Mistrovství světa.

15. května 2012
(úterý)

JEDEN KRÁSNÝ DEN
Zatímco za oknem plují velká oblaka, mezi nimiž sem tam prokmitá paprsek sluníčka, já se potýkám se spoustou práce, jejíž hromada mi ubývá rychlostí ospalého slimáka. Ale kromě toho mám také tisknout - dotiskávat na velikánské laserové tiskárně čísla a čárové kódy na dodací listy. Tiskárna už má hodně za sebou, mnohem více už toho vytiskla, než její výrobce kdy očekával. Vinou toho už má nejrůznější mouchy, které se však zatím vždy podařilo šikovnému kolegovi Ríšovi opravit. Ale už mnohokrát jsme si říkali, že se ta naše tiskárna jednoho krásného dne rozpadne.
Rozhoduji se zůstat hodinku na přesčasu, tak dávám do tiskárny další balík, ta si spokojeně cvaká... když však po půlhodině a kusu příjdu, je ticho, z balíku mnoho vytištěno není a na displeji svítí jen chybové hlášení. Pohled do útrob tiskárny odhalí příčinu - jeden z gumových řemínků volně plandá a to díky tomu, že jedno z ocelových ozubených kol, která ho držela a kterými řemínek otáčel, upadlo. Pro dnešek jsem tedy zaručeně dotiskl.
Vypínám tiskárnu, v kanceláři i počítač a vydávám se na cestu pěšky k domovu. Mám s sebou foťáček, tak to nebude jen tak chůze nejkratší cestou.

Mé oblíbené "pozadí Windows XP" už úplně ovládla kvetoucí řepka. Bohužel sluníčko svítí skrz mraky a to obrázkům moc nepřidává.



Jdu dál po silničce. Kam oko dohlédne, září žlutou barvou další lány řepky a kde není řepka, kvetou žluté pryskyřníky a obrovskými zářivými trsy i hořčice rolní.



Mám cílem je však louka, která byla žlutá před časem, teď je však bílá.



Tisíce pampeliškových sluníček se změnily na tisíce chlupatých kouliček, plných dozrávajících semínek.



Silnička, postavená z příspěvku Evropské unie, bohužel stejně jako cesta, jenž jí předcházela, končí uprostřed pole, je tedy nutné chtě nechtě dál pokračovat polem. To tvoří neuvláčená, ubitá půda, rozbrázděná prasklinami, jimiž se prodírají první štíhlé zelené listy.



Takovéhle obrázky jsou často symbolem období sucha, změny krajiny v poušť nebo hrozeb globálního oteplování - i když vznikají nejčastěji tam, kde bahnitá zem rychle vysychá, třeba na dně vypuštěného rybníka.



Další cesta mě vede do lesa. Nejprve je široká a pohodlná...



...pak však čím dal uzčí a uzčí, až nakonec zmizí v hustém podrostu.



Cesta jím k rybníčku Kočvaráku mi připadá mnohem delší, než když jdu po silnici skrz část Vrchlabí, která dříve byla samostatnou obcí Fuchsberg - Liščí kopec - ale odedávna je zvaná také Berlín. Když dojdu do malé mokřiny a odkudsi zblízka zaštěká nějaký velký pes, napadne mě zpestřit mé kamarádce den dramatickou SMSkou.

Zdravím Tě z hlubokého lesa, kam mě zavedla zrádná bludná cestička, končící v blatech... a já tu bloudím a pokud mě nepohltí bezedné bahno, skončím ve spárech divých šelem...



Jediní krvelační dravci, ze kterých jsem tu měl strach, byla klíšťata, ale naštěstí se mi vyhnula. Po chvíli mě pěšinka dovedla konečně k rybníčku Kočvaráku.



Dalším bílým mořem odkvetlých pampelišek jsem došel až domů a to byla definitivní tečka za touhle příjemnou procházkou. Den pro mě končí pohodou a čtením.

650. LET ČERVENÉHO KOSTELCE
Město Červený Kostelec slaví krásné výročí - 650. let uběhlo od chvíle, kdy bylo v nějaké listině zmíněno poprvé město Červený Kostelec. V Červeném Kostelci naplánovali na oslavu takového krásného výročí několik akcí. Pro mě nejzajímavější proběhne večer 25. května od 20. hodiny - středověká slavnost Vivat Caroli, plná středověké hudby, kejklířských vystoupení, tanců i ohnivých efektů.
Jiná oslava proběhne i v sobotu 26. května od 19:30 - Červený Kostelec - město, ve kterém chci žít, kde uvidíme něco snad od každého umění.

SPADLA KLEC!
Zatímco my jsme v temných hodínách na počátku dne nabírali spánkem energii na další den, někteří z nás bděli. Vzhůru byl i středočeský hejtman a poslanec za ČSSD David Rath. Toho čekalo velmi nepříjemné překvapení - ve chvíli, kdy převzal velkou krabici od vína, se objevili na scéně policisté, zazněla práva a zacvakla želízka.



V krabici totiž nebylo víno, ale bankovky ve výši 7 milionů korun. Zatčením Davida Ratha a asi sedmi nebo osmi dalších lidí vyvrcholilo dlouhodobé policejní vyšetřování podezřelých případů korupce, o nichž se ani netušilo, že v nich figuruje i vysoce postavený politik.

Případ vzbudil obrovský zájem veřejnosti a také probudil spící smysl pro humor. Nečekaným hitem se také stala písnička z večerníčku Včelí medvídci Tak jsme čapli zlodějíčka. Každý o tomhle zatčení mluví a všichni jsou rádi, že na jednoho z budovatelů kleptokracie konečně došlo. Slyšel jsem však také zajimavý a bohužel vcelku logický názor, že David Rath padl, protože se ho chtěli mafiánští bossové, kralující této zemi, už prostě zbavit.

V dalších dnech proběhla u pana Ratha také domovní prohlídka a ta odhalila pod podlahou ukrytý poklad - pěkně kulatých 30 milionů korun. Na Davida Ratha a osm dalších lidí byla uvalena vyšetřovací vazba. Sám David Rath rezignoval na funkci středočeského hejtmana i na členství v ČSSD, ale nechce se vzát poslaneckého mandátu. Přístí týden bude jednat mandátový a imunitní výbor a poslanci budou hlasovat o zbavení Davida Ratha poslanecké imunity.

BOMBA VE STARÉM ŽELEZE
V Třebechovicích pod Orebem byla ve sběrně nalezena bomba! Byla to stará německá bomba z období 2. světové války a možná byla ještě funkční. Zlikvidoval ji policejní pyrotechnik a teď se vyšetřuje, jak se zhruba před týdnem bomba do sběrny dostala.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 12. DEN
Dneska si diváci ve všech utkáních rozhodně nemohli stěžovat, že by padlo málo gólů. Odpoledne drželo Bělorusko v souboji s Kanadou naději na vyrovnaný výsledek do poloviny zápasu, ve které bylo skóre 1:1, ale poté začaly padat góly do běloruské brány jeden za druhým a Kanada nakonec v zápase zvítězila s jednoznačným skóre 5:1.

V hale Globen se Norové vrhli zhurta na Dány a po bezbrankové první třetině jim v té druhé nasázeli hned pět gólů. Ve třetí třetině se Dánové vzchopili a dali Norům dva góly, pak jim však došly síly a Norové pečetili své vítězství dalším gólem, po kterém znělo skóre 6:2 pro Nory a jím zápas skončil. Norové tím český tým odsunuli v tabulce na čtvrté místo.

Z něj se pokusil český tým dostat odpoledne a ukořistit tři body na úkor Německa. Skóre otevřel ve 2. minutě Aleš Hemský. Němci však v 8. minutě nalezli odpověď a vyrovnali. Vyrovnané skóre ale moc dlouho nevydrželo, ve 12. minutě se trefil Krajíček a v 17. minutě Erat. Po zbytek zápasu už padají góly jen do německé branky a Češi zápas jednoznačně vyhrávají se skóre 8:1. Tím se český tým vrací na 3. místo v tabulce a čtvrtfinále si zahraje proti domácímu Švédsku.

Mnohem horší to překvapivě měli bratři Slováci s podceňovanou Francií. V první třetině si rychle vypracovali dvoubrankové vedení, jenže ještě v průběhu první třetiny o něj stejně rychle přišli. Ve druhé třetině opět zvrátili vedení na svou stranu a opět se Francii podařilo vyrovnat. Stejně tak se stalo i ve třetině třetí, ale po dalším gólu v 51. minutě už Slováci svou bránu ubránili a zvítězili v zápasu 4:3.

Večer si zahráli hokejisté Švýcarska a Spojených států amerických. V první třetině gól nepadl, ale tu druhou začal lépe švýcarský tým. Američané se však nedali zaskočit a v průběhu druhé třetiny dvěma góly skóre otočili. Další dva přidali ve třetí třetině. V 55. minutě se Švýcarům podařilo snížit, ale ještě v té samé minutě Američané své vedení znovu navýšili a se skóre 5:2 zápas vyhráli.

V zápasu, který už nemohl nic moc změnit, se utkali hráči Švédska s Lotyši a vyhráli nad nimi 4:0.
Tohle byly poslední zápasy ve skupinách. Letos je to na Mistrovství světa tak, že se skupiny nebudou spojovat, ale z obou skupin si čtyři nejúspěšnější zahrají čtvrtfinále mezi sebou. V helsinské skupině A si tedy zahrají Kanaďané se Slováky a hráči Spojených států amerických s Finy. V naší stockholmské skupině B budou hrát Rusové s Nory a Češi se Švédy. Všechny zápasy se budou hrát ve čtvrtek a to mě mrzí, to budu na angličtině a moc z toho neuvidím. Naštěstí Češi hrají až večer.

16. května 2012
(středa)

DEN PRÁCE
Dnes bylo práce méně, což bylo moc dobře. Byly totiž na mě stížnosti, že mám v systému příliš mnoho vyrobených a neuzavřených výrobních příkazů, tak jsem pofackoval běžnou práci a pak se na ně vrhl a zahájil jejich genocidu. Šlo mi to od ruky docela dobře a tak bych zůstal klidně v práci i na přesčasu, ale čekal mě odpoledne nabitý program. Nejprve cesta do knihovny. Tam se mi ve vybírání knih moc nedaří, ale nakonec mi jich přece jen pár pěkných padne do ruky. Prodlužuju si lhůtu pro vypůjčení o knihy Vzestup a pád české sociální demokracie od Miloše Zemana, ze které jsem zatím přečetl jen pár stránek. K nim přibývá kniha Martina S. Já, hráč, zpověď opravdového gamblera, která bude asi strhující. Přečtu si s chutí i dvě knihy žánru fantasy "V síti krále lebek" Jamese Rollinse a "Tajný atlas" Michaela A. Stackpolea. K napětí přidají svůj díl i historické detektivky "Babylonské řeky" Michaela Peyramaurea a další z případů irské sestry Fidelmy "Zlý úplněk" Petera Tremaynea.
Poté ještě nakupuju mlsky a spěchám domů, protože půjdu pomáhat mým blízkým pomáhat s dostavbou skříně, jejích montáž jsme začali minulý týden. Nejzdlouhavější je přidělávání zadní části skříně množstvím drobných šroubků. to nám zabírá hodně času. Problematické je i zavěšování těžkých dveří na kovové kolejničky, ale vše se daří a poté, co položíme na kovové kolíčky všechny police, je hotovo. Domů se vracíme studenou nocí, tak studenou, že ve vzduchu je to cítit sněhem.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 13. DEN
Dneska je na Mistrovství světa volný den na odpočinek před vyřazovací částí turnaje.

ROYAL HOTEL SAVOY V EXEKUCI
V centru Špindlerova Mlýna blízko bílého mostu stojí budova, postavená v historizujícím stylu, ve které má své sídlo jeden z nejluxusnějších hotelů Krkonoš - Savoy Royal hotel.



V něm se ubytovávají všichni lidi, kteří rádi dávají za vcelku obyčejné věci mnohonásobně víc a to proto, aby jim svět záviděl, že oni na to mají. Kupříkladu 150 Kč za polévku, 450 Kč za hlavní jídlo nebo 100 Kč za láhev Vincentky. Tedy hlavně politici, herci a nejrůznější boháči. Od pondělka se však v hotelu neubytuje nikdo z nich - nájemce hotelu neplatil personálu a neplnil své závazky, tak je od pondělka v úpadku a v exekuci. Ale myslím si, že brzy bude s novým nájemcem hotel opět v provozu.

PROČ TO PÍSKÁ?
Český rozhlas Hradec Králové často pořádá různé soutěže, při kterých lidé volají do rádia a když správně zodpovědí nějakou otázku, vyhrají. Lidé si však často nechávají při telefonování puštěné rádio a tím se propojí smyčka - to, co vysílá rádio, je zachyceno sluchátkem telefonu a znovu se to dostane do rádia, výsledkem je, že to píská. Podobně to píská, když člověk pracuje s mikrofonem u počítače, někdy se s tím potýkají i zvukaři na nejrůznějších akcích, kde se pracuje s nepříliš kvalitním ozvučením. Proč to píská?
Mikrofon přijme zvuk, zesilovač ho zesílí a pošle ho do reproduktorů, které ho vyšlou. Pokud je mikrofon blízko reproduktoru, zvuk z něho přijme a celý koloběh se opakuje. V zesilovači tam vzniká kmitání, oscilace a protože se kmity stále zrychlují, zvuk se začne zvyšovat a skončí uší rvoucím pískáním.
Odborně se to nazývá audio zpětná vazba nebo také Larsenův efekt, protože dánský vědec Soren Absalon Larsen tento jev poprvé zkoumal a popsal. Audio zpětná vazba však nemusí být jen negativním jevem, zvukaři ji dokáží využít k tvorbě nejrůznějších zajímavých zvukových efektů.
Nejpodrobnější článek o tomto jevu je na anglické Wikipedii na adrese - http://en.wikipedia.org/wiki/Audio_feedback. Zajímavý je i článek na české Wikipedii "Zpětná vazba" na adrese http://cs.wikipedia.org/wiki/Zpětná_vazba. Ryze prakticky je audio zpětná vazba a co dělat proti ní vysvětleno na adrese http://www.zesilovace.cz/view.php?cisloclanku=2002121601.

17. května 2012
(čtvrtek)

DEN SKVĚLÉHO HOKEJE
Nebýt hokeje, byl by dnešní den takový vcelku obyčejný a zapomenutelný. Náladu jsem měl takovou nějakou nijakou, práce bylo tak prostředně, šla mi od ruky celkem průměrně... a tak jediné, co mi zpestřilo den, byly průběžné zprávy o stavu hokejového utkání Kanada x Slovensko, které se hrálo velmi brzo odpoledne a já byl ještě v práci. Při jedné zprávě to bylo 2:2, ve zprávách ve 14 hodin to bylo 3:3 - ale než jsem vyrazil na angličtinu, přišla z rádia zpráva, která mi udělala radost - Slováci v zápasu vyhráli 4:3 a nečekaně a senzačně poslali Kanaďany domů. Pokud se večer našim borcům zadaří a oni ušetří Švédům cestu do Finska, zahrají si o finále právě se Slováky a mohl by to být velmi pěkný zápas. Večer budeme fandit dvojnásob.
Při angličtině jsme mohli ostatním vypravovat o čem jsme chtěli a tak jsem vypravoval o hokeji. Povídalo se a povídalo ale na můj vkus až moc dlouho a už jsem se začínal opravdu mračit, protože takovýhle průběh angličtiny se mi začíná líbit čím dál méně. Ale na poslech Farmy zvířat nakonec přece jen došlo, byl jsem rád, ale i tak jsem neměl z dnešní angličtiny moc pěkný pocit.
Lepší pocit jsem měl z posezení s mými milými spolužačkami Vlaďkou a Renčou u kafíčka, které dneska platila Vlaďka za to, že jsem jí občas radil s obtížným překládáním. Dostal jsem od ní i audio CD s druhým dílem Letopisů Narnie, které je moc pěkně udělané jako dramatizace s několika různými herci. Bude to pěkné poslouchání, už se na něj těším.
Cesta domů probíhá bez příhod a jediné zajímavé, co mi přináší, je čtení vyhlášky, vyvěšené na vratech kotelny, která dodává mohutným parovodem teplo do továrny, které každý ve Vrchlabí říká Kablo, přestože už mezitím dvakrát změnila název. Kotelna se totiž bude z gruntu přestavovat a nejvýraznější změnou bude snížení jejího vysokánského komínu na výšku 39 metrů.



Zcela vyměněn bude i celý parovod.
I když jsem o většinu zápasů přišel, večer patří hokeji.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 14. DEN
Dnešní den přináší čtvrtfinále Mistrovství světa. Zvláštní část turnaje - pro slabé týmy je vysněnou metou alespoň se do něj dostat, pro silné týmy je hranicí mezi úspěchem a neúspěchem. Kdo se jím probojuje, má možnost hrát o medaile a může být nejhůř čtvrtý. Kdo prohraje, pojede domů.
Jako první se spolu utkaly týmy Kanady a Slovenska. Tým Kanady 6x zvítězil, 1 prohrál v prodloužení a v tabulce helsinské skupiny A obsadil první místo. Slováci 5x vyhráli, 2x prohráli a jedna z proher byla právě s Kanadou. Kanaďané si proto na Slováky velmi věřili a do čtvrtfinále šli velmi sebevědomě.
Zápas se však zpočátku odehrává úplně jinak, než předpokládali. Slováci se jich nebojí, pozorně brání a činí se i brankář Laco. Slováci vyrážejí do nebezpečných protiútoků a mají šance. Spíše se však brání Kanada, která začala zvolna a čeká, až se Slováci unaví. Ve 4. minutě si Slováci vybojovali výhodu přesilové hry. V ní Slováci častují brankáře Warda několika střelami, žádná však v bráně nekončí. Jinak je to těsně po jejím skončení, kdy Slováci zůstávají usazení v útočném pásmu a Tomáš Kopecký dává první gól. Kanada se snaží zvýšit aktivitu, ale nedaří se jí to a Slováci ji přehrávají a mají šance spíš oni. V 10. minutě svou snahu zúročují - Miroslav Šatan dává druhý gól. Kanaďané nevěří takovém zlému snu. Kanada se snaží zvýšit tlak, ale ve 12. minutě Slováci vedou na střely 8:4. Slováci velmi pozorně brání a nepouští Kanaďany do žádných velkých šancí. V 16. minutě mají obrovskou šanci Slováci. Ale v 17. minutě se štěstím snižují Kanaďané - trefuje se Evander Kane. Do konce první třetiny už další gól nepadl.
Ve 21. minutě je velký závar před slovenskou brankou a obrovská šance Kanady, ale nic z ní není. Kanada přidáva na tlaku a důrazu, ale Slováci se zatím brání dobře, i když Kanada má několik šancí. Ve 26. minutě přichází první přesilovka Kanady a tu o minutu později využívá Jeff Skinner. Je vyrovnáno. Kanada poté tlak ještě zvyšuje a Slováci se jen s obtížemi brání. Ve 29. minutě znovu faulují. A o minutu později jdou dokonce do tří. Kanaďané poté spouštějí před slovenskou bránou hotové peklo, ale brankář Laco chytá pekelně dobře. Slováci oslabení úspěšně ubránili a teď budou dokonce hrát přesilovku. Při té mají spoustu šancí, ale žádná střela nekončí v bráně. Poté se opět do útoku vrhají Kanaďané a mají velké šanci, dávají i tyčku. Ve 38. minutě však velký tlak Kanady přináší sladké ovoce, Alexandr Burrows dává gól a Kanada v zápasu poprvé vede. Druhá třetina končí se skóre 3:2 pro Kanadu.
Na začátku třetí třetiny se Slováci pokoušejí zvýšit tlak, ale Kanada dobře brání a slovenské obléhání je zatím marné. Slováci bojují, co jim síly stačí, mají i šance, ale Kanaďané se nikam neženou a brání jako vzteklí. Občas však i oni mají šance, využívají chyby Slováků a vyrážejí do nebezpečných rychlých protiútoků. Do konce třetiny zbývá deset minut a Slováci se musí bránit. Dál se pokoušejí obléhat Kanaďany v jejich obranném pásmu, ale nedaří se jim to, Kanaďané je vyhánějí ze třetiny i za cenu zakázaných uvolnění. V 54. minutě přichází nečekaně obrovská šance Slováků a po střele Milana Bartoviče končí puk v kanadské brance. Kanaďané čekali na smrt a ta přišla. Vzápetí nastřeluje Miroslav Šatan břevno. Slováky gól povzbudil, Kanaďané už se neomezují jen na obranu a Slováci mají několik pěkných šancí. Navíc v 56. minutě přichází přesilovka Slováků, kterou však Kanaďané hladce ubrání. V 58. minutě však Ryan Getzlaf dělá likvidační zákrok na Mikuše a dostává trest 5 minut + do konce utkání. Přesilovka netrvá dlouho a Michal Handzuš posílá mezi betony brankáře puk do brány. Slováci vedou 4:3 a navíc hrají dál přesilovku, protože 5minutovou přesilovku gól nemaže. Kanaďané odvolávají brankáře, ale to jim nepomáhá a zápas končí se skóre 3:4. Slováci vyhrávají a jsou ve hře o medaile, Kanada už na třetím Mistrovství světa po sobě končí ve čtvrtfinále a poletí domů.

Ve Stockholmu se spolu o semifinále utkávají Rusko s Norskem.
V první třetině jsou aktivnější a nebezpečnější Rusové, ale Norové účinně brání. Rusové však postupně utahují smyčku a nakonec se v 8. minutě trefuje Alexander Ovečkin. Norové se po inkasovaném gólu snaží o útočné snažení a to se nakonec daří - po šanci, kterou brankář zlikvidoval, se úspěšně trefil Per-Age Skröder. Norové se z vyrovnání však radovali jen dvě minuty, pak jim radost kazí Alexandr Popov. I poté mají Rusové pár šancí, ale snaží se i Norové, úspěch jim však nepřináší ani přesilovka na konci třetiny, kterou budou dohrávat ještě ve druhé třetině.
Do druhé třetiny nastupují Norové zhurta - přesilovka přece jen úspěch přináší a střelu od modré usměrňuje do ruské brány Patrick Thoresen. Dlouhá část druhé třetiny se odehrává v obranném pásmu Norska, Rusové mají šance, pomáhají jim i dvě přesilovky, ale Norové se zatím brání úspěšně. Ani další přesilovka nepřináší Rusům úspěch a druhá třetina končí za smírného stavu 2:2.
Třetí třetina však začíná zhurta - Alexandr Jemelin se náhodnou střelou zpoza modré čáry trefuje rovnou do norské brány. Norové se poté snaží útočit, vysílají na ruského brankáře Varlamova pár střel, ale Rusové brání dobře a i oni testují občas pozornost norského brankáře. V 51. minutě navyšuje ruské vedení Nikolaj Žerděv. Norové se snaží ze všech sil propracovat na ruskou polovinu, ale nedaří se jim to a při přesilovce se v 55. minutě trefuje znovu Illya Nikulin. Pak už se zápas jen dohrává a Rusko v něm vítězí 5:2.

V podvečer je v Helsinkách na programu čtvrtfinálový soubor mezi celky Spojených států amerických a Finska.
Oba týmy se do sebe od začátku zápasu zakusují s urputností buldoka a o tvrdost není nouze. Oba týmy pozorně brání a my po velké šanci na obou stranách vidíme až v šesté minutě. Postupně přebírají otěže hry Američané a obléhají třetinu Finů, gólový úspěch jim to však zatím nepřineslo. Koncem třetiny mají krásnou šanci i Finové a ještě jednu obrovskou. Poslední akcí první třetiny je obrovská šance Američanů, ale gól během ní nakonec nepadl.
Strhující tempo má zápas i ve druhé třetině. Šancí však v ní moc nevidíme, oba týmy pozorně brání a málokterá střela dorazí až k brankáři. Žádný gól nepřináší ani finská přesilovka, ani obrovská šance Finů, následující po ní. Finové hrají i nadále aktivně a mají šance, velké šance ale občas mají z protiútoků i Američané. Konečně ve 34. minutě přichází gól v americké síti - Jesse Joensuu se trefuje přesně k tyči. Tribuny jásají, prapory vlají... ale za dvacet sekund je po radosti - Američané si rychle nahrají před finskou bránou a Kyle Palmieri způsobuje, že Harwall aréna výrazně tichne. Finy však gól nepřekvapil a mají obrovskou šanci. Rychlý hokej plný velkých šancí na obou stranách trvá až do konce druhé třetiny.
Třetí třetina začíná po minutě gólem ve finské bráně - úspěšně se trefuje Bobby Ryan a Finové v zápase prohrávají 1:2. Finové poté znásobují svůj nápor, ale Američané brání dobře a k žádným velkým střelám Finy nepouštějí. Američané se soustředí na obranu, čekají na smrt a ta příchází - odrazem od brusle Mikko Koivua se puk dostává do americké branky a po konzultaci s videorozhodčím hlavní rozhodčí ukazuje před sebe - gól platí. A je vyrovnáno! Finové pokračují v náporu, ale hráči už jsou dost unavení, žádné oslnivé akce už nemůžeme čekat. Finové se však snaží i dál, hrají před americkou brankou... a osm vteřin před koncem zápasu dává Jesse Joensu vítěznou branku zápasu. Finové tak vítězí v zápase 3:2 a utkají se s Ruskem o finále, Američané poletí domů.

Poslední čtvrtfinálovou tajenkou a pošušňáníčkem na závěr je zápas Švédska a České republiky. Kdo si zahraje se Slovenskem o finále? A kdo pojede domů? Pojďme na to.
Hra začíná velmi opatrně a v několika prvních mintách nevidíme mnoho šancí, spíš nejrůznější nahození a střely z dálky. V osmé minutě přichází první velká šance, mají ji Śvédové a jak je na tomhle turnaji u českého týmu zvykem, zastavuje se střela Louiho Erikssona až o zadní část české brány. To není dobrý začátek. Češi se poté snaží vyrovnat, ale nemůžou se dostat k žádné pořádné šanci. Ale ve 12. minutě stačilo pár rychlých nahrávek a Petr Nedvěd vyrovnává. Hurá. Zápas nabírá na tempu a Češi na rychlosti, mají stále více šancí. I Śvédové se snaží, ale jejich střelu zneškodnil náš brankář a nebyli v našem obranném pásmu naštěstí moc dlouho. V 17. minutě bylo rušno před švédským brankářem a Jiří Novotný nastřeluje Švéda před brankářem, od něhož se puk odráží do brány. Vedeme, vedeme 2:1. Češi hrají dobře a jsou při chuti. Do konce třetiny se však už nic nepřihodí.
I když není úplně vyprodáno, hala Globen je hodně zaplněná a to hlavně příznivci domácích Švédů. Ale na začátku druhé třetiny je v hale skoro ticho - obecenstvo není moc spokojené s průběhem zápasu. Tak doufám, že se budou mračit až do konce zápasu. Teď se však diváci rozkřičeli, puk naštěstí v naší bráně neskončil. Švédové pak zkazili rozehrávku, toho využili Češi a mají velikánskou šanci. Chvíli poté následuje nebezpečný švédský útok a nepříjemný závar před naší bránou, naštěstí ze závaru nic nebylo. Švédové se začínají tlačit do šancí a zatlačovat nás do obrany. Ne vždycky se jim to daří a Češi se dávají do nebezpečného protiútoku - dva na brankáře, ale bohužel z něj nic není, střela končí v boční síťce. Rychlost zápasu se stupňuje, Švédové vypadají čím dál nervózněji a umožňují našemu týmu nebezpečné protiútoky. Švédy to však už přestalo bavit a mají nebezpečné šance před naší bránou. Ve 31. minutě přichází první vyloučení a český tým bude hrát přesilovku. Vyhráváme buly, usazujeme se ve třetině, několik nahrávek, Češi se stahují ke švédské bráně... góóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóól! Vedeme, vedeme 3:1. Skvěle, skvěle se trefil Martin Erat. Švédové to nevzdávají a vysílají střelu, s níž náš brankář Kovář nemá problémy. Švédské obecenstvo je ticho a sedí tu jako na koncertě vážné hudby. Skvělý zákrok našeho brankáře teď zabránil švédskému gólu. Z rychlého protiútoku českého týmu je další střela na švédskou bránu. Po důrazném útoku končí puk ve švédské bráně, ale rozhodčí dříve přerušil hru a tak gól neplatí. Škoda. Češi brání perfektně, teď nepustili Švédy ani k jediné střele. Po rozmíšce před naši bránou jde po jednom hráči z každé strany na trestnou lavici, dvě minuty se bude hrát ve čtyřech. Švédové se snaží zatlačit Čechy do obrany, ale nedaří se jim to. Obrovský závar před naší bránou končí posunutou brankou a menší strkanicí. Ke konci druhé třetiny se Švédům daří tlačit nás až před naší bránu a mají nepříjemné šance. 45 sekund před koncem jejich tlak bohužel vede ke gólu v naší bráně, který dává Henrik Zetterberg. Škoda. Druhá třetina naštěstí končí, snad se Češi o přestávce trochu vzpamatují a neumožní Švédům takový nápor, jako v posledních čtyřech minutách.
Třetí třetina začíná pro náš tým nešťastně - 45 sekund po začátku třetí třetiny padá gól z hole Jonathana Ericssona do naší branky a je vyrovnáno. Začátky třetin jsou pro nás nešťastně. Švédové chtějí využít naší nepohody a pokračují v náporu. Oba týmy hrají otevřeně, hra se přelévá ze strany na stranu a oba brankáři likvidují nepříjemné střely. Český tým dokázal využít rozhození švédské obrany a zasypal brankáře Fasta smrští střel, ale žádná se neujala. Švédové si pomáhají z nepříjemné situace posunutím brány, to se nesmí a tak za to půjdou na trestnou lavici. Přesilovka byla pro český tým dobrá tak prostředně, využít se jí nepodařilo. Češi se usazují v útočném pásmu a zatlačují Švédy do obrany, mají velké šance, ale bohužel žádná střela nekončí za zády švédského brankáře. Hra se přelévá ze strany na stranu a pět minut před koncem má český tým obrovskou šanci. I Švédové ostřelují nebezpečně naši bránu. Po našem útoku přichází rychlý švédský protiútok a Švédové dávají tyčku. Švédové nás v posledních minutách opět tlačí, vypadá to ne moc dobře. Góóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóól, góóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóól! Milan Michálek dává 29 sekund před koncem gól. Vedeme 4:3. Švédové si berou oddechový čas a radí se o taktice na poslední půlminutu. Zakázané uvolnění, vhazovat se bude před našim brankářem. Vyhráli jsme buly, ale Švédové se zmocňují puku a je obrovský závar před naší brankou, ale puk naštěstí míří pryč a siréna ukončuje tenhle infarktový zápas. Vyhráli jsme, vyhráli jsme, jsme v semifinále, hurá, hurá, sláva. Vyvěste prapory a zatrubte fanfáry. Naši hoši Švédům ušetřili cestu do Finska a zahrají si se Slovenskem o finále. CZECH REPUBLIC WELCOME TO SEMIFINALS. Nápis, který si Švédové nepřáli vidět teď svítí na pásech na tribunách v hale Globen, po posledním zápasu tohoto Mistrovství světa, který se tu odehrál. Jak krásně tu zní česká hymna.

18. května 2012
(pátek)

DEN POSLEDNÍHO MRAZU
Dnešní cesta do práce nebyla ani trochu příjemná - i když už ledoví muži pominuli, ten pravý mráz přišel až v noci na dnešek - ráno byla na teploměru teplota necelé -2°C a všechno bylo pokryté jinovatkou. V Hradci padl dokonce teplotní rekord - nový je -0,4°C. Horší je, že nějak mé tělo mrazu odvyklo, já si nevzal nic na hlavu a ta mě po cestě pěkně rozbolela. V práci se mi začala motat a celkově jsem se cítil ne moc dobře, tak se mi moc dobře nedělalo, ale naštěstí nebylo práce přespříliš a všechno jsem zvládl. Ani zbytek dne neuběhl ani výjimečně ani zajímavě. Večer se vžívám do strhující knihy Martina S. Já, hráč, zpověď opravdového gamblera, z níž mě jedna část dojímá až k slzám.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 15. DEN
Dnes se na Mistroství světa žádný zápas nehraje, ale jen se trénuje a taktizuje před nadcházející semifinálovou bitvou.

19. května 2012
(sobota)

DEN ČTENÍ A SKVĚLÉHO HOKEJE
Zatímco mí blízcí odjeli na výlet do Liberce, já zástal doma. Nebyl jsem schopný se ráno pořádně probudit, hlava mě bolela, asi jsem při včerejší cestě do práce nastydl a necítím se valně. Trávím den zčásti uklízením a zčásti čtením strhující knihy Martina S. Já, hráč, zpověď opravdového gamblera, kterou rychle dočítám až do konce a při tom si dělám poznámky, protože bych rád o knize napsal na mou stránku, až bude čas. Podvečer patří hokeji, zápasu Česká republika x Slovensko.

JAK ČLOVĚK SLYŠÍ SÁM SEBE
Člověk slyší díky tomu, že zvuky, přicházející k nám z vnějšího světa, zachycují naše boltce. Ty usměrňují zvuky do zvukovodu, který končí 0,2 mm tenkou blankou, bubínkem. Zvuky ho rozechvívají a jeho chvění se přenáší na soustavu tří kůstek, které jsou nejdrobnějšími kůstkami v těle - kladívko, kovadlinka a třmínek, které fungují trochu jako zesilovač. Přes další tenkou blanku, oválné okénko, kmity sluchových kůstech rozvlňují kapalinu v hlemýždi a její vlnění zaznamenávají drobné vláskové buňky tzv. Cortiho orgánu, které mění kmity na nervový vzruch, ten je přenášen do mozku a analyzován.
Sami sebe však slyšíme nejen díky tomu, že zvuk našeho hlasu je zachycen našimi boltci. Zvuk našeho hlasu a některé velmi silné zvuky dokáže přenášet naše lebka a kosti a působit tak přímo na kapalinu v hlemýždi. Zvuk, přenášený našimi kostmi je to, co slyšíme, když si zacpeme uši a začneme mluvit.
Vinou toho sami sebe slyšíme jinak, než nás slyší ostatní a proto nás většinou překvapí, když slyšíme zvuk našeho hlasu třeba z nahrávky.
Hezky i s nákresem ucha je všechno popsáno na adrese http://www.audified.com/projekt/vavcjamu/vyuka/prednasky/files/A4_Slyseni.pdf. Fascinující článek o sluchu i zraku najdeme na adrese http://zsf.osu.cz/ufy/dokumenty/fyz_smyslu.pdf.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 16. DEN
Zatímco pro Stockholm Mistrovství světa skončilo, v Hartwall aréně v Helsinkách prožíváme vrchol Mistrovství světa - semifinálové zápasy. Dnes se rozhodne, které ze čtyř týmů si zahrají o zlato a které o bronz.

Nejprve se do hry vrhly týmy Ruska a Finska.
Finové se vrhají do zápasu aktivně a snaží se Rusy překvapit, na ty to však příliš velký dojem nedělá. Přesto mají Finové první velikou šanci. Největší ruské hvězdy se však dlouho na uzdě udržet nedají a mají velkou šanci. Ale prudkou střelou od modré čáry posílá Janne Niskala Finy v 8. minutě do vedení. Hartwal aréna jásá, vlajky vlají, roztleskávačky tančí jako o život a mávají modrými třásněmi. Finy gól povzbudil, Rusové chtějí přidat na důrazu, ale Finové je nenechávají hrát v klidu a daří se jim Rusům úspěšně kazit všechny akce. Finové hrají i přesilovku, ale ta jim žádný úspěch nepřichází. Zato v 16. minutě se dočkali úspěchu Rusové - v obrovském závaru před finskou brankou se nejlépe zorientoval Jevgenij Malkin a vyrovnává. Finy však gól nabudil, snaží se útočit, jejich útočnou snahu však kazí rozhodčí, který jednoho z nich za faul posílá na trestnou lavici. Finové se snaží útočit i v oslabení, ale ruská obrana tomu zabránila a místo toho jim dává Jevgenij Malkin další gól. Rusové vedou 2:1. A tímto skóre první třetina končí.
Ve druhé třetině nastoupili aktivně Finové a mají dobré šance. Hraje se velmi tvrdě a se zraněnou rukou odchází předčasně do kabin Jevgenij Malkin. Finové na tribunách ho za ty dva góly nemají rádi a tak ho vyprovázejí pískotem a mají z jeho zranění radost. Ještě větší pískot si vykoleduje rozhodčí, když jednoho z Finů pošle na trestnou lavici. Rusové však během přesilovky nic moc nevymysleli a Finové se v pohodě ubránili. Brání se dobře i nadále a moc šancí v zápasu nevidíme. Ve 30. minutě však přichází nepříjemný dáreček v bráně pro Finy od Alexandera Ovečkina a Rusové vedou 3:1. Finové to tak nechtějí nechat, zuřivě se vrhají do útoku a vykoledovali si faul, za který půjde jeden z Rusů na trestnou lavici. Rusové však s Finy hrají ping - pong - vyhodí ze třetiny, Finové spěchají pro puk, dostanou se s ním do útočného pásma, tam jim ho Rusové seberou a opět ho vyhodí. Teď se dokonce vrhli do protiútoku a málem z toho byl puk ve finské bráně. Přesilovka se Finům nepovedla, ale po ní mají šanci. Rusové však opět zvyšují tlak a ve 38. minutě si zahrají přesilovku oni. Přesilovka však skončila hned po začátku - Jevgenij Malkin, který se opět vrátil na led, dává už třetí gól v dnešním zápasu. Hartwall aréna zaraženě mlčí a krásné blonďaté Finečky roní slzičky. Zbytek druhé třetiny už se jen dohrál.
Jak druhá třetina končila, tak třetí začala - Denis Kokarev se trefuje a Rusové vedou už 5:1. Finové si chtějí dát alespoň nějaký gól, tak útočí, ale nedaří se jim to a z jejich šancí už není nic. Ani Rusové už se nikam neženou. Ve 48. minutě si Rusové znovu zahrají přesilovku. Ta ani tentokrát netrvá dvě minuty - Sergej Širokov zvyšuje vedení Rusů na 6:1. Zápas se už bez zápalu a bez chuti jen dohrává - Rusové šetří sily na finále a Finové na boj o bronzovou medaili. Přesto se v 57. minutě ještě mění skóre - Mikael Granlund dává gól a Finové snižují na 6:2. Poté už se nic zajímavého neděje a zápas vyhrávají Rusové se skóre 6:2.

Od 17:30 začíná v Hartwall aréně v Helsinkách druhé semifinálové utkání, jehož aktéry jsou týmy, které by v prvních dnech Mistrovství světa nehádal asi nikdo - o finále si spolu zahrají týmy České republiky a Slovenska. Pojďme na něj.

Začátek je velmi opatrný, nikdo nechce udělat chybu a dostat gól. Slovákům se už mnohokrát vyplatilo nikam se nehnat, pozorně bránit a využívat chyb soupeře. Češi tedy útočí, ale dávají si pozor, v prvních minutách žádné větší šance nepřichází. Až po pěti minutách si útočníci s brankáři na obou stranách v rychlém sledu mění po střelecké vizitce. Tribuny skandují "My chceme gól" a těžké je říct, kdo od koho ho chce, když se to česky i slovensky řekne stejně. Přichází první velká slovenská šance, ale chvíli poté častují slovenského brankáře Laca střelou i Češi a vzápětí Michael Frolík dává tyč. Tempo zápasu se zvyšuje a přicházejí další šance. Bohužel přichází i zranění - otřesený Martin Erat odchází předčasně do kabiny a do péče lékařů. Ve 12. minutě Blaťák překvapuje brankáře i slovenskou obranu, ale i jeho střela zazvoní jen o tyčku. Slováci mají štěstí i nadále - 4 minuty a 8 sekund před koncem první třetiny dává z nenápadné akce a z úhlu Šatan gól, který snad ani sám nečekal. Slovenští příznivci na tribunách jásají a na ukazateli svítí skóre 1:0 pro Slovensko. Slováci na tribuně kříčí "Ještě jeden", slovenští hokejisté se tedy snaží, ale Michael Frolík se snaží, aby ten ještě jeden padl do slovenské brány. Ale brankář Laco je pozorný. Češi zvyšují tlak a snaží se v poslední minutě první třetiny vyrovnat. Žádná ze střel však za záda slovenského brankáře neprošla a první třetina končí 0:1 pro Slováky.
Na začátku druhé třetiny Slováci potvrzují, že se nás nebojí a ženou se do útoku. Z rychlého protiútoku mají šanci i Češi. Hraje se tvrdý, fyzický hokej, Češi zažívají snad nejtvrdší zápas na tomhle Mistrovství světa. Po přistrčení naráží tvrdě slovenský obránce Starosta na mantinel ramenem a i on musí ze zápasu pro zranění odejít. V druhé polovině druhé třetiny se Češi obrovskými šancemi snaží konečně zápas zvrátit, ale brankář Laco je zatím excelentní. Český tlak a šance pokračují a konečně, po střele rovnou z buly přichází z hole Michaela Frolíka vyrovnávací gól. Brankář Ján Laco kapituloval až po dvacáté střele, kterou na něj vyslali čeští útočníci. Češi se snaží využít otřesení Slováků po gólu k tomu, aby jim ještě jeden přidali, ale nepodařilo se to. Slovákům se nelíbí, že už nevedou a po dlouhých minutách, kdy se spíš bránili, se snaží útočit. Slováci jsou nejčistěji hrající tým na Mistrovství světa, dostali jen 22 dvouminutových trestů, právě teď dostávají 23. trest a Češi budou hrát přesilovku. Ta se jim moc nedaří, jen Aleš Hemský trefuje svou střelou boční síť. Poté nechtěným zákrokem tvrdě sráží Bližňák na led Frolíka a ten se s tržnou ranou v obličeji odebírá do kabiny. Snad nebude zraněný moc zle. 69 sekund před koncem druhé třetiny se zjevuje před českým brankářem znovu Šatan v ideální střelecké pozici, ale náš brankář skvělým zákrokem gólovou šanci hatí. Vzápětí útočí Češi a po slovenském faulu budou hrát další přesilovku. Ta však je rozdělena koncem třetiny a tak se její 1 minuta a 19 sekund odehraje až ve třetí třetině.
Michael Frolík má zranění sešité a nastupuje do třetí třetiny. To je dobrá zpráva. Horší je začátek třetiny - Češi dohrávají přesilovku, ale Slováci se dokáží zmocnit puku a Miroslav Šatan se řítí sám na našeho brankáře. Osvědčený backhandový blafák vychází i tentokrát a Slováci vedou 2:1. Přesilovka gól ve slovenské síti nepřinesla, jen v naší, ale hned po jejím skončení má Michael Frolík dvě obrovitánské šance, kterým svými zázračnými zákroky zabránil Ján Laco. Další střela letí na slovenskou bránu a znovu ji brankář odvrací. Po závaru před slovenskou bránou puk končí kdesi pod slovenským brankářem, na zpětných záběrech bohužel není vidět, byl-li puk v bráně nebo ne a tak rozhodčí upažuje, žádný gól není. Češi mají další šanci. Poté rozehrávají ve vlastním obranném pásmu, ale nešťastně o puk přicházejí, Slováci se řítí do útoku a Libor Hudáček navyšuje slovenské vedení na 3:1. 15 minut mají Češi na to, aby vyrovnali. Tak pojďme na to. Slováci se však opět zuřivě brání, občas vyráží do protiútoků a to nevede dlouho k žádné pořádné šanci. V 52. minutě český tým dostává znovu šanci hrát přesilovku, ale z ní bohužel není vůbec nic, jen šance na samém konci a po skončení přesilovky. Tři minuty před koncem mají obrovskou šanci Slováci, naštěstí ji nevyužívají. Český tým hraje v necelých posledních dvou minutách bez brankáře a tlačí Slováky v jejich obranném pásmu. Češi vedou na střely 37:27. Češi se tlačí do útoku, ale Slováci brání prasecky dobře a siréna ukončuje české sny o finále. Slováci vyhrávají 3:1 a zahrají si s Rusy o zlatou medaili, Češi si zahrají s Finy zápas o bronzovou medaili.

Slováci se v posledních pěti letech ani jednou neprobojovali do čtvrtfinále, v Kanadě si zahráli o záchranu, loni v Bratislavě je obecenstvo po posledním zápase vybučelo a vypískalo. Letos přijeli na Mistroství světa s nadějí, že jim Hartwall aréna už v minulosti přinesla štěstí a že by si přáli probojovat se do čtvrtfinále a zajistit si přímou účast na Olympijských hrách v Soči. Tým se však skvěle sehrál a nečekanou hvězdou se stal donedávna ne moc známý brankář Ján Laco, který je nejlepším brankářem Mistrovství světa. Toho ostatní hráči skvěle bránili a na tuhle obranu málokdo našel recept. Z nebezpečných a rychlých protiútoků pak Slováci dávali góly. Tahle taktika senzačně zajistila Slovákům finále, ve kterém jim budeme fandit proti Rusům, aby si i oni na slovenské obraně vylámali zuby. Nejdříve ale budeme fandit a držet palce našemu týmu, aby se z dnešní porážky rychle vzpamatovali a zítra nastoupil na Finy s chutí a sebevědomím.

20. května 2012
(neděle)

PŘÍJEMNÝ ZAPOMENUTELNÝ DEN
Dnenší den byl plný sluníčka a pohody, kterou navíc opepřil i poslední den Mistrovství světa a nejnapínavější zápasy - boj o bronzovou medaili a finále.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI - 17. DEN
Dnes je 17. a poslední den Mistroství světa v hokeji 2012, dnes se v Hartwall aréně v Helsinkách rozhodne, kdo se bude radovat ze zlaté medaile, kdo bude trochu smutný nad stříbrnou, kdo bude jásat nad bronzovou medailí a kdo se moc bude mračit nad bramborovou medailí.
Nejprve začíná zápas o bronzovou medaili mezi týmy Finska a České republiky. Hartwall aréna je plná a to hlavně finské modré a bílé, ale i české vlajky nad ní vlají a všichni diváci tleskají, jásají a křičí. A těší se na napínavý zápas.

Finové se do Čechů zakousli pořádně a od samého začátku se tlačí před naši bránu a prověřují pozornost brankáře Jakuba Štěpánka. Pět minut odehráno a Češi pořád spíše brání. Konečně mají šanci i Češi, ale gól z ní není. Petr Tenkrát bohužel fauluje a půjde si odpočinout na dvě minuty. To není dobré, to Finy ještě povzbudí. Finové hrají přesilovku nebezpečně dobře a mají velké šance. Petr Tenkrát, vracející se z trestné lavice však dostává puk a prudce pálí, bohužel těsně vedle brány. Vzápětí Petr Průcha nastřeluje tyčku. Ve 12. minutě dostává dvě minuty za sekání Janne Niskala a Češi si zahrají přesilovku. Ženou se do útoku, úspěšně přecházejí modrou čáru, pink, pink, pink a vítězně zvedají ruce nad hlavou. Petr Průcha usměrnil puk do brány a naši hoši vedou 1:0. Chuť do útočení mají i dál, ale Finové se brzy vzpamatovali a zlobí v našem obranném pásmu. Češi pozorně brání a snaží se o občasné protiútoky. Bohužel si však dobře počínal před českou bránou Mika Pyorälä a je vyrovnáno. Finské obecenstvo se však ještě ani nestačilo doradovat, dojásat, domávat prapory a modrými trásničkami... a český tým už opět vede. Jiří Novotný překvapivě zpoza brány nastřelil zezadu finského brankáře Vehanena a od jeho zad se puk odrazil do brány. Góóóóóóóóóóóóóóól! Vedeme, vedeme 3:1. David Krejčí si nahrál s Alešem Hemským a dorazil puk do brány. Sláva, našim borcům se to daří. Finové už do konce třetiny nic nevymysleli a tak jdou hráči do šaten za velmi příjemného stavu.
Druhá třetina začala rychlým hokejem a přichází šance na obou stranách. Češi dobře brání a nepouští Finy k žádným nebezpečným akcím, sami občas mají protiútoky, ale velké nebezpečí z nich pro finskou bránu také nepramenilo. V druhé polovině druhé třetiny však Finové zvyšují útočnou aktivitu a daří se jim hrát v české třetině. Vidíme také podivné rozhodnutí rozhodčích, jaké známe i z naší hokejové extraligy - Jussi Jokinen jde na trestnou lavici za sekání, ale je na ní zavřený i Petr Čáslava za předstíraný pád. Hraje se ve čtyřech, ale skoro to vypadá jako finská přesilovka, usadili se v našem pásmu a jsou nebezpeční. Nic však z jejich šancí není a druhá třetina končí za stejného stavu, jako ta první.
Ve třetí třetině se Finové vrhají do útoku a daří se jim to, drží Čechy v jejich obranné třetině. Jesse Joensüü však jednomu z našich hráčů vytrhl hokejku z ruky a hodil o kus dál, za to jsou dvě minuty a Češi si zahrají další přesilovku. Ta se jim ale moc nedaří, Finové dobře brání a Češi se málo hrnou na branku. Přesilovka gól nepřináší. Po ní se Finové znovu vrhají do útoku. Jejich přiliš útočné snahy končí rvačkou, po níž jdou na trestnou lavici za hrubost Petri Kontiola a Jakub Nakládal. Finové znovu tlačí, ale naštěstí se žádná z jejich útočných kombinací neujala. Jakub Nakládal je hodně diskutabilně odeslán na trestnou lavici - sice opravdu přetáhl Fina hokejkou, ale takových krosčeků už jsme viděli dnes povícero a žádný se nepískal. Finové se vrhají razantně do útoku, pohrají si s naši obranou jako s myšičkou a Jussi Jokinen posílá nekompromisně puk do naší brány. Finové snižují na 2:3 a čeká nás asi vražedný nápor. Češi jsou zalezlí a čekají na smrt, vůbec se mi jejich hra nelíbí, nesnaší se útočit a jen puky házejí na finskou polovinu. Navíc Petr Nedvěd sekl jednoho z Finů hokejkou přes nohu a půjde si za to odpočinout na dvě minuty. To se máme na co těšit. Finové hrají dobře, mají šance, ale Češi se nakonec s úspěchem ubránili a přesilovka, která se nám táhla, jako by trvala pět minut, je konečně u konce. Po dvou minutách však budou Finové hrát další přesilovku, Jakub Nakládal nechtěně praštil Fina hokejkou do hlavy a půjde ze hry na dvě minuty za nebezpečnou hru vysokou holí. Finové zuřivě dorážejí, mají šance, ale naštěstí nedali a český tým je kompletní. Finové stále útočí, Češi jsou zatlačení do obrany. V 59. minutě pádí brankář Vehanen na střídačku, Finové hrají v šesti bez brankáře, tlačí se před naší bránu, ale nakonec letí rána na finskou bránu, netrefuje ji a Finům je pískáno zakázané uvolnění. Češi na střídačce už jásají. Do konce zápasu zbývají tři vteřiny, vhazuje se před finskou bránou, ale z posledního buly už nic není a siréna je pro Čechy slavnostní fanfárou, ohlašující zisk bronzových medailí.

Nejlepším hráčem utkání je po zásluze vyhlášen brankář Jakub Štěpánek a je to spravedlivé, bez jeho zákroků by český tým dneska medaili neměl. Nejlepším hráčem za Finy je Jussi Jokinen. Češi jásají, poplacují se, zatímco na lesklých tácech už nádherné finské ženušky přinášejí krásné bronzové medaile. Češi je poté ukazují na kameru, říkají, jaká to byla dřina je získat a mají obrovskou radost. Nakonec ještě přebírají naši hráči stříbrný tác se znakem Mistrovství světa, hraje fanfára IIHF... ceremoniál končí slavnostním vyvěšením české vlajky a krásnou českou hymnou, kterou si všichni naši bronzoví borci s chutí a od srdce zazpívají. Bylo krásné, to letošní Mistrovství světa a stálo zato na něj koukat. Ještě však není konec, za dvě hodinky budeme fandit bratrům Slovákům, i když budou mít s Rusy asi hodně těžkou práci.

Přichází 19. hodina a 30. minuta, Mistrovství světa v hokeji 2012 dospělo ke svému vrcholu - ve finálovém utkání se o zlatou medaili utkají borci Slovenska a Ruska.
V narvané Harwall aréně, kde je vyrovnaná síla příznivců Ruska i Slovenska, zní hymna IIHF, obecenstvo jásá, úvodní buly... a už se hraje! Rusové mají šanci, i Slováci testují ruského brankáře... góóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóól! Slováci vedou 1:0. Zdeno Chára se úžasně trefil a překvapený brankář Varlamov neměl šanci. Rusové se snaží rychle vyrovnat, ale Slováci brání prasecky dobře, Rusové sice mají šance, ale není jich mnoho. Slováci hrají aktivně a Rusů se nebojí, Rusové se snaží vyrovnat, ale nedaří se jim to, i když v polovině třetiny mají velkou šanci. V 10. minutě první třetiny se však trefuje Alexandr Sjomin a Rusko vyrovnává na 1:1. Slováci se snaží o protiútok a mají krásnou šanci. Rusové se snaží ostřelovat slovenskou bránu, ale nedaří se jim to, slovenští obránci dobře blokují jejich střely. Slováci se spíše brání, ale brání se skvěle a sem tam z protiútoku zahrozí, takže první třetina končí za nerozhodného stavu 1:1 a za vcelku vyrovnaného počtu střel 13:10 ve prospěch Ruska.
Rusové se snaží do druhé třetiny vlétnout zhurta, ale Slováci dokáží skvěle bránit a ruské hvězdy Malkina, Ovečkina ani Dacjuka k žádným obrovským šancím nepouští. Zato mají velkou šanci Slováci, brankář Varlamov však se štěstím puk zastavuje. Tři velikánské šance Malkina likviduje skvělý slovenský brankář Laco. Horší to je ve 14. minutě - po divokém závaru před slovenskou bránou se nakonec trefuje Alexander Perežogin a Rusko vede 2:1. Rusové obléhají slovenskou bránu, tlačí Slováky do jejich třetiny a těm se nedaří probojovat se k nějakému útoku. Zato útočí Rusové a mají i šanci, kterou však naštěstí nevyužívá Ovečkin, který mohl nahrát a nenahrál. Hůř je 6 minut před koncem druhé třetiny - Alexej Těreščenko zvyšuje na 3:1 pro Rusko. Slováci se snaží, mají šanci, ale nedaří se jim dostat Rusy pod tlak. Rána přichází na druhé straně. Alexandr Sjomin po nahrávce Dacjuka, který rychle obehrál Baranku, zvyšuje skóre na 4:1. Navíc Zdeno Chára dostává dvě minuty na trestné lavici, ale Rusové v přesilovce téměř nevystřelili. Druhá třetina končí a rozplývá se slovenský sen o zlaté medaili.
Na začátku třetí třetiny letí prudká střela na ruskou střídačku a trefuje nic netušícího ruského náhradního brankáře Barulina do nosu. Naštěstí je jen na chvilku otřesený a nic se mu nestalo. Rusové znovu pokračují v náporu. Ale snaží se i Slováci a Hudáček má šanci. Bohužel jich mají víc Rusové a ve 44. minutě navyšuje jejich vedení Pavel Dacjuk. 5:1 pro Rusko. Ján Laco je vystřídán Peterem Hamerlíkem. Hráči už se nikam neženou. Ve 49. minutě jde Alexandr Ovečkin na trestnou lavici, ale dvě minuty na ní neposedí. Ještě v téže minutě dostal dobrou přihrávku Zdeno Chára, stojící před ruskou bránou a mezi betony ruského brankáře Varlamova dává puk rovnou do brány. 2:5. Rusové se vrhají do útoku a vypalují další střely, brankář Hamerlík však žádnou za svá záda nepustil. Slováci útočí a snaží se zatlačit Rusy, daří se jim to, ale ti jen čekají na rychlé a nebezpečné protiútoky. Slováci se snaží útočit a sem tam mají i šanci, ale žádnou vyloženě nebezpečnou. Při jejich útočných snahách však necelé dvě minuty před koncem přichází nebezpečný protiútok a Jevgenij Malkin posílá puk nekompromisně do slovenské brány. Slováci prohrávají 6:2. 15 sekund před koncem si naposledy zaúřaduje trestná lavice, ale krátká ruská přesilovka už nic nepřináší a siréna ukončuje zápas.

Rusové se radují a jásají, stávají se mistry světa a mají zlatou medaili. Shromažďují se uprostřed hřiště a vyhazují do vzduchu svého skvělého trenéra Bilaledinova. Slováci se tváří trochu zklamaně, ale ne moc. Dnes večer budou slavit tři slovanské týmy - zlatí Rusové, stříbrní Slováci a bronzoví Češi.
Slováci si jedou pro stříbrné medaile. Nádherné blonďaté Finečky v hladkých modrých šatech se usmívají, drží tácy s obrovskými krásnými medailemi a slovenské obecenstvo jásá. Medaili dostává i úžasný trenér slovenského týmu, Čech Vladimír Vůjtek. Zdeno Chára si odnáší také krásný stříbrný tác se znakem Mistrovství světa 2012.
Teď už jsou dekorováni světoví šampióni Rusové - usmívají se na ně dvě tmavovlasaté krásné Finečky a Rusové se usmívají na ně a na své zlaté trofeje. Nad Hartwall arénou se zvedá les tleskajících rukou a ruská část obecenstva jásá a směje se. Ilja Nikulin zvedá nad hlavou pohár vítězů Mistrovství světa, kam přibude štítek s nápisem "Russia 2012 Helsinky" a zní nesmrtelná písnička We are the champions od Queenu. Prezident Mezinárodní hokejové federace René Fasel děkuje všem hráčům, ukončuje letošní Mistrovství světa a zve všechny na příští Mistroství světa 2013, které se odehraje opět v Helsinkách a ve Stockholmu, ale tentokrát bude Stockholm tím městem, kde vše skončí a kde český tým bude hrát od samého počátku. Na samý závěr zní ruská hymna a nad Hartwall arénu stoupají tři červeno - modro - bílé vlajky - ruská, slovenská a česká.
Nádherné Mistrovství světa, na něj se bude dlouho vzpomínat.

21. května 2012
(pondělí)

DEN MOTAJÍCÍ SE HLAVY
Dozněly fanfáry, dozněl jásot tribun a na obzoru je další všední den. Pro mě bohužel ne moc příjemný - sotva se v práci dám do práce, začíná se mi motat hlava a dělá se mi nedobře. Pracuje se mi kvůli tomu špatně, naštěstí je práce málo a tak ji zvládám snadno. Ale i většina kolegů si stěžuje, že se cítí špatně. Asi je na vině prudce se měnící počasí - od zimy do tepla, ze sluníčka k bouřce. Až po obědě se mi udělalo líp. Přesto jsem moc rád, když můžu vyrazit na cestu k domovu slunečným odpolednem s mraky a velkým větrem.



Navečer mě čeká opět pomáhání se sestavováním nábytku - tentokrát postele, která jde rychle a baví mě to. Nad horami zatím zapadá sluníčko, kolem létají rorýsové a je příjemně. Den pro mě končí čtením knihy "Tajný atlas" Michaela A. Stackpolea.

PRAVĚK JE KŮŮL
V Muzeu Východních Čech v Hradci Králové je od čtvrtka 17. května otevřena výstava Pravěk je kůůl. Ta nás seznámí s tím, kdo žil v pravěku na území Východních Čech a jak to tu vypadalo, s nejrůznějšími unikátními nálezy a zajímavými nalezišti a postupně tu budeme moci vidět i nejrůznější vzácné poklady z bronzu, drahých kovů nebo pravěkého skla. Výstava potrvá do 21. dubna 2013.

BRAMBORY A KAŠE, TO JE STRAVA NAŠE
...aneb z historie brambor v Krkonoších, to je nová výstava, na kterou se můžeme podívat v Muzeu Krkonoš v Jilemnici. Brambory, to byl chléb horského lidu a bez nich by se tu starým horalům jen špatně žilo. Výstava vzdává hold tomuto pokrmu a nabízí neobyčejný pohled do kuchyně krkonošského lidu. Mňam, začínám mít chuť na bramborák.

JAK RYCHLE MASÍROVAT SRDCE
Když provádíme nepřímou masáž srdce stlačováním hrudníku, měli bychom držet frekvenci zhruba 100 - 120 stlačení za minutu. To se však těžko odhaduje a tak odborníci doporučují jednoduchou pomůcku - zpívejte si u toho v duchu písničku Rolničky, rolničky, ta má přibližně takový rytmus, jaký je potřeba.

PROČ NENÍ DOBRÉ KONZUMOVAT POTRAVINY S MNOHA ÉČKY
Přídavné látky do potravin, které se na obalech označují kódy s E a čísly, mnoho lidí bere jako škodlivé, nezdravé a vyhýbá se jim. Ve skutečnosti musí každou potravinu před uvedením na trh schválit Česká potravinářská inspekce. Ta nepovolí, aby v potravinách přídavné látky byly v množstvích, které škodí lidskému zdraví. Problémem však je, když lidé konzumují příliš mnoho potravin s "éčky", že v několika různých potravinách zkonzumují podobné nebo stejné látky a tak jich přijmou do těla víc, než je množství, které zdraví neškodí. Proto je dobré číst složení potravin a dávat si na "éčka" pozor. Přehled éček a složení nejrůznější potravin najdete na úžasné stránce http://www.chemievjidle.cz.

Koupíme-li si maso, uzeninu nebo třeba rybu a ve složení je uvedeno E452, znamená to, že prodejce je šejdíř, který nám touží prodat za drahé peníze vodu. Pod tímto kódem se totiž skrývají polyfosfáty neboli polyfosforečnany, které mají za úkol v potravině vázat co nejvíce vody. A my se pak divíme, že šunka promáčí vmžiku papír, v němž je zabalená a z obrovské ryby je na pánvi drobná grundle.
Lidstvo si myslí, že od středověku urazilo dlouhou cestu a je myšlenkově o hodně dál, ale za namáčení masa se ve středověku trestalo. Dnes se to dělá s úsměvem, veřejně a legálně. Více o polyfosforečnanech se dočtete na adrese http://www.emulgatory.cz/seznam-ecek?prisada=E452.

22. května 2012
(úterý)

DEN VYSOKÉHO TLAKU
Podobný den jako včera, jen práce je víc, víc se mi i motá hlava a trvá to více méně až do večera. Příčinou je, že mi zčistajasna vyskočil hodně nahoru krevní tlak a nedělá mi to dobře.
Příjemné je jen posezení na zahrádce, kde přicházející večer přináší nejrůznější krásné vůně, na nebi s křikem létají rorýsi a nad horami sluníčko dramaticky ozařuje bouřkové mraky. Tenhle krásný večer pro mě končí příjemnou procházkou.

JAK VZNIKLO SLOVO NEVĚSTKA
Před časem jsem se snažil najít, proč se tak podobně označuje žena, poskytující sex za peníze - nevěstka - a žena v den své svatby - nevěsta. Včera mě při čtení zajímavé knihy Vlastilmila Vondrušky http://www.kosmas.cz/knihy/135459/intimni-historie napadlo, jak to asi mohlo být, ale je to jen můj nápad. V dávných časech totiž chudé dívky měly možnost vydělat si ve veřejném domě na věno. Chtěly se vdát, stát se nevěstami a tak se začaly prodávat na místě, k tomu určeném a tomu se proto začalo říkat nevěstinec. Nu a podle něj se těm ženám začalo říkat nevěstky.

23. května 2012
(středa)

DEN NADĚJE
Včera jsem si musel už vzít lék, který jsem si přestal brát před několika měsíci, protože mi snižoval tlak až příliš. Dneska to tedy bylo o něco lepší, ale dobré ještě bohužel zdaleka ne, až odpoledne jsem se začal cítit dobře. Chodil jsem po nákupech a večer jsem konečně začal doplňovat chybějící zápisy sem.

ZONER CALLISTO JE FREEWARE
Firma Zoner Software před několika lety vyvíjela a prodávala vektorový grafický program Zoner Callisto. I já si ho kdysi koupil a kreslil v něm pro vás srdíčka, i starý vzhled Tomášova Internetu v něm byl navržen. V Zoner Softwaru však poté vsadili na program pro úpravu fotografií Zoner Photo Studio a vývoj Zoner Callista byl ukončen. V těchto dnech ho firma uvolnila jako freeware a každý ho může komerčně i nekomerčně využívat zdarma. Více o tom na http://www.milujemefotografii.cz/vektorovy-editor-zoner-callisto-je-nyni-zdarma.

24. května 2012
(čtvrtek)

DEN SLUNÍČKA
I když mé tělo ještě nedalo úplně pokoj, kotrmelce, které mi tenhle týden dělá krevní tlak, pomalu odeznívají a mně se dělá líp. Díky tomu mám i lepší náladu a práce mi jde líp od ruky. Přesto jsem rád, když odbije 14. hodina a já se můžu vydat vstříc obvyklému a oblíbenému bodu mého čtvrtečního programu - kurzu angličtiny. Už cesta na něj v příjemné společnosti mé kamarádky a spolužačky Vlaďky, se kterou jsme se potkali na autobusáku, byla příjemná. Samotná angličtina se mi dneska moc líbila - po delší době byla přesně taková, jakou mám nejradši - každý měl příležitost chvíli anglicky mluvit, poté přišlo na řadu procvičování a opakování gramatiky a nakonec pokračování poslechu knihy George Orwella Animal Farm. Moc se mi angličtina líbila. Zbytek dnes už nepřinesl nic, o čem by bylo zajímavé psát.

KONCENTRAČNÍ TÁBOR NA KARLOVĚ NÁMĚSTÍ
Kdo v době od 27. května do 18. června půjde přes Karlovo náměstí v Praze, bude překvapený chmurnou stavbou, která tam stojí. Ploty z ostnatého drátu, dřevěné domy, nad branou nápis ARBEIT MACHT FREI... věrná kulisa nacistického koncentračního lágru je přiléhavou výstavní síní pro výstavu, která není o nic méně chmurná.
Otevřená bude přesně v den, kdy byl před 70ti lety spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora, obergruppenführera Reinharda Heydricha. Přestože se v Německu ledaskomu ulevilo, když byl takřka všemocný šéf RSHA mrtev, spustili nacisté zuřivou odplatu, která stála život mnoho nevinných lidí a která vyvrcholila bestiálním vyvražděním a vypálením Lidic a Ležáků. Výstava nás seznámí s rozličnými osudy 70ti obyčejných i neobyčejných lidí. Její součástí bude i mnoho přednášek a nejrůznějších akcí. Podrobnosti naleznete na adrese http://www.heydrich70.cz.

25. května 2012
(pátek)

DEN ÚNAVY A ODPOČINKU
Vinou rozkolísaného tlaku byl pro mě tenhle týden docela únavný. I když to dnes už bylo skoro dobré, přece jen jsem byl dneska bez energie a šmrncu. Práce, nakupování, Zlatá tretra, chvíle čtení... nic zajímavého nepřinesl dnešek ani pro vás, ani pro mě.

ZLATÁ TRETRA
Není to nic, co by mi sloužilo ke cti, ale přiznávám to - o co méně sportovně založený jsem já, o to raději na něj koukám v televizi. Jedním z mých nejoblíbenějších sportů je atletika, kterou obdivuju hlavně pro její krásu a antickou krásu všech atletek a atletů. A dneska se koná moje snad nejoblíbenější atletická akce - Zlatá tretra v Ostravě. Rovnou se začíná mou nejoblíbenější disciplínou - hodem oštěpem žen. A hurá, hurá - má nejoblíbenější oštěpařka Barborka Špotáková má zlatou medaili za 67,78 metrů - nejlepší výkon letošního roku a rekord Zlaté tretry. Stříbrnou medaili vybojovala Mariya Abakumova hodem 64,34 metrů a z bronzové medaile se raduje pěkná a sympatická blondýnka Kathryn Mitchell, která hodila také 64,34 metrů.
Česká televize mě ale dokáže dožírat - klidně přestanou vysílat přenos ze soutěže jen aby ukázali, jak kamsi přichází sprinter Usain Bolt, jak se rozcvičuje na zahřívacím stadionu, jak ho masírují a on si hraje s mobilem... Zlatá tretra je plná šampionů, rekordmanů a nejlepších sportovců, tak nevím, proč se takhle propaguje a zbožšťuje jen jeden. Že by to byla dobrá propagace pro reklamu. Jsem zvědav, s jakým logem dneska marketingově nejvyužitelnější sportovec světa letos nastoupí.
S konkurencí dalších osmi ženušek se úspěšně poprala překářkářka Zuzana Hejnová, která v běhu 400 metrů překážek vybojovala stříbrnou medaili. Překonala ji s velkým přestihem Vania Stambolova z Buharska, bronzovou medaili vybojovala Perri Shakes-Drayton z Velké Británie.

Kompletní výsledky Zlaté tretry jsou dostupné na stránce http://www.zlatatretra.cz/results.asp?season=2012.

26. května 2012
(sobota)

Z HRADU DO PODHRADÍ, ZE ZÁMKU DO CHATRČE
V sobotu se probouzíme do krásného slunečného dne. Byla by škoda ho strávit doma... vyrazme spolu proto do jednoho z nejkrásnějších krajů, který ne nadarmo získal před více než sto lety jméno Český ráj.

Na výrazném vrchu nad městečkem Sobotkou se už od doby baroka k nebi tyčí neobvyklý zámeček, který se jmenuje po svém zakladateli Humprechtovi Janovi Černínovi z Chudenic Humprecht.



Humprecht Jan Černín z Chudenic pobýval několik let v Itálii, kde si zvykl na pohodlíčko tamních přepychových paláců. Navíc si tam našel i ženu - Dianu Marii Hippolytu di Gazoldo, kterou někteří označovali jako nejkrásnější ženu světa. Nechtělo se mu ji ubytovat na starém a nepohodlném hradě Kosti, který v té době sloužil jako důkladný chlívek a sýpka a byly tam navíc myši, kterých se Hippolita bála, a tak se rozhodl nechat pro ni postavit úplně nový zámeček. Stavbou pověřil uznávaného architekta Carla Luraga. Tomu zrovna nějaký darebník ukradl pravítko, kružítko mu však naštěstí nechal a on tedy mohl navrhnout velmi neobvyklou stavbu - stavbu, kterou tvoří větší vnější kruh a menší vnitřní kruh. Mezi kruhy jsou větší a menší místnosti, uprostřed menšího kruhu jsou v obou patrech honosné a veliké sály. Podle smlouvy byl zámeček postaven za 1 750 zlatých a tři sudy vína. Sudy vína vypili stavitelé před zahájením práce na oslavu, že dostali takovou lukrativní zakázku a pak šli vyměřovat základy. Vínečko však bylo silné, tak se jim to vyměřování úplně nepovedlo a zámeček není kruhový, je oválný. Jinak jim to ale šlo od ruky pěkně a tak už za rok byl zámeček zhruba dostavěný, dlouho však pak trvalo umělecké zdobení. Pak už se mohla šlechta nastěhovat. Ale zhýčkaná Hippolita tu s panem Humprechtem nežila - ještě před dostavbou zámečku svého muže opustila a utekla zpátky do Itálie. 29. června 1678 do Humrechtu čtyřikrát uhodilo a on vyhořel. Bylo mu to však ku prospěchu, neboť pan Humprecht ho dal opravit a dokonce ještě o patro zvýšit.
Potomci pana Humprechta žili v Jindřichově Hradci nebo v honosném Černínském paláci v Praze, Humprecht byl jejich letním sídlem. V roce 1738 koupil panství hradu Kosti i se zámečkem Humprechtem Václav Kazimír Netolický z Eisenbergu. Zámeček postupně přestal sloužit jako lovecké letní sídlo vrchnosti, sídlili na něm úředníci a dokonce se uvažovalo i o jeho zbourání. K tomu naštěstí nedošlo, zámeček však vesele chátral a starý Kafkův illustrovaný průvodce po Království Českém z roku 1904 o něm praví:

Humprecht, hned u města. Zámeček z r. 1672, založený Humprechtem Černínem z Chudenic na místě, kde dle domnění Sedláčkova asi stará tvrz Sobotecká stávala. Shořel r. 1678 a znovu opraven. Na širý taras pyšnou dosud řadou jdou vzhůru krásné stupně kamenné, leč tráva s kapradím již již po nich kladou své vějíře a krajky zelené.

Naštěstí se však Humprecht v roce 1926 stal majetkem města Sobotky a to ho nechalo opravit a zpřístupnilo veřejnosti. A v jeho správě a majetku je zámeček dosud.

Jdeme k němu kolem kamenné zdi hřbitovní, za níž nás zaujme neobvyklý shluk větviček...



Na kuželovitém stromečku, jemuž se říká conica a má větvičky hustě u sebe, se několik větviček rozhodlo, že se vrátí ke své divoké a přirozené podstatě.
Stinným lesem mezi krásnými stromy vycházíme krátkým stoupáním k zámečku, po schodech vzhůru, v pokladně si kupujeme vstupenky a za chvíli už odcházíme poznávat, jaká tajemství zámeček Humprecht skrývá. Nejprve se ocitáme v Hodovní síni, která zabírá prostor vnitřního oválu v přízemí a ze které vedou na všechny strany dveře. Vyzdobena je obrazy s loveckou tematikou, na jednom je vidět třeba hon zvaný plachtový. To si nechala šlechta obehnat paseku nebo část louky z větší části plachtami nebo sítěmi. Nechali si tam přinést pohodlná křesla, víno... poddaní a sloužící jim poté do ohrazené části vháněli zvěř a oni ji stříleli a zabíjeli. Byla to jatka a konec tomu učinila svým zákazem císařovna Marie Terezie.
V Černé kuchyni nás vítá úžasná vůně... všude kolem visí svazky koření, cibule, česneku, oříšků... na stole je mísa s upečeným chlebem... hezké to tu je, jako by se tu dodnes žilo. Na otevřeném topeništi, z něhož je kouř odváděn velkým dymníkem, stojí spousta kastrolů, trojnožek nebo pánviček. Ve vedlejší polici je nádherná sbírka kameniny s nádhernými modrými malbami na smetanově bíložlutém podkladu.
Vedle je přípravna jídel, které vévodí veliká kredenc se spoustou porcelánových talířů a mís, což je prý ale jen malá část původního obrovitánského servisu, z něhož se však za léta chátrání hodně ztratilo.
Následuje sál, kde jsou ve vitrínách vystavené věrné kopie všech možných listin, týkajících se historie Humprechtu. V této a dalších místnostech jsou na zdech zajímavé rytiny, zobrazující nejrůznější hrady a zámky - třeba hrad Kost, Jindřichův Hradec nebo zámek Jezeří, hrad Křivoklát a mnoho dalších. Následuje zámecká knihovna, kde je v několika skříních mnoho a mnoho krásných knih.
Po dřevěném točitém schodišti stoupáme do prvního patra a otevřenými dveřmi vstupujeme do ohromného kruhového sálu, zvaného Akustický nebo Černínský. V něm není žádný nábytek, jen malby na kruhových stěnách a podlaha z lesklých hliněných dlaždic. Sál ohromí především svou rozlohou - ani ne tak délkou a šířkou, ale výškou, je totiž vysoký 16 metrů. Díky jeho neobvyklým rozměrům je tu úžasná ozvěna, která zvláštně zvýrazňuje hlas. Koncert tu musí být zajímavým zážitkem, obzvlášť, pokud se hraje něco pomalého. Po obvodu sálu mezi jeho stěnou a vnější stěnou zámku je pak průchozí řada těch nejkrásnějších pokojů, které sloužily šlechtě - Předpokoj, Panská ložnice, Pánský salón, Obrazárna, Malý dámský salón, Barokní ložnice, Dámský budoár a Toaletní místnost. Všude je moc hezký nábytek, obrazy, ve dvou místnostech je i krb, ale jen v jednom z nich se dalo topit.
Točité schody nás vedou ještě výš. I tady je řada místností, ale do těch se teď nepodíváme - je tu Muzeum lidového života, ale jeho expozice se teď upravuje. Dveře nás však vedou na ochoz, který obtáčí celý zámek. Je z něj krásný výhled.



Výhled na krásnou krajinu Českého ráje, Ještěd, Velký a Malý Bezděz nebo Krkonoše.
Ale ani tohle není nejvyšší místo zámku. Otevírají se před námi nenápadné dveře, vedoucí po dřevěných schodech na nevelkou půdičku. Kousek po rovince končí úzkým a nízkým průchodem v síle zdi, jímž vedou krkolomné schůdky, které však končí v překvapivě prostorné kruhové místnosti na samém vrcholu věže, osvětlované množstvím okének. Nad námi už je jen krov věže. Právě se tu instaluje výstava obrazů, tak se jen díváme z každého okna a zase odcházíme. Tím prohlídka zámečku končí a moc se nám líbila.

Kdo mě zná, ten ví, že nejsem žádným obdivovatelem současných aut, protože mi připadají všechna nudná a stejná. Auta různých značek se od sebe liší prakticky jen logem, které je vepředu a drobnými detaily a když někdo vymyslí něco nového, ostatní se hned po něm rychle opičí. Nedostatek invence pak výrobci aut dohánějí spoustou otravných televizních reklam. Ale jedna Škoda Octavia se mi blízko Humprechtu líbila moc.



Naše další cesta povede do nedaleké nádherné vesničky jménem Vesec.



Vesec je bez přehánění vesničkou jako z pohádky. Zatímco okolní vesnice se v průběhu času neustále různě modernizovaly, vylepšovaly, přebourávaly a znovu moderně stavěly, Vesec byla trochu stranou zájmu a díky tomu zůstala vesničkou ze starých časů. V roce 1995 byla na ochranu unikátně dochovaných chaloupek, roubených domů a statků vyhlášená vesnickou památkovou rezervací.
Díky svému historickému vzhledu je Vesec ideálním místem pro natáčení nejrůznějších filmů a pohádek. Natáčelo se jich tu opravdu hodně a mnoho dějů se tu odehrálo - jednou byla Vesec rybářkou vesničkou na břehu moře, podruhé přes ní putoval smutný průvod vězňů koncentračního tábora, přijela sem pouť. Hlavně sem ale jezdili Vašek s tatínkem Lubošem na nákup ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny a kaprál si do Vesce přišel k babičce s vojskem pro Petra Máchala v pohádce S čerty nejsou žerty.



Lidé se o své chaloupky a domy ve Vesci vzorně starají a krom aut nic nenarušuje starobylou tvářnost vesničky - žádné satelity, hromady dřeva, zakryté modrým igelitem, ani plastová okna.



Ve Vesci by se dala nafotografovat celá fotogalerie krásných domů a nejrůznějších hezkých zákoutí.



Krásné domy doplňuje ve Vesci mnoho krásných a starých stromů, které jsou velmi opatrovány a když některý z nich dospěje ke konci svých dnů, hned je vysazen nový. Pěkná je i socha Nejsvětější Trojice s reliéfem svaté Starosty na podstavci na návsi.



Svatá Starosta je ochránkyní nespravedlivě odsouzených. Kdysi prý přes Vesec vedli na popravu houslistu, jenž byl odsouzen za čin, který nespáchal. Ten si přál, aby se u sochy Svaté Starosty mohl pomodlit. Bylo mu vyhověno, on světici při modlitbě žádal o pomoc - a té najednou k překvapení všech okolo spadl z nohy střevíček. To byl zázrak a houslista byl kvůli němu osvobozen. Na paměť tohoto zázraku je na reliéfu houslista vyobrazený.



Opouštíme krásnou Vesec a teď nás čeká jeden z nejkrásnějších hradů Čech a jeden ze symbolů Českého ráje - hrad Kost.



Romantickou Turnovskou branou vcházíme do hospodářského předhradí Kosti, kde dříve býval pivovar, dnes je v jeho budovách pokladna, prodejna suvenýrů a restaurace. Kupujeme si vstupenky a chvíli čekáme před branou před úřednickou budovou. Konečně přichází naše průvodkyně, krásná kóča v lesklé fialové halence, hezky zdůrazňující půvaby, skryté pod ní a krátké volné bílé minisukýnce. Průvodkyně nám odemyká velkým klíčem velkou bránu a má plné ruce práce a neví co dřív - jestli kontrolovat návštěvníkům vstupenky nebo krotit vzpurnou sukýnku, kterou jí nazdvedává nezbedný vítr. My zatím procházíme dlouhatánským průjezdem úřednické budovy, ve které se vyřizovaly všechny záležitosti s poddanými a s chodem panství.



Teď spolu stojíme před druhou branou. Než půjdeme dál, dozvíme se něco o historii.
Narozdíl od jiných hradů není hrad Kost stavěn na kopci nebo ostrohu nad řekou, ale na skále, která se tyčí k nebi na místě, kde se sbíhají tři údolí. Okolní kopce ho převyšují, což je u hradu spíše strategická nevýhoda, ale pro Kost to byla i výhoda, protože není odnikud vidět a nepřátelům se velmi špatně hledala. Strategické nedostatky vyrovnávaly vysoké hradby, nepřístupná skála i důmyslný systém rybníků, který umožňoval z Kosti udělat nepřístupný vodní hrad.

Nejstarší hrad byl z větší části dřevěný, kamenná byla jen věž z lomového kamene, která je dodnes znát ve hmotě Šelmberského paláce u brány do vnitřního nádvoří. Pan Beneš z Vartenberka si nechal postavit mnohem honosnější hrad z velkých pískovcových kvádrů. Ty se dopravovaly na místo určení jednoduše, do každého kvádru kameníci vytesali na protilehlých stranách dva důlky. Do těchto důlků se zaklesly čelisti kleštin, které vypadaly jako obří zahnuté nůžky. Jejich oky - kam u nůžek prostrkáváme prsty - byla protažená lana a za ně když se zabralo, zuby čelistí se pevně zaklesly do důlků v kameni a ten pak šel snadno vytáhnout na místo uložení. Pan Beneš si nechal postavit velkou čtverhrannou věž, nejstarší palác zvaný Vartenberský, nárožní kulatou věž nad druhou branou i obvodové hradby. V roce 1414 vyženil hrad Mikuláš Zajíc z Házmburka a za jeho panování se Kost stala útočištěm katolických kněží, kteří byli za husitských válek vyhnáni ze svých far. Jan Žižka však Kost nikdy nedobýval, i když pověstí o tom je spousta. Pan Mikuláš zemřel v roce 1459 a po něm zdědili Kost jeho synové Jan a Oldřich.

Stejně jako jeho otec byl Jan Zajíc z Házmburka zapřisáhlý katolík a proto nemohl přijít na jméno husitskému králi Jiřímu z Poděbrad. Shromáždili s bratrem podobně smýšlející pány, se kterými založili Jednotu Zelenohorskou a vyhlásili králi válku. Ten se jich rozhodně nezalekl a rozhodl se s nimi pořádně zatočit. Sebral vojsko a oblehl hrady nejodbojnějších pánů. Janu Zajícovi byl dobyt, vydrancován a vypálen hrad Velký Vřešťov a v roce 1467 byla obléhána i Kost. Jak jde o majetek, jde abstraktní víra stranou a tak Jan Zajíc raději s králem uzavřel příměří a jeho vojsko od Kosti odtáhlo.
Jan Zajíc se však choval jako nepřítel i nadále, volil vzdorokrále Matyáše Korvína a za to byl jmenován kancléřem, kterýžto úřad nemohl vykonávat, neboť král Matyáš nebyl králem v Čechách. Matyáš chtěl tenhle stav rychle napravit, vyhlásil Jiříkovi z Poděbrad válku a do ní se zapojili v Čechách páni na obou stranách. Zatímco král Jiří bojoval na Moravě, papežský legát svolal proti němu křížovou výpravu. Z Lužice vpadlo v roce 1469 do Čech osmitisícové vojsko, které cestou drancovalo, vraždilo a plenilo s obrovskou krutostí. Vypálilo dokonce i město Turnov, kde krutí křižáci povraždili ženy a děti. Mezi Turnovem a Mnichovým Hradištěm se postavilo křižákům na odpor selské vojsko Jindřicha Kruhlety z Michalovic, pana Šťastného z Valdštejna, pánů z Valečova a ze Zvířetic. Ti byli trojnásobně slabší, než jejich nepřítel, ale křižáci se dozvěděli, že od Hradce se blíží král Jiří s vojskem. Začali se tedy stahovat k brodu přes Jizeru. Na to čekal pan Jindřich z Michalovic, který nechal prokopat hráze několika rybníků kolem Turnova a mnoho nepřátel se v Jizeře utopilo. Mnoho dalších v nastalém zmatku pobili vojáci pana Jindřicha a pana Šťastného z Valdštejna. Křižáků se domů vrátila sotva polovina, což jejich současníci označili jako trest Boží za jejich krutost.

Když byla křížová výprava poražena, rozhodl se král Jiří zatočit s odbojnými pány. Panu Janu Zajíci z Házmburka a z Kosti nechal oblehnout všechny jeho hrady - Návarov, Hrubou Skálu, Trosky i Kost. Pan Jan Zajíc vysílal prosby do Slezska o pomoc a ty byly vyslyšeny - do Čech vyrazilo vojsko o síle 4500 mužů. Než však dorazili - zdržovalo je pálení, drancování a vraždění - několik týdnů obléhaná a hladem sužovaná posádka hradu Hrubé Skály se vzdala. Vojsko pokračovalo dál, ale když už bylo asi dvě hodiny cesty od hradu Návarova a na dohled od hradu jejich nepřítele Jindřicha Šťastného z Valdštejna Vranova, přišla k nim zpráva, že se blíží české vojsko. Slezané nečekali na nic a obrátili se na kvapný útěk. Poté se vzdala i posádka hradu Návarova. Horší to bylo s dobýváním hradu Trosky. Jeho obrovské čedičové věže nedokázal rozbít ani ten největší dalekonosný katapult. Navíc se pod hradem ukrývalo celé bludiště podzemních chodeb, které umožňovaly tajné zásobování hradu potravinami. Protože se ale v zemi České všechno rozkecá, moc dobře to věděl i král Jiří a tak nechal neprodyšně oblehnout nejen hrad, ale i blízké skalní město Apolenu, kde je dodnes někde mezi skalami ukryt pískem zasypaný vchod do podzemí. Pak už stačilo jen čekat, obráncům Trosek nakonec vytrávilo a museli se vzdát i oni.



Janu Zajíci už tak zbyla jen obléhaná Kost a on viděl, že je načase pokusit se to s králem nějak urovnat. Král Jiří však kupodivu nenechal poslat pro kata a špalek, sjednal s Janem Zajícem příměří a dokonce mu vrátil i obsazené hrady. Jan Zajíc toho však nikdy nenechal a až v roce 1479 se poddal králi Vladislavu Jagellonskému. Zemřel 15. května 1495 na Kosti mezi svými čtyřmi dětmi a vnoučaty.

Aby se umořily dluhy, nadělané všemi prohranými válkami, museli Zajícové hrad Kost prodat a koupil ji nejvyšší komoří Jan ze Šelmberka. Ten zveleboval panství a vymohl povýšení nedaleké vsi Sobotky na město. Jeho syn Jindřich nechal na Kosti postavit nový palác - mezi starým Vartenberským palácem a nejstarší hranolovou věží vyrostla nová budova, která spojila starý palác a věž v jedinou budovu. V prvním patře byl zřízen krásný velký sál s gotickou klenbou a čtyřmi velkými goticky žebrovanými okny.
Stavbou nového paláce, nejrůznějšími opravami a celkovým životem se pan Jindřich zadlužil a tak byl nucen prodat oba své hrady - Kost i Trosky. Koupil je jeho největší věřitel Jan z Biberštejna. Ten se rozhodl hrad ještě více přestavět a v prostoru pod starým palácem, mezi druhou a třetí bránou, nechal postavit zbrusu nový palác, který už byl postaven v novém, renesančním stylu - s arkádami a sgrafity.



Poté si páni z Biberštejna na Kosti vesele žili a aby to tam měli ještě veselejší, nechali v podhradí postavit pivovar. Svatbou přešla Kost na rod Lobkoviců a paní Polyxena z Pernštejna prodala hrad Albrechtovi z Valdštejna. Ten se rozhodl Kost přestavět na zámek a už se s tím dokonce i začalo - jedna z přízemních budov na nádvoří dostala novou klenbu se štukovými ozdobami a měla z ní být salla terrena. Když v Jičíně zuřil mor, nějaký čas tu Albrecht z Valdštejna i žil.

Po Valštejnově smrti se na panství Kosti žilo špatně - krajem táhli císařští i nepřátelští vojáci a všichni jen brali. Dobrá doba to nebyla ani pro Kost, která vinou nepozornosti posádky skoro celá vyhořela. Na hradě byla císařská posádka a mezi vojáky vypukl mor. Aby se o tom nedověděli Švédové, kteří drželi nedalekou Hrubou Skálu, byli vojáci pochováváni do hladomorny v podzemí válcové věže nad druhou branou, kterou pak zazdili.

Protože Albrecht z Valdštejna nezaplatil za Kost co měl, vrátila se paní Polyxeně z Pernštejna a ta hrad prodala Heřmanovi Černínovi z Chudenic. Heřman Černín ho nechal dát do doživotního užívání své krásné ženě, která se jmenovala Sylvie Kateřina del Caretto z Millesima. Ta tu žila i po smrti svého manžela. Po třicetileté válce rozhodl císař nechat některé hrady, které by se mohly stát opěrnými body případného nepřítele či odbojníků, zbořit a zlikvidovat. Tohle rozhodnutí se stalo osudné hradu Veliši, ve zříceninu proměnilo nádherný moravský hrad Helfštýn nebo hrad Návarov a stejný osud měl postihnout i hrad Kost. Krásná, šarmantní a statečná paní Sylvie Kateřina však bránila hrad jako lvice, poukazovala na to, že hrad je starý, že ve válce se o něj vůbec nebojovalo a že se dá na něj z okolních skal střílet a nakonec docílila odkladu s tím, že se bude o věci dál jednat. Rozhodnutí o zboření Kosti skončilo v šuplíku, sedal na něj prach a nakonec se na něj načisto zapomnělo.

Co nedokázal císař, dokázal zub času - v roce 1691 se zřítil starý Vartemberský palác. Hrad v té době už nesloužil jako sídlo panstva - Černínové sídlili v Černínském paláci v Praze, v Jindřichově Hradci a na léto zajížděli na Humprecht - a tak bylo rozhodnuto, že ze starého paláce udělají sýpku. Hrad od té doby sloužil jako hospodářský dvůr a sídlo úředníků.

Na dávné časy si hrad zavzpomínal v době, kdy už hrady dávno nebyly pevnostmi - v prusko-rakouské válce v roce 1866. Pod hradem se strhl boj mezi vojáky rakouskými a pruskými a Rakušané našli úkryt na hradě. Prusové se je tamodtud snažili dostat, ale nepodařilo se jim to. Vojáci však dlouho na téhle ztracené vartě nebyli - boje se přelily jinam a Kost se opět stala poklidným hospodářským dvorem.
Po 2. světové válce byla Kost zestátněna, důkladně opravena a zpřístupněna lidem. Po roce 1989 byla v rámci restitucí vrácena potomkům majitelů, jimž byla zkonfiskována a současným majitelem jen pan Giovanni Kinský dal Borgo.

Procházíme druhou branou a za ní nás naše sympatická průvodkyně pouští dveřmi vpravo na temné schodiště, vytesané ve skále. Když vyjdeme po schodech, ocitáme se v pochmurné prostoře - mučírně. Nad schody se pohupuje mohutná železná klec s opravdickým mrtvým (jedním z těch mrtvých vojáků z hladomorny), ve vitrínách jsou vystavené nejrůznější mučící nástroje a také pochmurné návody na mučení ze zákoníku Constitutio Criminalis Theresiana.



Jsou v nich však také vystavené podkovy, třmeny, šipky a nejrůznější nálezy z hradu.
Naše milá průvodkyně se však pro tuhle chvíli mění v kata a podrobně nám vysvětluje užití nejrůznějších mučících nástrojů, stupně mučení a nakonec i to, jak se trestalo a popravovalo. Například se seznámíme s několika způsoby, jak se dá vyříznout jazyk. Ani jeden není příjemný.



Názorně si jedna z návštěvnic vyzkouší, jaké to je být připoutána k rámu, sloužícímu třeba pro bičování a jeden z návštěvníků si na chvíli pobude s rukama i hlavou v kládě, zvané trdlice.

Z téhle pochmurné místnosti ve skále vedou schody, po kterých jsme sem přišli, východ na hradní nádvoří a pak také široké schody, vedoucí do tajemných hlubin, ze kterých vane chlad podzemí. Scházíme tam a jsme v podivuhodném sklepení - železná mříž ho rozděluje na dvě části a kromě schodů, po kterých jsme sem přišli, sem ze dvou protilehlých stran scházejí další dvoje schody. Sklep s tolika vchody jsem na hradě ještě neviděl.
Kdysi tu zrálo vzácné vínečko, dnes tu však na návštěvníky čeká podstatně chmurnější podívaná - natahovací žebřík. Nejpochmurnější je to ale v malé sklepní místnůstce v sousedství velkého sklepa - tam je stůl pro písaře do smolné knihy, pro delikventa je tu připravené křeslo vpravdě fakírské - jeho sedací část, opěradlo i područky jsou poseté ostrými hřeby. Dá se na něj sednout, aniž by se člověk popíchal... ale když už v něm odsouzenec byl, hodil se mu na klín pytel písku a pak... brrr, nepříjemná představa. Je tu i koš na žhavé uhlí k nahřívání kleští nebo cejchů a kláda zvaná housličky, která sloužila podobně jako dnešní želízka ke spoutání vězňů během převádění z vězení k soudu.

Vycházíme z podzemních temnot na hradní nádvoří a teď nás čekají příjemnější místa. Bohužel se zatím nechodí do velké věže, která je určitě zevnitř moc zajímavá. Ale zajímavá je i hradní kaple s krásnými gotickými okny. Bohužel její interiér narušila dávná zbastlená stavba nové klenby, která nerespektovala, jak kaple vypadala předtím a částečně do oken zasahuje. Poté si prohlížíme zajímavý vnitřek stavby, která se měla stát salla terrenou zámku Albrechta z Valdštejna. Má z doby přestavby pěknou štukovou klenbu. Uvnitř je spousta nejrůznějších fotografií a obrazů minulých majitelů hradu Dal Borgo Kinských a také tu jsou k obdivování nejrůznější zbraně chladné i palné.

Prohlídka hradu pokračuje ve starém Vartemberském paláci, který byl v 17. století přestavěn na sýpku. Uvnitř něj díky této přestavbě stojí samonosná konstrukce z mohutných trámů, jaké bývají ve starých sýpkách. I tady jsou k vidění nejrůznější zajímavé zbraně. Bohužel naši spolunávštěvníci, ač si zaplatili nemalé vstupné, aby to tu viděli, spěchají, jako by je to vlastně ani nezajímalo. Po starém Vartemberském paláci je na řadě návštěva mnohem zachovalejšího paláce Šelmberského, hlavně krásného sálu v prvním patře, plného zbraní, loveckých trofejí a obrazů. A také sousední Červené věže, která je nejstarší částí hradu.

Vycházíme ven 4. branou a jdeme kolem zamřížovaných okének k renesančnímu Biberštejnskému paláci. Jdeme po dláždění, po kterém přecházely nespočetné generace lidí - a každý v té chvíli prožíval svůj příběh. Ale jeden příběh z tohoto místa známe my všichni - pod těmito zamřížovanými okny se procházela krásná blonďatá Adélka a zpívala si, jak by se s Petrem Máchalem k sobě hodili, zatímco on seděl v base za mříží a čekal na soud. Další připomenutí pohádky S čerty nejsou žerty. A není poslední - vcházíme do Biberštejnského paláce a po několika schodech scházíme do prostorné a úžasně zachovalé kuchyně s velkým otevřeným ohništěm, spoustou nádobí nebo třeba i kamennou výlevkou s odtokem pod hrad. Ve vedlejší místnosti je další spousta nádobí, džberů, sudů a je tam také velká truhla moučnice, ze které vylezli kaprál se správcem ze zámku, když prchali před Petrem Máchalem a čertem Jankem, který si pro ně přišel, aby si je odnesl do pekla.

Kuchyně je posledním místem, které na hradě uvidíme. Naše sympatická průvodkyně se s námi loučí a pouští nás ven. Ale poradila nám místo, odkud dobře uvidíme poslední zajímavost - od značky zákaz zastavení pod hradem a starého pískovcového patníku.



Velká věž na Kosti působí pravidelným dojmem, ale pravidelná není. Její jižní strana je kratší, než severní a tak když stojíte proti ní, můžete z tohoto jednoho místa vidět všechny čtyři její hrany.

Prohlédli jsme si hrad a protože sluníčko pořád vesele svítí, je načase podívat se i do podhradí. Hrad Kost leží uprostřed krásných a skalnatých údolí a tak se teď vydejme nejkrásnějším a nejznámějším z nich - údolím Plakánek. O původu jeho jména existuje spousta smutných pohádek a příběhů, v nichž se pláče, ale historie tak smutná tentokrát není - údolí získalo jméno podle uhlířské rodiny Plakálků, která tu měla od pána z Vartemberka povoleno pálit uhlí. Plakánek je údolí, plné krásných skal a nejrůznějších zajímavých historických míst.



Pohled na Kost z Plakánku zná z kalendářů, filmů nebo různých obrázků asi každý.



V údolí Plakánku kvete spousta vzácných rostlin...





Jdeme pomalu dál údolím obklopeným skalami, které připomíná krásný anglický park.



Stejně jako v Podtroseckých údolích se i v Plakánku skály občas zrcadlí v hladině rybníka.



V údolí Plakánku je i spousta míst se známou i skrytou historií - Jeskyně druidů, kde byly nalezeny keramické misky z doby Keltů a do níž prý svítí sluníčko v den slunovratu nebo Skalní mlýn ve Veseckém Plakánku, do kterého se dostanete, když kousek za rybníkem odbočíte doleva postranním údolím, kterým se dá dojít až do Vesce. Nebo studánka Roubenka.



Asi kilometr za místem, kde údolí Plakánek končí a přechází do volné krajiny leží vesnička Střehom. Hned na jejím začátku stojí dům, který je posledním dnešním připomenutím pohádky S čerty nejsou žerty.



"Dorotko"
"Juhů"
"Áááá. Pomóóóc..."



Přesně tady se rozplynul sen Doroty Máchalové o bezpracném a zpanštělém životě v čertovském pytli. V době natáčení pohádky bylo průčelí mlýna zčásti porostlé břečťanem, ten je pryč a místo toho hyzdí štít nevzhledný satelit. Daň dnešní době. Ale jinak je mlýn stále krásný a vzorně udržovaný.

Hned v sousedství mlýna je v dalším krásném roubeném domě hospůdka, kde se dobře vaří a čepuje se tam dobré pivo. Dobře najedení a napojení jdeme zpátky k mlýnu a dál po cestě zpátky do Plakánku podél dávného náhonu, kterým dnes už voda neteče, ale v krajině je stále znatelný. Voda z něj proudila od dnes už zaniklého splavu, z něhož zbylo jen stavidlo.



Znovu přicházíme k rybníku, který je snad nejkrásnější částí Plakánku.



Pod hrází stojí krásný roubený dům, který byl kdysi dávno mlýnem, poté hájovnou a dnes sem jezdí užívat klidu a míru v krásné krajině herec Josef Dvořák.



Cesta podél rybníka zpátky ke Kosti je krásná.



Kdo bude dávat pozor, ten skrz zelené keře postřehne, že do skály u cesty je vytesán zajímavý reliéf.



Kdo ho tam kdy vytesal a proč, to nikdo neví, ale říká se mu někdy Žižkova hlava.
Skály Plakánku ozařují poslední paprsky zapadajícího slunce a tam, kde odpoledne chodily davy lidí, se rozhostil konečně klid.



Vracíme se ke Kosti...



...a pokračujeme podél ní dál do údolí podél rybníka, od kterého je Kost také krásná.



Do údolí nás však přitáhla jiná zajímavost - Příbytek u slepé Barky.



V krajích pískovcových skal nejsou nejrůznější skalní světničky žádnou vzácností. Pískovec je měkký, materiál, získaný při tesání, se navíc dal zpeněžit - a tak si lidé rádi tesali do skal nejrůznější prostory. Hlavně sklípky, ale mnohdy tak i řešili své bydlení. Nejkrásnější skalní světničky jsou v sousedství hradu Valečova, najdeme je i v lesích vojenského prostoru Ralsko i na nejrůznějších místech severních Čech. Autoři nejstarších průvodců pak psali...

U většího rybníka (asi půl hod. od Nebužel), na jedné straně kolmými stěnami, na druhé lesnatou strání uzavřeného tak zv. "Kroužeckého dolu", pamětihodné jest místo na jedné ze skalních stěn zaniklým zámkem rytířským, od lidu "Krvomlýn" zvaným.
Uprostřed stěny as 14-15 metrů nad rybníkem jsou zbytky komnat skalních, obývaných majitelem Nového mlýna.
Stinná cesta vine se kolem rybníka, četných mlýnů, chudobných chatrčí a skalních otvorů do jeskyň, v nichž některých bydlí chudina.

Tahle citace ze starého Řivnáčova průvodce z roku 1882 patří k cestě z Harasova na hrad Kokořín, o Příbytku u slepé Barky se v něm bohužel nic nepíše. Ve skalních světničkách však nebydleli jen chudí lidé - najdou se u nás v Čechách i celé skalní hrady. Nejvýraznější z nich je hrad Sloup v Čechách nebo hrad nedaleko od něj jménem Svojkov, v Českém ráji známe hrady se skalními světničkami Pařez a Drábské světničky, několik světniček se zachovalo i z hradu Vranova, ještě více jich najdeme na Frýdštejně, kde ale sloužily spíš jako sklepy a konírny.



V příbytku u slepé Barky žily dvě ženy ještě na začátku 20. století a slepá Barka zemřela v roce 1914 v nemocnici v Kosmonosích.
Samotný příbytek je docela prostorný - jedna větší místnost s topeništěm a vytesaným komínem, krátká chodbička a vytesaný chlév s dodnes dochovaným žlabem. Dnes už si nedokážeme představit život v takovém příbytku, ale dříve byli lidé skromní a žili si tu spokojeně.



A s nimi i jejich kozičky nebo jiná zvířata.



Bohužel mají skalní světničky tendenci rychle podléhat zubu času a příroda rychle prolamuje nové otvory, zvětšuje ty původní a stírá tak jejich původní vzhled.



Na skále v sousedství Příbytku u slepé Barky se zdvíhají zajímavé trosky.



Vysoké kamenné pilíře na skalních věžích vypadají jako zbytek nějakého mostu. Z jaké doby, to těžko říct, nikde jsem o tom nic nenašel, ale tipuju, že to bude asi pozůstatek nějaké dávné vyhlídky.
Nedaleko odtud je na hrázi dávno zaniklého rybníka prastarý dřevěný kříž.



Ten byl posledním místem, které jsme na dnešním výletě poznali. Byl to takový obyčejný výlet, jaký podniká spousta lidí, ale byl moc pěkný, pohodový a dnešní den byl pohlazením po duši.

Vinou dlouhého psaní o výletu do Českého ráje jsem na nějaký čas přerušil psaní deníčku a protože se nic zvláštního nedělo, pokračování najdete v souboru Z Tomova diáře - červen 2012.
Pokud se chcete ohlédnout zpět, následujte odkaz na soubor Z Tomova diáře - duben 2012, Z Tomova diáře - březen 2012, Z Tomova diáře - únor 2012, Z Tomova diáře - leden 2012 a nebo na soubory Z mého diáře z roku 2011 a Z mého diáře z roku 2010.