ZÁMEK NOVÝ STRÁNOV
Dnes vás zvu na výlet na architektonicky zajímavý zámek Nový Stránov, ležící nad vsí Jizerní Vtelno jižně od Mladé Boleslavi.
Nový Stránov se tyčí k nebi na vysokém ostrohu se strmými svahy, obtékaném řekou Jizerou a Skalským potokem. Přístup k němu je po rozlehlé šíji, obklopené domy někdejšího hospodářského dvora, po mostě přes hluboký příkop a branou do nádvoří.
To je pěkné - ze tří stran ho obklopují členité budovy zámku, čtvrtou stranu zabírají lehkým a vzdušným dojmem působící arkády, skrz které jsou vidět koruny stromů, porůstající svah zámeckého ostrohu. U jedné ze stěn paláce je pěkná fontánka s jedinou zlatou rybičkou.
Nádvoří vévodí neobvyklá šestiboká věž někdejšího hradu, který zámku předcházel. Pokladna je dosud zavřená, ale na věž se dá vystoupit bez průvodce i bez jakéhokoliv vstupného.
Cesta to není ani trochu nudná - vede nejprve vzhůru po hlavním zámeckém schodišti, odkud se dá krátkou odbočkou dojít až na zámecké arkády.
Z nich se stejnou cestou vracíme zpět a krásným gotickým - nebo snad novogotickým - portálem vcházíme do temné chodbičky, kde se vzápětí samo rozsvěcí světlo a my máme příležitost v kruhové místnůstce obdivovat množství starých fotografií a pohlednic z Nového Stránova.
Poté už se hroužíme do temnoty úzké svislé chodbičky v síle zdi, kterou stoupají krkolomné, úzké a vysoké kamenné točité schůdky. Otevřené dveře lákají k nahlédnutí do jedné z věžních místností.
Krkolomné schůdky pokračují dál vzhůru. Otvor ve zdi nabízí pohled na tajemnou půdu, která je obrovitánská a na rozdíl od mnoha jiných půd na ní není vůbec žádný nepořádek a pověstné "věci, co by se ještě mohly hodit. Schůdky končí ve velikánské kruhové místnosti.
Té vévodí schody, stoupající na ochoz věže a také velká kovová nádoba na vodu, kterou sem museli dopravit při poslední přestavbě zámku v druhé polovině 19. století. Zajímalo by mě, jak to udělali.
Výhled z ochozu věže neohromí - na to jsme v už moc velké nížině - ale je pěkný. Jsou odtud vidět budovy zámku, vesnice v podzámčí, návrší, na němž stojí skromná zřícenina hradu Starého Stránova a také celému kraji vévodící stolová hora zvaná Chloumek, Chlomek nebo Chlum.
Je odtud vidět i obrovský, úchvatný železniční viadukt.
Na starých fotografiích dole ve věži bylo vidět, že tu stál původně viadukt úplně jiný - na vysokých rovných čtverhranných pilířích byla položena rovná mostovka z oceli. Ten však přestal po první světové válce svou nosností vyhovovat a proto vyprojektoval profesor Stanislav Bechyně, ředitel firmy Hlava-Kratochvíl viadukt nový, který byl postaven v roce 1924 za necelých šest měsíců. Je to jeden z našich nejobrovštějších viaduktů - má délku 152 metrů a vysoký je až 27 metrů. Bližší informace o něm naleznete v Encyklopedii mostů na adrese http://www.libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=961.
Samotný ochoz je hezký a architektonicky zajímavý - v každém rohu šestiboké věže vybíhá čtyřhranný výklenek se třemi okénky, který nese vysokou jehlancovou stříšku. Věž je stejně pěkně vymyšlená, jako celý Nový Stránov - viděli jsme zatím jen malý kousek, ale už teď se mi tady moc líbí. Zámek je takový zvláštně členitý, pestrý, všude čeká něco zajímavého.
Teď jsme sešli z věže dolů - pokladna už je otevřená, tak si kupujeme vstupenky a po pár minutách čekání se všichni scházíme na nádvoří a prohlídka začíná.
Na začátku prohlídky se obvykle dozvídáme, co na prohlídce musíme - třeba pracně narvat velké boty do malých papučí - a co nesmíme - sahání na vystavené exponáty s klidem oželíme, více nás obvykle mrzí zákaz fotografování. Na Novém Stránově je všechno jinak - papuče tu žádné nemají a fotografovat se k mé radosti smí bez nejmenšího omezení. Využívám toho s chutí.
Historii se náš průvodce věnuje velice zlehka - asi nás nechce unavovat řadou nudných jmen a letopočtů, které stejně vzápětí zapomeneme - tak vám tu nabídnu jiný zajímavý informační zdroj - VII. Kafkova illustrovaného průvodce po Království Českém z roku 1904.
V údolí Jizery obrací se trať k SV. Výhledy v pr. do údolí jsou stále zajímavější; brzy spatřujeme v pr. zříc. Starého Stránova s pozadím Chlomku a v l. zámek Nový Stránov, za nímž stihneme stanici Stránov-Krnsko v sousedství několika osad (Stránova, Krnska, Zámostí, Jiz. Vtelna a Písk. Lhoty).
Stránov byl pův. tvrzí, asi za husitských válek postavenou. Teprve r. 1463 - 1468 dal Jaroš ze Sovojovic, jinak ze Stránova, postaviti hrad, jemuž odtud Nový Stránov říkali. 1618 byl tu vládcem bratr místodržícího Slavaty Michal starší Slavata z Chlumu, jenž se r. 1627 do Žitavy vystěhoval nepřestoupiv na katolictví. Vrátil se zase 1636 na Stránov, ale víry katol. nepřijal a jen k přímluvě svého bratra mohl se na Stránově zdržovati. 1642 prodán Stránov Janovi, svob. p. z Lisova, Braniboru, jenž u Nördlingen roku 1634 se vyznamenal. Po dalších změnách ujala Stránov r. 1864 hr. Marie z Valdštejna a Vartemberka (roz. kněžna ze Švarcenberka), která zámek v l. 1890-95 opraviti, částečně znovu postaviti dala.
Roku 1917 kupuje zámek pozdější prezident Škodových závodů Josef Šimonek. Jeho synovi Františkovi byl zámek v roce 1950 zkonfiskován. Hospodářské budovy v předhradí užívalo JZD, ze zámku samotného byl zřízen dětský domov. To bylo jeho štěstí, protože kdyby se i zámek dostal jezeďákům, asi by to s ním dopadlo zle. V devadesátých letech byl zchátralý zámek s posledními zbytky původního vybavení vrácen původním majitelům. Pan Jaromír Šimonek, který vlastní i hrad Housku a zámek Lobeč, nechal na zámku provést nutné opravy a od roku 2004 je zámek zpřístupněn nám všem.
Nový Stránov má i moc pěknou internetovou stránku. Najdete ji na adrese http://www.zamekstranov.cz a čekají vás na ní základní inforamce o zámku, vstupném a prohlídce, mnohem podrobnější historie, obrázky z hradu, povídání o nejrůznějších historických zajímavostech, několik panoramatických fotografií. Můžete si tu stáhnout i několik souborů v PDF s nejrůznějšími informacemi nebo kalendářík a úkolovníček, díky kterému už nic nezapomenete a navíc budete vždycky informováni o akcích, které se na zámku budou dít a budete mít po ruce nejkrásnější obrázky ze zámku.
Teď spolu stojíme ve velké místnosti s několika kusy nábytku. Nejzajímavější jsou dvě zdobené skříně, které jsou součástí několika vzácných kusů původního mobiliáře zámku. Je tu i pohovka a stoleček, ozdobený lesklou látkou svědčící o tom, že tady se na hradě odehrávají svatby. Ze pokoje totiž vede několik schůdků ke krásnému gotickému portálu, kterým se prochází do částečně gotické, částečně novogotické krásné zámecké kaple.
Další cesta nás vede dřevěnými dveřmi a po krásných schodech ze dřeva a kovu do patra.
Další pěknou místností je jídelna, které vévodí velký stůl se starodávně vypadajícím porcelánovým servisem, který je však zcela současný, z porcelánky v Karlových Varech.
Následujících několik místností je zcela zaplněných úžasnou sbírkou historických kočárků. Hledání, shromažďování a opravování historických kočárků, peřinek, panenek nábytečků nebo oblečků se stalo zálibou a vášní paní, která se jmenuje Věra Čížková. Přestože je tu mnoho desítek kočárků, je to jen část sbírky téhle paní. Jsou tu kočárky od nejstarších, dřevěných, které připomínají malý žebřiňáček...
...přes kočárky z proutí...
...až po luxusní kočárky z kůže s bohatým pérováním.
Panenek je tu jako v nejkrásnějším snu malé holčičky.
A také nejrůznější krásné, historické pokojíčky.
Naše cesta pokračuje chodbou, která se stala výstavní plochou nejrůznějších moderních obrazů.
Z ní přicházíme do místnosti, která je věnována památkám na poslední vlastníky zámku před jeho konfiskací - rodinu Šimonků, předků současného majitele.
Jsou tu zajímavé věci, historický psací stroj, spousta starých fotografií, velké autíčko na hraní a jiné hračky, jimž vévodí nádherné loutkové divadlo.
Můžeme tu obdivovat i několikeré šaty paní baronky.
Vycházíme zpět na chodbu. V jedné ze sousedících místností můžeme obdivovat také jednu část historie zámku.
Jeden z historických sálů byl přepažen zdí a byla tu zřízena koupelna s dvojitou řadou umyvadel, v sousední místnosti s řadou záchodů. Budí ve mně tahle koupelna vzpomínky na školku, tam byla taková hodně podobná koupelna a záchod - dodnes se vidím v jedné z mých nejstarších vzpomínek, jak stojím u jednoho z umyvadel a ukazuju na prstech, že jsou mi tři roky.
Chodba vede do krásné místnosti - zařízené historickým nábytkem nebo jeho replikami, která zároveň slouží jako výstavní místnost pro výstavu nádherných fotografií.
Výstava se jmenuje Mystika a autorkou všech fotografií je paní Jana Pokorná. Nejsou to čisté fotografie, paní je různě upravuje na počítači, ale jejich motivy jsou nádherné, mému srdci velmi blízké a většina fotografií mne doopravdy oslovuje.
Více fotografií už si sem nedovolím dát, ale zvu vás srdečně na malou galerii paní Jany Pokorné, kterou najdete na adrese http://www.fler.cz/jana-pokorna.
I sousední místnost je krásná.
Další místností, která nás očekává, je velikánská místnost s krásnou renesanční lunetovou klenbou, zařízená jako ložnice.
Její součástí je i skleník s vystaveným sklem a porcelánem, pěkná komoda a v akrýři krásný prostřený stů.
Takováhle pohodička tu kdysi byla.
V poslední úzké místnosti se stolem a několika obrazy prohlídka končí. Scházíme po hlavním zámeckém schodišti dolů. Nový Stránov je zajímavý na každém kroku a jsou tu zajímavé i nejrůznější detaily, drobnůstky, jako třeba krásná mřížka horkovzdušného vytápění.
Vycházíme ven z brány...
...a vydáváme se na cestu do parku, který si za léta nezájmu a chátrání vzala zpátky příroda.
Ve stěně zámku jsou zasazené nejrůznější architektonické články ze starého hradu a renesančního zámku.
Dole je i pěkné schodiště.
Jsou odtud hezky vidět i arkády...
...novorenesanční štíty...
...i pěkné arkýře.
Po celém obvodu zámku vede cesta a je to dokonce cesta naučná - celou dobu nás provázejí zalaminované papíry na stromech, seznamující nás s květenou, zvířenou i životem v době renesance. Cesta vychází v někdejším hospodářském dvoře zámku, odkud je jen pár kroků před bránu.
Nový Stránov také nabízí ubytování - jednoduché, spartánské, ale za 50 či 100 Kč za noc - spát tady musí mít svoje kouzlo.
Navštívíte-li Nový Stránov, nečekejte zlato, místnosti plné historického nábytku ani žádné skvosty. Zámek má však zajímavou architekturu moc pěknou na pohled... a hlavně až nečekaně příjemnou, hřejivou atmosféru. Není to chladně okázalé panské sídlo, je to místo, kde lidé žili šťastně. Tahle příjemná atmosféra mě na zámku hodně oslovila a rád se sem v budoucnu zase vrátím.