Z TOMOVA DIÁŘE

V mé ledvince se mnou po světě putuje malý diářík společně s malou tužkou, vyhranou kdysi na plese v tombole, který je svědkem mých všedních i svátečních dnů. Objevuje se v něm všechno možné - útraty, různé pochůzky, ale také co se bude zajímavého dít a děje nebo různé zajímavosti. Před časem jsem se rozhodl s vámi o to všechno podělit - a jak čas běží, dostávají se sem i jiné věci a soubor Z mého diáře se tak pomalu začíná stávat mým deníčkem zážitků i zajímavostí. Jestli máte chuť, pojďte poznávat se mnou, co někdy může přinést jediný obyčejný den.

červen 2012

7. června 2012 (čtvrtek): JARNÍ LETARGIE
Pár dní jsem se nedostal k počítači nebo jen na krátkou dobu a když, tak jsem věnoval pozornost možná až přiliš podrobnému popisu posledního výletu - a téměř 14 dní uplynulo, ani nevím jak. 14 dní, které uplynuly do zapomnění a jen střípky zbyly. Ale kdybych vám sem o nich býval podrobně psal, asi by vás to nudilo - byly to dny podobné si jako vejce vejci a i když byly vcelku pohodové, já neměl chuť do ničeho. Na nic jsem nenašel potřebné nadšení, chuť a elán. Nepřihodilo se při nich nic, co by stálo za psaní. Nechme tedy tohle období uplynout do nenávratna a užijme si spolu pár zajímavostí, které se přece jen objevily v mém diáři.

ZEMŘELA ZITA KABÁTOVÁ
Ve věku téměř sta let v pondělí 28. května odešla do hereckého nebe známá herečka, paní Zita Kabátová. Pokoj její duši a čest její památce.

MOJE OBLÍBENÉ PÍSNIČKY TOTO CUTUGNA
Při cestě domů jsem si zvesela pobrukoval melodii a zpíval refrén mé oblíbené pisničky italského zpěváka Toto Cutugna L'Italiano. Mám od něj moc rád i rychlou a rytmickou písničku Airporto Kennedy. A k mým nejoblíbenějším patří i písnička Simfonia.

ZÁVORY V TRUTNOVSKÝCH LESÍCH
Cesty v lesích v okolí Trutnova budou opatřeny závorami. Budou tam proto, že motorkáři a čtyřkolkáři absolutně ignorují zákaz vjezdu do lesa a také kvůli množícím se krádežím k odvozu připraveného dřeva.

ANABELL A BOJ PROTI ANOREXII A BULIMII
30. května nám v rádiu v pořadu Tandem zajímavě povídala paní Jana Sladká Ševčíková - zakladatelka a ředitelka občanského sdružení Anabell. Přepis tohoto pořadu najdete na adrese http://www.rozhlas.cz/strednicechy/tandem/_zprava/1066716, kde si ho lze i poslechnout.

Občanské sdružení Anabell založila paní Ševčíková proto, aby pomáhalo všem, kteří trpí epidemií dnešní doby - poruchami příjmu potravy bulimií a mentální anorexií. K této myšlence ji přivedla vlastní zkušenost, neboť i ona sama dlouhá léta trpěla mentální anorexií. Již po 10 let Anabell poskytuje neocenitelnou pomoc a poradenství, organizuje přednášky nebo vydává literaturu o poruchách příjmu potravy. Více o tomto občanském sdružení najdete na jejich stránce http://www.anabell.cz.

JAK PŘIŠLA BORDER KOLIE KE SVÉMU JMÉNU
Krásný pejsek jménem Border kolie - http://border-kolie.hafici.cz/ - přišel ke svému jménu tak, že byl vyšlechtěn pro hlídaní hranice mezi Anglií a Skotskem a to už v 16. století. Hranice se anglicky řekne border - a tak proto border kolie.

CRANIUM HUMANUM
Kuks je známý hlavně díky krásným sochám Matyáše Brauna a díky jeho barokní architektuře.

Známý je ale také díky úžasně dochované barokní lékárně. V ní je dodnes zachováno množství dřevěných i skleněných lékovek s názvy bylin a léků, které v nich byly uloženy. Naši předkové však kromě bylinek a nejrůznějších výrobků z nich používali i nejrůznější prazvláštní léky. Jedním z nich se s skrýval i v nádobě s nápisem "Cranium Humanum" - lidská lebka. V ní se skrýval prášek z lebky násilně zemřelého, který byl používán na léčbu epilepsie nebo duševních chorob. V sousedních nádobkách se skrývá třeba prášek z mumie nebo prášek z oběšence.
Bližší povídání o tom najdete na stránce Farmaceutického muzea v Kuksu na adrese http://www.ceska-apatyka.cz/kouzlo-apatyky/clanek-3.

CO JE PROKRASTINACE
Prokrastinace je odborný název pro nešvar, kterého se čas od času dopouštíme asi všichni. Prokrastinace se totiž dopouštíme ve chvíli, kdy se nám do něčeho nepříjemného nechce a proto to všemožně odkládáme a děláme radši místo toho něco jiného. Podrobnější povídání o prokrastinaci na vás čeká na adrese http://poradna.adiktologie.cz/article/clanky-o-tematu-2/co-je-to-prokrastinace.

PESTRÁ ČEŠTINA - NEPOŘÁDEK
Nedávno jsem někde slyšel o tom, že Češi jsou největší pesimisté ve střední Evropě. Jako všechny takové abstraktní statistiky to bude asi nutné pokrátit minimálně dvěma, ale i jazyk někdy dokazuje, že se zaměřujeme hlavně na negativní jevy.
Že je někde uklizeno, to vyjádříme slovy uklizeno, čisto nebo pořádek. Pro vyjádření opaku máme mnohem pestřejší výběr - nepořádek, hnojník, mrdník, svinčík, svinčák, svinec, binec, binčus, čurbes, čubrajs, habec, sprask, elent nebo třeba bordel.

VĚZEŇSKÁ MLUVA
"Bachaři udělali filcunk a protože u mě našli kontraband, dostal jsem kázeňák. Kvůli tomu možná nepůjdu ven na pépéčko." V každém vězení vězni používají speciální druh mluvy, které se odborně říká argot a která má být pro nezasvěcené - tedy hlavně dozorce - co nejnesrozumitelnější. Čím déle však jsou slova používaná, tím srozumitelnější jsou i pro jiné a nakonec je používají i dozorci. Obrovský článek o argotu je na adrese http://www.slangy.cz/SNC_Argot.html. Podrobné vysvětlení pojmů z vězeňské mluvy je dostupné na stránce o Jiřím Kajínkovi na adrese http://www.jirikajinek.cz/zajimavosti/takhle-se-mluvi-v-kriminale. Do smutných dob minulých můžeme nahlédnout v nejpodrobnějším slovníku vězeňských výrazů na adrese http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=422.
8. června 2012 (pátek): PŘIJELA POUŤ
Čeká nás druhá červnová neděle a to znamená jediné - u nás v Hartě bude pouť. Hartecká pouť je jednou z největších poutí v celém okolí a tak se na ni všichni s výjimkou lidí, kteří bydlí v okolí, docela těší. První kolotočníci už přijeli začátkem minulého týdne a dnes ráno jsem se díval z autobusu, že už jsou atrakce rozložené a připravené. Rozhodl jsem se tedy po práci nejít přes kopec a kolem Labe, ale vyrazit tentokrát přes Hartu a podívat se, co nás tam čeká.

Nechybí tady dneska žádná z oblíbených atrakcí - řetízák a dětský řetízák, houpačky, klasický dětský kolotoč a autíčky, koníčky nebo vláčky, kolotoč, kterému jsme dřív říkali labutě, ale dnes se na něm vznáší všechna možná zvířátka, horská dráha, dva autodromy nebo Velký Twister. Dětský vláček, formlue, dětská horská dráha nebo, kde se dvě klece točí kolem sebe a zároveň kolem své osy. Ale jsou tu i atrakce neobvyklé...

Tahle atrakce má na pokladně napsané slovo Extrem a extrém to opravdu je. Mezi čtyřma snad deset metrů vysokýma nohama, které se nahoře sbíhají je na silné ose a dlouhé tyči zavěšená čtverhranná gondola, která má na každé straně sedátka s vysokým opěradlem. Kdo se do jednoho z nich posedí, zažije divokou jízdu. Začíná nejprve houpáním a houpe se tahle obrovská houpačka opravdu obrovskými kyvy, opisujícími více než půlkruh. To však není zdaleka všechno a po pár kyvech se celá gondola začne otáček podél své svislé osy. Podle křiku, linoucího se z gondoly, je to opravdu extrémní zážitek. Ale asi je to příjemný adrenalin, protože atrakce po celou dobu pouti málokdy zahálí. Já mám ale pocit, že by my bylo špatně i kdybych se na to jen delší dobu díval a tak si tenhle zážitek rozhodně nechám ujít.

Zrovna tak, jako jízdu na obrovské centrifuze, která se točí pekelně rychle a ti, kteří se na ni odváží, létají v kruhu a nahoru a dolů, přičemž v nejvyšším místě jsou hlavou dolů. Místo toho si dávám v občerstvení dobré halušky se zelím a pak pokračuju v cestě poutí a ve fotografování atrakcí.

Procházím se, sem tam si něco vyfotím a to nezůstane utajeno jedné bdělé ženušce. Hned na mě upozorní svého manžela a já jsem brzy blízko horské dráhy dopaden. Čekal jsem vynadání, ale opak byl pravdou - majitel hned pěti atrakcí mě vodí od jedné ke druhé, chce je všechny vyfotografovat a přeje si, abych mu z nich nechal udělat fotky. Já mu to nemůžu úplně jistě takhle narychlo slíbit, ale slibuji, že se pokusím. V duchu uvažuju o tom, že se na to vykašlu - znamená to pro mě několik kilometrů chůze navíc - ale nakonec se do města vydávám. Naštěstí má můj obvyklý fotograf pan Rýdlo ještě otevřeno a slibuje, že mi fotografie udělá ještě dneska.

Než budou hotové, zaskočím si zatím do knihovny a tam se mi daří. Zatímco minule jsem sehnal jen jednu z celého seriálu oblíbených historických detektivek Petera Trémaynea, dnes jsem měl větší štěstí a sehnal jsem hned tři. Výborně.

Vracím se zpátky k fotografovi a po pár chvílích už jsou fotky hotové. 5 fotografií mě stojí 35 Kč. Na pouť vyrazím zítra a douáfm, že se budou líbit.

ANKETA O NEJLEPŠÍ CHLEBA
Nejlepší chleba peče podle právě proběhlé ankety pekárna z Lična a pekárna z Kroměříže. Více o anketě se dočtete v článku na adrese http://magazin.ceskenoviny.cz/vareni/zpravy/nejlepsi-chleb-se-letos-pece-v-licne-a-kromerizi/803928&id_seznam=.
9. června 2012 (sobota): PRO VŠECHNY SVÍTÍ SLUNCE
Moje dnešní sobota nebyla nijak zvláštní - spaní dosyta, nějaká ta domácí práce, trocha čtení a luštění křížovek... venku se zatím střídal déšť se sluníčkem, až jsem váhal, jestli navečer vyrazit na pouť nebo ne. Nakonec jsem však vyrazil, i když na jižním obzoru hrozily černé mraky bouřkou. Naštěstí však šly souběžně s námi a tak brzy bouřka zmizela kdesi za vrchy Podkrkonoší směrem k Trutnovu a Úpici.

V té chvíli však mou mysl zaujalo úplně něco jiného. Na cyklostezce u automobilky se totiž mým zraků zjevila znepokojivá podívaná - převrácený kočárek, vedle něho je vidět v polosedě nějakou ženu... když spěchám k tomu místu, míhají se mi hlavou znepokojivé scénáře od maminky, sražené nezodpovědným řidičem, který z místa činu ujel nebo maminky, která dostala infarkt. Skoro přemýšlím, jestli nevolat sanitku, ale když přijdu blíž, zjistím, že kočárek se převrhl pod tíhou tašek na něm zavěšených a maminka sedí na trávě, v náruči má dítě... napřed mám pccit, že ho tam kojí, ale pak vidím, že ho jen drží a cosi mu tiše povídá plačtivým hlasem. Mé pesimističtější já opět přihrává přestavu maminky, vyhnané svým násilnickým mužem z domu na nevlídnou ulici... naštěstí je skutečnost mnohem méně pesimistická... paní se vrací z pouti, kde prodávala a všechno, co tam měla, musí nést s sebou, protože její manžel jel napřed a syn zůstal na pouti. Mou pomoc však odmítá a tak pokračuju dál v cestě.
Tohle setkání mě naplňuje trochu smutkem z toho, kolik lidí asi potkáváme, kteří mají smutný osud, klesají pod vahou svého kříže, připadají si celým světem opuštění... a jak málo nám připadá, že pro ně můžeme udělat. Někdy snad i málo stačí...

Dnes ale není čas na smutek. Když jsem na pouti nebo o ní něco slyším, často mi to připomíná veselou písničku Everybody sunshine od Davida Hasselhoffa a dneska si ji pobrukuju skoro celý den. Kdo může mít při téhle písničce špatnou náladu?

Na pouti mě vítá ten můj kolotočník s otevřenou náručí a v té chvíli jsem moc rád, že jsem se na to včera nevyfláknul, teď by mě to moc mrzelo. Fotky se mu moc líbí a mé fotografie mi vynáší jízdu na horské dráze, na mé asi nejoblíbenější atrakci. Poté se vydávám na cestu poutí a aby mi při tom nekručelo v žaludku, dávám si domácí langoš XXL. Doktorka Kateřina z pořadu Jste to co jíte by mi to asi neschválila, ale já jsem si na něm pošmáknul.
Pomalu se stmívá a všechny atrakce září množstvím žároviček. Tohle mám doopravdy rád, ani nemusím na ničem jezdit, ale ty všechna světla, barvy, ten pouťový rumrajch, ten se mi líbí nejvíc. Dobře si to tu užívám a užívám si toho až skoro do 23. hodiny, včetně další jízdy zdarma na horské dráze. Její majitel, stále v dobré náladě, mi slibuje svezení zadarmo ještě zítra, ale nevím, jestli sem zítra ještě půjdu. Je to moc milý a sympatický člověk, já udělal radost jemu a on mně. A tak přeju jemu, jeho ženě a jejich atrakcím hodně štěstí.
10. června 2012 (neděle): DEŠTIVÝ DEN DOMA
Neděle skoro celá propršela a tak jsem na pouti nebyl. Jinak byla pohodovým, ale úplně zapomenutelným dnem.

HORNICKÉ MUZEUM CHRUSTENICKÁ ŠACHTA
Hned vedle dálnice z Prahy na Plzeň blízko Loděnice je zajímavý zpřístupněný důl - Chrustenická šachta. Je to obrovský důl, jehož historie se začala psát v druhé polovině 19. století a v časech jeho největšího rozmachu dosahovaly jeho šachty hloubky 426 metrů. Těžila se v něm železná ruda až do 23. června roku 1965, kdy z něj vyjel poslední vůz rudy a důl byl uzavřen. Poté chátral, pustnul a zatápěla ho voda až do chvíle, než ho začali zkoumat nadšení průzkumníci tajuplného podzemí ze sdružení CMA. Ti se v něm rozhodli zřídit muzeum a to po dlouhém úsilí otevřelo 23. června 1995 své brány veřejnosti. Ty, kdo tam zavítají, tam čeká cesta tajuplným 8. patrem opuštěného dolu s nejrůznějšími zajímavými zákoutími, důlními pracovišti a strojovnami a také jízda důlním vlakem. K vidění tu jsou nejrůznější zajímavé exponáty nejen ze zdejšího dolu, ale i z tajuplných a hrůzostrašnými pověstmi opředených chodeb nedalekých lomů Amerika u Mořiny. Otevřeno je o sobotách a nedělích v červenci, srpnu a září v 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00 a 15:00 hod. Vstupné činí pro dospělé 80 Kč, pro děti od 6ti let a důchodce 40 Kč. Podrobnější informace najdete na stránce Chrustenické šachty - http://chrustenicka-sachta.cz. Nádhernou fotogalerii z celé expozice nabízí fascinující a má oblíbená stránka CMA - navštivte s námi tajuplné podzemí na adrese http://www.podzemi-cma.cz/chrustenice/01/nahled.htm.

KDO JE SNOB?
V těchto dnech luštím švédské křížovky z tlusté knížečky, plné vtipů, citátů, aforismů a pranostik. V legendě občas bývá "Povrchní obdivovatel" a a do čtyřech okének pod nebo vedle ní patří slovo SNOB.

To mě přimělo zamyslet se nad tímto slovem. Pro mě totiž slovo snob označuje člověka, který si potrpí na okázalost, vše kolem něj musí být drahé, přepychové, značkové a to proto, aby celému světu svými věcmi dokázal, jaký je on skvělý a nejlepší, protože je nejbohatší. A to proto, že nevidí hodnotu v ničem jiném. Snobskou je pro mě taková restaurace, která si hraje na luxusní a ve skutečnosti jen chce její majitel od hostů, aby za rádoby neobyčejné věci platili několikanásobně více, než je jejich cena. Snobské je v mých očích zkrátka to, co předstírá, že je cennější než je - takové kočičí zlato nebo stříbro.

Wikislovník o tomto slovu ví, že je to zkratka z latinského "sine nobilitate" - bez vznešeného původu. Tento výraz se používal na anglických univerzitách, když na ně začalo být povoleno vstupovat i studentům neurozeného původu. Ti se v seznamech označovali zkratkou uvedeného výrazu "s. nob."

Když se tak rozhlížím po Internetu, zamýšlejí se nad tímhle tématem i jiní. Zajímavý je třeba článek Kde končí milionář a začíná snob, který nabízí pohled "z druhé strany" a společně s několika komentáři vyvolává apoustu myšlenek a je velmi inspirující. Že snob nemusí být odsuzující slovo, to dokazuje Miloš Čermák svým článkem Miluji snoby. Vykašlou se na sociální sítě a zachrání noviny. Zajímavé informace jsou i v článku Přímluva za snoby.

JÍZDA PRASECKY RYCHLÝM VLAKEM
Na adrese http://www.youtube.com/watch?v=A4uolLdUQF0 najdete 4minutový filmeček, který bere dech, alespoň tedy člověku z Podkrkonoší, kde si jezdí pomalu a nevzrušeně vlaky řady 810 po tratích plných kopců a zatáček. Mezi Zábřehem a Třebovou po elektrifikované dvoukolejné trati s několika tunely to jinak sviští.

RYCHLÍKEM Z PRAHY DO DĚČÍNA
Jak já se začnu na serveru Youtube vozit vlakem, hned tak nepřestanu, moc se mi to líbí. Teď mě právě zaujal filmeček z kabiny rychlíku R 772 z Prahy do Děčína, respektive jeho první díl - jízda z Prahy do Kralup nad Vltavou. Najdete ho na adrese http://www.youtube.com/watch?v=Cl3WZR4CraM&feature=related.

Pro strojvůdce možná nuda, ale pro nás pasažéry neobvyklý a velmi atraktivní pohled.

V druhém dílu zažíváme divokou jízdu rychlostí 160 km/h po rychlostním koridoru mezi Kralupami nad Vltavou a Hněvicemi. Dechberoucí jízda.
10. června 2012 - 23. června 2012 (pondělí - sobota): ZAPOMENUTELNÉ DNY
Poslední dobou mě trápí doopravdy velká, nepřekonatelně nepsavá nálada. A také neschopnost do něčeho se nadchnout, do něčeho se s chutí pustit... a mé dny plynou, aniž by se dělo něco zajímavého, co bych se mohl s vámi podělit. Deštivé počasí se střídá s ohromně teplým, chvílemi je dusno a vlhko jako v džungli - a na mě padá středomořský poklid, s nímž jen sedím venku a užívám si sluníčka, nebo se schovávám před horkem uvnitř. Počítač zapínám na chvíli večer a to se zmůžu jen kouknout na mailíky. Trpí tím moje stránka, ale víc mě mrzí, že lidé dlouho čekají na odpověď na své mailíky - moje kamarádky Jarka a Vlaďka, slovenský básník pan Purgat a milá ženuška z téže země Anna, E-Jírek, lidičky, co mi píší svá písničková přání... mrzí mě to a stydím se za to a omlouvám se za to. Napravím to, hned, jak v sobě naleznu ztracenou chuť do psaní a radost ze života.

Jako odškodnění vám nabídnu alespoň posledních pár obrázků z letošního jara.

Takhle vypadá mé oblíbené "Podkrkonošské pozadí Windows XP" v zamračeném dni.

Na soutoku Labe a potoka Principálku je moc hezky.

Voda a kvítek barevný...

To ještě svítilo sluníčko. Ale všechno se rychle změnilo, naštěstí jsem ale nakonec nezmokl.

Nakonec přichází obvyklá snůška zajímavostí a odkazů, které mě za tu dobu zaujaly...

PRAVIDLA VYHLEDÁVAČŮ
Většina vyhledávačů má stanovený soubor pravidel pro autory webových stránek - co by se mělo, co se musí a co se rozhodně nesmí - pro to, aby vyhledávače stránku zařadily do svého indexu a zobrazovali ji ve výsledcích vyhledávání.

Pravidla největšího vyhledávače Gooogle jsou na adrese http://support.google.com/webmasters/bin/answer.py?hl=cs&answer=35769.

Pravidla nejpoužívanějšího vyhledávače v Čechách Seznamu najdeme na adrese http://napoveda.seznam.cz/cz/fulltext-hledani-v-internetu/ceho-se-pri-optimalizaci-vyvarovat.

Pro každého autora stránek je dobré si je přečíst a řídit se jimi, protože k tomu, aby vaše stránka ze dne na den zmizela z výsledků vyhledávání stačí málo. Tomášovu Internetu se to stalo v roce 2009 - aniž bych něco provedl, ze dne na den vyřadil Seznam z indexu úvodní stránku sekce Překlady písní, návštěvnost mé stránky spadla z 1000 návštěvníků denně zhruba na 500 návštěvníků a to mě tak zklamalo, že několik měsíců byl Tomášův Internet téměř mrtvou stránkou. Teď už je ale naštěstí všechno zase v pořádku a na dotaz "Překlady písní" Seznam nejnavštěvovanější sekci mé stránky zase nalezne. Trvalo to ale skoro tři roky, než se do jeho indexu vrátila.

HRY Z ČASŮ SOCIALISMU
Mnoho z nás si určitě ještě pamatuje na drobné elektronické krabičky s velkým displejem a několika různými tlačítky, které dokázaly zabavit na celé hodiny. Kdo ne a chtěl by je poznat a kdo ano a chtěl by si zavzpomínat, má možnost prostřednictvím Internetu i dnes.

Vesjolyj povar - http://prejdi.cz/merrycook
Dokážete udržet prostřednictvím jediné pánvičky všechny ingredience ve vzduchu?
Kosmičeskij most - http://prejdi.cz/spacebridge
Nebohým kosmonautům nečekaná sopečná erupce přeťala cestu k jejich kosmické lodi. Zachránit je můžete jedině vy tím, že každému včas položíte přes řeku žhavé lávy jediný most.
Nu pogodi - http://prejdi.cz/nupogodi
Jen počkej, vlku. Čtyři slípky snáší vajíčka jako zjednané a ty je musíš všechny pochytat do košíku.

Odkazy přesměrovávají na stránku http://www.pica-pic.com, kde si můžete zahrát obrovskou spoustu dalších podobných her.

PRÁZDNÁ PLECHOVKA ZA 250 000 Kč
Sbírání prázdných plechovek od piva, limonád a nejrůznějších jiných nápojů je stejně velkou vášní, jako třeba sbírání mincí nebo známek. Součástí fascinujícího marketingu firem, prodávajících nápoje, je totiž vydávání sběratelských sérií plechovek s nejrůznějšími obrázky - dnes jsou tisíce sběratelů, kteří je sbírají a jsou ochotni za ně dát nemalé peníze.

Jedna unikátní plechovka byla v minulých dnech k mání na serveru Aukro.cz - plechovka od Zlatého bažanta z roku 1968. Byli na ní čeští hokejisté, kteří ve slavném zápase porazili mužstvo Sovětského svazu. Protože to představitelům tehdejší moci připadalo příliš provokativní, nebylo povoleno ji vydat a tak se zachovaly jen asi tři exempláře. Jeden z nich byl teď na prodej a vzhledem k unikátnosti této plechovky byla její vyvolávací cena stanovena na 250 000 Kč. Nikdo nepřihodil, ale teď už plechovka na Aukru není, tak se možná zájemce později přece jen našel.

POMALU ŠINU SI TO K TABULI
Ani nevím, co mi připomnělo tuhle dávno písničku z mého dětství... ale vzpomněl jsem si na ni. To bylo takhle září, člověk byl naštvaný, že venku svítí sluníčko, on musí trčet ve škole - a učitelka hudební výchovy ještě zlobí s tím, že jí máme každý zazpívat nějakou písničku, kterou jsme se naučili o prázdninách. Já se o prázdninách žádnou nenaučil - ale ze vzdoru jsem se rozhodl zazpívat jednu pěkně od podlahy a údernou...

Pomalu šinu si to k tabuli, k tabuli,
velikou naději mám na kuli, na kuli.
Kdybych aspoň mohl znát,
co se prófa bude ptát,
ale takhle na mě čeká reparát.

Prófa se za katedrou zašklebí, zašklebí,
náhle se plácne rukou do léby, do léby.
A už slyším jeho hlas
"Kdo to byl Pythagoras?"
Při těch slovech mi běhá po zádech mráz.

V sešitě zas visí jedna pětka,
pane Bóže, vyslyš prosbu mou.
Čert aby vzal toho dědka,
psaní pětek je mu zálibou.

Pomalu šinu si to ze stupně, ze stupně,
prófův hlas zní za mnou tak potupně, potupně:
"Ty si, hochu, se mnou hráš,
zase jednu pětku máš,
ale o prázdninách si to spočítáš."

Napadlo mě tak podívat se po Internetu, jestli se o téhle písničce něco najde, ale úlovek byl velice chudý - Google mi našel jen jeden jediný odkaz. Zdá se, že písnička upadla v zapomenutí. Ale odkaz je to zajímavý - www.fragmenty.cz/zfrag1103internet.pdf. Začátek písničky se v tomto časopisu objevuje v článku Libuše Pamětnická – stále živá básnířka Vysočiny. Tahle milá a veselá paní učila ve škole v Humpolci češtinu a pro radost svým studentům vymyslela tuhle písničku, kterou znají prý dnes i jejich vnuci. A nejen oni.

VYUČOVACÍ HODINA POHLEDEM STUDENTA I UČITELE
Ve škole ještě chvíli zůstaneme. Když jsem se tak snažil najít text písničky z předchozího odstavce, Google mi našel články, ve kterých se slova vyskytovala na různých místech a našel mi i úžasnou slohovou práci Vyučovací hodina pohledem žáka i učitele. Moc pěkná, líbila se mi.

ONLINE ANTIVIROVÁ KONTROLA
Pokud stáhnete soubor z pochybného zdroje a nedůvěřujete svému antiviru nebo žádný nemáte, zavítejte na adreseu http://www.virustotal.com. Pokud nemá váš souboru více než 32 MB, můžete ho prostřednictvím políčka na úvodní stránce přetáhnout na server a ten ho zkontroluje několika různými antivirovými programy. Žádný virus by mu tak neměl uklouznout.

DĚTSKÉ PŘÍVĚSNÉ VOZÍKY POVOLENY
I když je už lidé používají docela dlouho, do 13. června teoreticky nebylo povoleno užívat dětské přívěsné vozíky za kolo na silnicích. Od tohoto dne se smí užívat všude tam, kde mají povolen vjezd cyklisté. Vozík musí bbýt označen vlaječkou nebo oranžovým či žlutým terčíkem.

NÁŠ STÁT - O ČEM NOVINY NEPÍŠÍ
V posledních letech mnoho států prosazuje politiku OpenData - dat o chodu, výdajích, rozhodování a řízení státu, otevřených bez omezení všem. Tato politika umožňuje lépe vyhledávat případnou korupci, řešit různé nešvary i navrhovat nejrůznější zlepšení. Jak je dobrým zvykem, náš stát je i v tomhle pozadu a oficiálně politici vůbec nechtějí, aby se jim vidělo do karet. Ale přece jen tomu bránit úplně nemůžou - a tak můžou vznikat první weby, které upozorňují na nešvary a přehledně uveřejňují informace o státu, krajích i jednotlivých městech a obcích. Údaje z mnoha takových webů na jedné stránce najdete na stránce NÁŠ STÁT - http://www.nasstat.cz, která slouží jako obrovský rozcestník, směřující vás na mnoho webů, zpracovávajících otevřená data. Ten má několik sekcí, vedoucích na samostatné weby.
V sekci Kam jdou moje daně jsou zajímavé a fascinující následující stránky.

Na webu Budování státu - http://budovanistatu.cz je k mání interaktivní zobrazení struktury výdajů státního rozpočtu, můžete si zadáním svého hrubého měsíčního platu zjistit, kolik jste na co svou prací přispěli a pokud něčemu nerozumíte, ledacos zajímavého zjistíte i z odborných článků a analýz na tomto webu.

Na webu Mapa zakázek - http://www.mapazakazek.cz na vás čeká interaktivní mapa, prostřednictvím které lze vyhledávat státní zakázky s podrobnými informacemi o nich. Vyhledávat lze podle města, textu v zadání zakázky, podle zadavatele, i dodavatelů. Když si vyhledáte zakázku a kliknete na modré + před jejím popisem, zobrazí se vám informace o zakázce, dodavatelích, ceně i mnoho dalších věcí.

Na webu Rozpočet obce - http://www.rozpocetobce.cz naleznete podrobně rozepsané rozpočty všech měst a obcí naší země. Vynikající stránka, moc se mi líbí. Hned člověk ví, že Vrchlabí patří k zadluženějším městům v Podkrkonoší. Zato okolní vesnice hospodaří opatrněji, méně investují a tak mají spíše přebytky.

Obrovská stránka Váš majetek - http://www.vasmajetek.cz eviduje na jednom místě všechny prodeje a aukce majetku státu i majetku dlužníků, zabaveného při exekuci.

Pro dlužníky je to možnost poplakat si nad tím, za jak směšné ceny se jejich bývalý majetek prodá, pro ty šťastnější možnost lacino nakoupit.

Vizuální obchodní rejstřík - http://obchodni-rejstrik.podnikani.cz je úžasná aplikace v Javě, která velmi přehledně zobrazí jinak nepřehledné vlastnické vztahy ve firmách. Úžasná stránka, mnohem výmluvnější, než klasické nepřehledné výpisy z Obchodního rejstříku.

Další stránky už nechám vašemu průzkumu a spolu teď přejdeme do sekce stránky Náš stát, nazvané Volení zastupitelé aneb Co dělá můj zastupitel?. Vybírám opět jen několik zajímavých webů z mnoha.

Rozhodně pozoruhodná je stránka Koho volit, aneb ať víte, jak vás kdo zastupuje - http://cs.kohovolit.eu/ - v několika přehledných tabulkách a grafech si můžete lehce znázornit každého poslance, jeho aktivitu při hlasování a také to, jak stabilní jsou jeho postoje a názory při hlasování.

Deník politika - http://www.denikpolitika.cz je úžasná sociální síť, kde najdeme profily celostátních i regionálních politiků, politických stran i institucí. Vytvořit si tu profil však může každý - politici tak můžou oslovat a získávat nové voliče a ostatní lidé získávají možnost, jak napsat politikům své názory nebo je ohodnotit známkou jako ve škole. Úžasný nápad a zdá se, že už se za 5 let, co existuje, se stránka už velmi osvědčila.

Podle definice je demagog člověk, který prostřednictvím polopravdivých, zavádějících i zcela lživých argumentů chce působit na lidi, aby mu dali své sympatie a podpořili ho v jeho činnosti. Naši politici to umí výtečně a proti tomu se rozhodla rázně zakročit stránka Demagog.cz - http://demagog.cz, kde se podrobně rozebírají výroky politků nebo jejich televizní debaty a podrobně se zdůvodňuje prostřednictvím zveřejněných informací a faktů, proč jsou pravdivé, lživé, zavádějící nebo nějakým způsobiem špatné.

Pokud chcete získat doopravdy podrobné informace o našich politicích a jejich práci, zavítejte na stránku Naši politici - http://www.nasipolitici.cz, kde najdete o politicích jejich životopis, zákony, jejichž byli předkladateli, nejrůznější rozhovory, články a veřejná vystoupení.

Třetí sekce webu NÁŚ STÁT se jmenuje Jaké problémy trápí moji obec?

Stránka Čisté nebe - http://www.cistenebe.cz se zabývá čistotou nebo spíše nečistotou ovzduší v regionech, kde je s ní velký problém, hlavně na Ostravsku.

Na stránce Chodci sobě - http://www.chodcisobe.cz může každý upozornit ostatní a hlavně ty, kteří by s tím měli něco dělat, na nebezpečná místa na silnicíh a cestách našeho hlavního města Prahy.

Stránka Lepší místo - http://www.lepsimisto.cz - si vzala za cíl poskytnout lidem prostor k upozornění na potenciální nebezpečí, hrozby, ošklivá místa nebo prostě jen nejrůznější nešvary. Ostatní si mohou rychle na mapě celé naší republiky najít, na kterých místech se co děje a jak by se to dalo vyřešit.

Na stránce Mapy hazardu - http://www.mapyhazardu.cz - zjistíme, kde jdou v našich městech herny a restaurace, provozující automaty a hazardní hry u kolika z nich (většiny) to odporuje zákonu.

Poslední sekce webu Náš stát Kde se dozvím více o otevřených datech obsahuje odkazy na tři stránky, které se otevřenými daty zabývají v teoretické rovině.

Otevřená data jsou úžasný nápad - díky nim konečně politici přestávají mít prostor zamlčovat pravdu, tajit před námi svou práci a my tak můžeme lépe pochopit, jak funguje náš stát a co by se v něm dalo zlepšit.
24. června 2012 (neděle): DESET LET TOMÁŠOVA INTERNETU
I když má Tomášův Internet ještě o něco starší historii, historie téhle mé současné stránky se začala nenápadně psát v období mezi 3. a 7. červnem 2002...

Odpolední směna byla dobrá, stále se tiskly šeky, práce bylo dost a šlo to dobře. Zajímavý byl tento týden i z internetového hlediska. Nejdříve jsem se podíval na stránku CMA - historické podzemí, kterou na CHIP CD stáhli bez všech obrázků. Stránka je to zajímavá, je tam několik sekcí o vojenském prostoru Ralsko. A hlavně, našel jsem tam stovky obrázků z kraje, který jsem viděl jednou v jednom filmu pro děti, který se mi v něm tak líbil, že se mi následně dostal i do snu a o kterém jsem si myslel, že si ho snad filmaři vymysleli. Leží prakticky hned vedle hradu Karlštejna a je to kraj, kde je 18 vápencových lomů, které tvoří hluboké kaňony a v některých jsou na dně krásně modrá jezírka. A okolí těchto lomů je protkáno bludištěm důlních chodeb a štol, ve kterých vraždí duch Hagen. Myslím si, že podle lomů Amerika Jaroslav Foglar napsal Dobrodružství v zemi nikoho.
To mně hrozně zaujalo a za pár dní jsem toho o Velké Americe a okolí stáhl celé megabajty.
A pak jsem se do toho pořádně zakousl a začal se zbrusu novou a úplně jinou verzí Tomášova Internetu. Hlavní novinkou bude několik nových částí a vyhledávač XSearch.

Práce na mé stránce netrvala dlouho a přišel ten slavný den... i když tehdy se mi slavný nezdál.

24. června 2002
Nový Tomášův Internet konečně online

A dneska jsem to konečně spustil. Přetahání souborů šlo poměrně rychle, registrace ve vyhledávačích už byla horší, snažil jsem se měnit stávající odkazy na Hyperlink, v Seznamu to nechtělo fungovat, jen na Centru to šlo. Ještě jsem rozeslal všem e-maily o mé stránce, aby se tam všichni koukli.

V ten den vypadala moje stránka přibližně takhle...

Úplně přesná podoba to není, ale hodně podobná.

24. června 2002 se nenápadně začala psát historie mé stránky a ta v dnešní den dovršila 10 rok svého trvání. Za tu dobu pozvolna proměnila svou podobu i barevné ladění, některé sekce zanikly a některé nové vznikly, přibyly stovky překladů písniček, desítky obrázků, nakonec i pár článků a naposledy i můj internetový deníček. Práce na mé stránce mě hodně naučila - přitáhla mě k angličtině, naučila mě lépe než kdy dříve psát, díky ní jsem se začal i zajímat o práci s obrázky a počítačovou grafikou. Moje stránka mi udělala mnoho radosti a dokonce mi přibylo díky ní i několik milých přátel.

Proto o tom dnes tolik píšu, proto je tento den pro mě tak výjimečný - mám radost, že moje stránka trvá tak dlouho a přál bych si, aby vydržela co nejdéle a dělala radost vám i mně. Ale těžko říct, jak ještě dlouho její historie potrvá... starý statický "Web 1.0" pod náporem sociálních sítí a interaktivity zvolna umírá, pro lidi se synonymem Internetu stává Facebook, Twitter nebo Wikipedie.. a stránky jako je Tomášův Internet čeká pozvolné odsouzení k prachu a zapomenutí.