kde najdeš to, co hledáš.
Piješ jen vodu pramenitou,
sehnutou hlavu zvedáš.
Po duši časem utrápené,
kraj ten Tě lehce hladí.
A slábne jako roztržené,
co v nitru Tvém Ti vadí.
Oproti minulému obrázku jsme lehkým krokem přešli jen několik set metrů blíž ke vsi Horní Lučany a z široké cesty odbočili vlevo na cestu mnohem užší... úzkou cestičku pro dvě nohy, jdoucí krásnými loukami a přitom lemovanou stromy a kličkující mezi hromádkami kamenů ze zaniklých polí, vybraných rukama dávných předků našich. Nenápadná cestička, člověk by si ji skoro nevšiml... a až když po ní vykročí, zjistí jak je krásná. A tak to je i v životě. Nebojte se vykročit.