Skrz dehet a kamení dere se rostlinka houževnatě ke slunci a jako hold svému úspěšně završenému úsilí si pustí něžný bílý kvítek. Její sestry rozkvétají okolo ní a mění v něžně bílý záhonek i místo tak nehostiné, jako je železniční trať.
Tahle zahrádka rozkvétá na trati Trutnov - Teplice nad Metují u zastávky Petříkovice. Ta leží v hlubokém údolí mezi vrchy Jestřebích a Vraních hor uprostřed lesů a skal a vesniček, kde jako by se čas napůl zastavil...