Mapy pro mě měly své obrovské kouzlo už od malička. Už od chvíle, kdy jsem se učil jim rozumět, jsem nad nimi dokázal trávit dlouhé chvíle představami krajin, řek, měst a cest, které zobrazují. Postupem času se mi však začaly líbit staré mapy, protože zobrazují někdy místa, která už dávno neexistují nebo vypadají úplně jinak. A tak mě nemohla nezaujmout zajímavá výstava, kterou pořádalo počátkem minulého roku Muzeum Podkrkonoší v Trutnově - výstava historických map Krkonoš. Můj článek bude vzpomínkou na ni, poděkováním jejím autorům i snahou, aby neupadla tak úplně v zapomnění, protože to by byla škoda.

První zmínku o Krkonoších nalezneme již u antického autora Klaudia Ptolemaia, který jim říká pohoří Askiburgion, jehož součástí byly asi i Lužické a Jizerské hory, Orlické hory a Jeseníky, z něhož vytéká řeka Albis a pod kterým žije kmen Korkontoi.



Na prvním mém obrázku je nejstarší mapa Čech - Klaudyánova mapa z roku 1518. Krkonoše (Krkonoss) jsou na ni dole - jih je nahoře, sever dole. Ale je tam z nich jen několik málo míst - Dvůr Králové, Hostinné, Trutnov, Jilemnice, Semily nebo hrad Návarov.



Na Hellwigově mapě Slezska z roku 1561...



...je první známé zobrazení Sněžky - je tu nazvaná Risenberg - a první zobrazení Krakonoše (Rübenczal), které vzniklo seskládáním postavy z částí erbů pánů, kteří měli kolem Krkonoš svá panství.



Nejstarší mapou Krkonoš je mapa Jiříka z Řásné z roku 1569.



Krkonoše se objevují i na mapě Čech z roku 1570, kde je možná poprvé i Vrchlabí, pojmenované jako Holeb, což je zkrácenina německého názvu Hohenelbe, který existuje od počátku města společně s českým Vrchlabí a latinským Albipolis.



Také se tu objevuje Hostinné (Arn), Trutnov (Trautenau), Dvůr Králové (Dwor), Trosky nebo Valdštejn.



Obrázek jedné z nejkrásnějších starých map Krkonoš se mi bohužel díky odrazu ve skle ani trochu nepovedl. Tahle mapa, vytvořená mezi roky 1591 a 1599 byla dříve připisována trutnovskému měšťanu, kronikáři a patriotovi Simonu Hüttelovi. Zobrazuje celé Krkonoše jako veliký obrázek s kopci, řekami, městy, nádržemi na plavení dřeva, dřevaři nebo poutníky. Je to nejen mapa, je to nádherné umělecké dílo. Originál byl bohužel zničen při požáru, naštěstí ještě předtím ji Krkonošské muzeum ve Vrchlabí stačilo nafotografovat a z dochovaných diapozitivů se podařilo dílo rekonstruovat. Dnes je k vidění v expozici Člověk a hory v ambitu Krkonošského muze v klášteře ve Vrchlabí.



Nejstarší plastická mapa Krkonoš...



...Augustina Franze pochází z roku 1770 a i ta je k vidění v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí.
Mnohem podrobnější už je mapa Královéhradeckého a Novobydžovského kraje od Petera Franzy z roku 1805...



...kde je nejen Vrchlabí (pod německým názvem Hohenelbe), ale i všechny vesnice a samoty okolo až po tu nejmenší.



Jak roky plynuly, přestaly mapy připomínat obrázky nebo být prostým zobrazením větších měst a stávaly se podrobnými zobrazeními měst i vesnic, řek i tvaru kopců. S tím však byl problém jak toho docílit. Práce některých kartografů byla naprostým uměleckým dílem.



Jedním z nich byl A. Niederhofer, který svou mapu sestavil v roce 1834.
Hybnou silou kartografie byla armáda, která potřebovala přesné mapy a tak dalším krokem k přesnějším a výmluvnějším mapám bylo vojenské mapování. Takhle krásná mapa zobrazuje kraj mezi Novým městem pod Smrkem a Vysokým nad Jizerou a pochází z roku 1873.



Takhle krásně bylo pro vojenské účely zvěčněno okolí Vrchlabí na jiném listu vojenské mapy.



Nechybí tam ani ty nejmenší samoty a do nejmenších podrobností je tu znázorněn tvar údolí, kopce i lesy i význačnější cesty, kapličky a křížky. Je to namouduši úchvatná mapa.
Koncem 19. století však už rozkvétala turistika a všichni turisté se už tehdy rádi rozhlíželi ze Sněžky. Aby věděli, co vidí, měli k dispozici krásnou kruhovou mapu.



Na ní je i nádherně nakresleno, jak to tehdy vypadalo na vrcholu Sněžky. Bylo to tam pěknější než dnes.



Pro potřeby turistů vznikaly i mapy, které byly plné nádherných obrázků.

Tahle konkrétní je z konce 19. století a jsou na ní obrázky ze Sněžky, hotel Labuť ve Vrchlabí, dnes už dávno zaniklé lázně v Lázních Fořtu, skalní město v Adršpachu, vodopád Kamienczyku u Szklarské Poreby a mnoho dalších.



S počátkem 20. století se začaly vydávat turistické mapy podobné těm, jaké známe dnes. I ony jsou zajímavé, protože podrobně zobrazují krajinu a člověk tak může sledovat její proměny a navíc se v průběhu celého 20. století obrovsky měnilo turistické značení. To je všechno tak zajímavé, že to bude tématem některého z mých příštích článků. Krásným starým mapám zdar.

Napsal Tomáš dne 29. února 2012

Zpět na Tomášovy řeči