Včera - na Hromnice roku 2008 - proběhlo již 4. kolo soutěže Česká miss a musím říct, že mě velice příjemně překvapilo a potěšilo. A protože
mi udělalo opravdu radost, pokusím se ji vtělit do následujícího článku.
Před lety byly u mě různé soutěže Miss velice oblíbené, ale postupně se mi přestaly líbit. Připadaly mi pořád stejné - do jejich finále se
probojovávaly dívky stejného typu a vzhledu, ty, které se nevešly do nesmyslných mír pro jejich využití v modelingu automaticky letěly z kola ven
a na závěr se uspořádala soutěž, která vlastně žádnou soutěží nebyla, protože všechno už bylo stejně prakticky dané předem. Posledními ranami
z milosti těmto soutěžím pak u mě bylo, když má favoritka z
Miss ČR 2004 Pavla Sudová málem zemřela na mentální anorexii a když první kolo nové
soutěže Česká miss bylo naprosto stejné se všemi chybami a nešvary, jako Miss ČR. Poté jsem až do včerejšího dne tyto soutěže ignoroval.
Včera jsem se rozhodl jen tak na soutěž Česká miss 2008 mrknout a při tom překládat písničku
Walk on Wiccan way od Goat of Mendes. Tak jsem
mrkl a nebýt reklam, písnička by asi zůstala nepřeložená.
Ale první dojem nebyl příznivý - když se dívky poprvé objevily na pódiu - všechny naprosto stejně nalíčené a s naprosto stejným účesem -
říkal jsem si, že to jsou zase holky na jedno kopyto. To je stará bolest tohoto druhu soutěží - vizážisté se nijak nenamáhají zdůraznit
odlišnosti, ale naopak je stírají. Nevím, proč se tak děje - ale děje se to a je to škoda.
Nicméně vše bylo napraveno hned v průběhu úvodního nastupování. Každá dívka totiž měla natočený krátký filmeček, kde ji mohl člověk vidět,
jak vypadá i jinak, než v záři reflektorů - promluvila tam pár slov o sobě a pak mluvili i její přátelé a blízcí lidé.
A tak každý mohl hned na začátku poznat, že každá dívka vypadá úplně jinak... a hned se i lehce seznámit s tím, jaká je osobnost. Moc se mi to
líbilo a rozhodně bych organizátorům soutěže Česká miss vřele doporučoval, aby takovéto filmečky vkládali do přenosu i v příštích letech.
Takových filmečků se
objevilo v průběhu soutěže ještě více a do soutěže vnesly to, co mi v ní vždycky chybělo - umožnily v dosud nevídané míře dívkám projevit
svou osobitost, osobnost a inteligenci.
Další disciplínou, která dívky čekala, bylo předvádění extravagantních modelů různých návrhářů. Obvykle na různé extravagantní šaty nevěřícně
zírám a nebo se jim rovnou směju, protože návrháři někdy v extravagantnosti neznají rozumnou míru, ale tentokrát se tu takových modelů objevilo
jen málo. Většina šatů se mi docela líbila a protože byly dívkám šité na míru, velice jim to v nich slušelo.
Jedna věc však v průběhu této disciplíny a pak vlastně i celé soutěže vyvolala ve mně smíšené pocity. Celou dobu jsme byli oslňováni počtem perel,
použitých na šaty, diamantovými šperky a spoustou jiných podobných věcí. A já si jen v duchu pokládal otázku... k čemu takový přepych, k čemu
takové pozlátko? Na druhou stranu jsem ani nenašel argument, proč vlasně ne a tak jsem k této věci nakonec žádný názor nezaujal.
Ale i v průběhu této disciplíny běžely filmečky, v nichž dívky měly prostor projevit svou osobnost a svůj vkus - měly mluvit a ukázat, do čeho
se nejraději oblékají. A byly to dokonce filmečky natočené jimi samými. I tento nápad se mi moc líbil.
Další disciplínou byla jedněmi oblíbená a druhými zatracovaná promenáda v plavkách. Aby nebyl průběh promenády tak klasický a okoukaný,
rozhodli se organizátoři soutěže uchystat divákům malé překvapení - a tak místo dvanácti dívek vběhlo na pódium dvanáct mužů ve zlatých
plavkách... to asi aby si na své přišly i dívky a ženy. Jejich špalírem pak nastoupily soutěžící dívky - v pěkných zlatých bikinkách.
Nicméně i zde došlo k velice příjemné inovaci - tahle disciplína totiž vždy připomínala spíš trh s dobytkem a to díky zveřeňování "rozměrů"
jednotlivých dívek. Ač se vždy hlasitě prohlašovalo, že v soutěži rozhoduje hlavně osobnost a inteligence soutěžících dívek, promenáda v plavkách
vždy více než jasně dokazovala, že tomu tak není. Letos se však místo mír - které organizátoři ani nezjišťovali - uveřejňovalo, co má aktuálně
se promenádující dívka ráda a co ne - a to bylo mnohem zajímavější. Navíc mi připadalo, že ač některé dívky byly hodně hubené, nebyly už to
takové pochodující kostry, jako v letech minulých a většina už jich vypadala, že snad nejsou propagací podváhy. Doufám, že se bude v tomto
trendu pokračovat i v budoucnu.
A teď nám nastal okamžik prvních korunovací. Korunku Česká miss Internet získala dívka s úžasně zajímavým a skoro až historicky znějícím
jménem - Elisavet Charalambidu. Sluší ji hezky v černých vláscích. A další dvě korunky - Česká miss čtenářů a Česká miss
posluchačů Frekvence 1 - získala dívka s také hezkým jménem - Eliška Bučková. I jí slušely.
Následující okamžiky ale nemám moc rád - do další soutěže má postoupit jen 6 dívek. Moc se mi nelíbí takováto mezivylučování, protože si myslím,
že když už je to jednou finále, že by se všech disciplín měly zúčastnit všechny finalistky - ale pravidla jsou jednou dána a tak nemá cenu
nad tím laborovat - zkrátka si teď zaúřaduje odborná porota s francouzským hercem Alainem Delonem v čele.
V soutěžích Miss v minulých letech měla porota zvláštní talent nechat v poli poražených přesně tu dívku, kterou jsem si vybral, že jí budu
fandit - a já pak na ně za to svolával hromy, blesky. Nezklamala ani tentokrát a tak moje favoritka Šárka Frýbortová bohužel nepostoupila.
Ale hromy a blesky se tentokrát nesvolávaly, protože v tomto kole soutěže se sešlo dvanáct tak krásných, osobitých a zajímavých dívek - však
se do finále také probojovaly z počtu více než tisíce soutěžících - že těžko vybírat.
Ze zbývajících šesti dívek však bude vybírat už úplně jiná porota a jejím členem se může stát každý - o vítězkách totiž rozhodnou diváci
svými hlasy přes SMS. Já se ale členem poroty tentokrát nestal - protože jsem se prostě nedokázal rozhodnout, pro koho hlasovat.
Tak tedy v soutěži pokračuje šest dívek a přichází další disciplína. Není to však volná disciplína, jak jsem čekal, ale veliké překvapení -
dívky se teď budou promenádovat s nějakým živým tvorem - s gepardem, krajtou a rarohem. Zatímco raroh se jen zvědavě rozhlíží a nečiní jeho
nositelkám problémy, krajta také nečinila pokusy házet smyčku a láskyplně utahovat a její pokusy odplazit se dívky zvládly... tak gepardovi
se potlesk a světla ramp moc nelíbily a znervózňovaly ho a tak příliš spolupracovat nechtěl. Byla to zajímavá disciplína, ale myslím, že ji
v příštích letech už neuvidíme.
Než se dívky připravily na další disciplínu - rozhovor s porotou - tak běžely další zajímavé filmečky, tentokrát "vizitky" z pobytu v
zemi úsměvů Thajsku. V nich dívky mluvily o tom, co udělají pro štěstí v soutěži a co udělají, pokud soutěž vyhrají. Nikdo jim však nepodsouval,
aby prohlásily, že se prostřednictvím svého vítězství pokusí spasit svět, ale prostě tam sdělovaly své touhy a svá přání. To se mi moc líbilo
a ve spojení s různými vyloženě uměleckými záběry byly tyto filmečky jednou z nejkrásnějších věcí, které se v soutěži objevily.
Co jsem na letošní České miss také ocenil byla absence okázale najevo dávané dobročinnosti. Ne, že bych měl něco proti dobročinnosti a příspěvkům
na ty, kteří v životě neměli takové štěstí - ale myslím, že kdo se věnuje dobročinnosti skutečně z dobroty srdce, nemá potřebu vytrubovat to do světa. A pokud
tu potřebu má a navíc kouká na to, aby se mu ta dobročinnost vyplatila, pak to není dobročinnost, ale reklama. Ale to jsme trochu odbočili.
V úskalích rozhovoru s porotou obstály dívky se ctí a na otázky dokázaly odpovídat inteligentně. A zatímco já bych měl někdy tendenci odpovídat
jednoslabičně, ony odpovídaly v rozvitých větách. Co mě v průběhu rozhovorů překvapilo nejvíc, že i taková krasavice, jako je Elisavet Charalambidu
na sobě dokáže najít něco, co se jí nelíbí.
Po poslední disciplíně bylo zastaveno hlasování, sečteny hlasy - a nastalo to nejočekávanější - samotná korunovace. Korunku druhé vicemiss a
ceny s tím spojené si odnesla Elisavet Charalambidu. Korunku první vicemiss získala Hana Svobodová. A vítězkou se podle očekávání stala
Eliška Bučková a tak získala největší korunku. Všem třem dívkám vítězství moc přeju a společně s ředitelkou a duchovní matkou soutěže
Česká miss - příjemnou a milou paní Michaelou Maláčovou - jim přeju, aby jim jejich vítězství přineslo jen a jen štěstí.
A samotné paní Maláčové přeju, aby se její soutěži dařilo i v letech příštích.
PS: Na úplný závěr ještě vzkaz pro organizátory soutěže od mé kamarádky Martiny: Příště by mohli muži v plavkách zůstat na pódiu déle.
