Poznámka z 2. května 2011: Městský úřad Vrchlabí skončil na pranýři nevinně a nespravedlivě. Podrobnosti jsou uvedeny v článku Omluva za nespravedlivé pranýřování.

Dominantou Vrchlabí je renesanční zámek se čtyřmi věžemi, v jehož prostorách dnes sídlí Městský úřad. Kolem zámku se rozprostírá park, který jeho šlechtičtí majitelé po staletí zkrášlovali a zdobili stromy, romantickými stavbami - například krytým dřevěným mostem, novogotickou hrobkou nebo dnes už zaniklým altánkem uprostřed rybníčku - a exotickými rostlinami. Poté, co zámek prodali a odešli, prožil park pod taktovkou Městského úřadu období chátrání i nového rozkvětu, bezuzdného kácení i úprav a oprav. Bohužel někdy i možná dobře míněná snaha může přinést velkou škodu a přesně to chci pranýřovat ve svém článku.

V ulicích Vrchlabí není žádným problémem narazit na stromy, které jsou mnohým prořezáváním zjizvené, znetvořené a poničené do naprosto nepřirozeného tvaru. Je to veliký nešvar, kterým však Vrchlabí nevyniká nad jiná města, podobné poničené stromy můžeme vidět ve městech od Prahy až po ta nejmenší městečka. Je to daň dopravě i líným a hloupým lidem, kteří vyžadují, aby slunce chodilo za nimi domů, místo aby oni chodili za ním ven a z toho důvodu by byli rádi, kdyby úřady našich měst všechny stromy v ulicích nechaly vykácet.

Bohužel co je ještě pochopitelné, byť zdaleka ne krásné ani šetrné vůči stromům v ulicích měst, to je zcela nepochopitelné v zámeckém parku.

Zatímco ulice jsou místem, kde estetika často ustupuje před praktičností, jako park je zvána plocha, která má svou krásou a estetičností působit na lidi, povznášet jejich ducha a vnášet do jejich duše radost z viděného.

Radost bohužel neudělá nikomu alespoň trochu soudnému pohled na donedávna jeden z nejkrásnějších a nejstarších stromů zámeckého parku ve Vrchlabí. Tím stromem byl prastarý buk s červenými listy, stojící zhruba uprostřed parku, po staletí nechávaný růst tak, jak mu velí jeho přirozenost, který měl díky tomu nádherný tvar koruny a byl to jeden z nejkrásnějších stromů celého Vrchlabí. Takové stromy jsou kostrou a ozdobou každého parku a jejich správci je nechávají v parku bez větších zásahů, dokud nenastane jejich čas... a někdy tam zůstávají i potom, jako třeba tisíciletý Goethův dub v Krásném Dvoře.

Městský úřad Vrchlabí však rozhodl, že strom se musí prořezat a bohužel tento úkol zjevně svěřil někomu, jehož jedinou kvalifikací k podobným úkonům je vlastnictví motorové pily. Výsledek vypadá podle toho - krásný, pravidelný tvar koruny je minulostí, strom přišel o většinu větví i velkou část hlavního kmene a je nenapravitelně poničený. Na řezech je vidět, že odřezané větve byly zcela zdravé a tak pohled na strom v pozorovateli budí podezření, že důvodem prořezávky nebyla snaha ořezat nezdravé větve, které by mohly ohrožovat kolemjdoucí občany, ale snaha "nadělat dřevo" na topení! Snad je to podezření liché, každopádně bych rád úředníky a úřednice z Mětského úřadu upozornil, že existuje specializace na ošetřovaní a ořez stromů, zvaná arboristika a jen v tomto oboru vzdělaném odborníkovi by příště měli udržování stromů v našem parku svěřit.

Na konec ještě obrázky, které hovoří samy za sebe:

Strom před ořezem:



Strom po ořezu:



Můj článek nemá nikoho urazit, ale přimět k zamyšlení a hlavně odradit od opakování podobné nenávratné chyby, protože jako nenaroste uříznutá noha člověku, tak nenaroste uříznutá větev ani stromu a bezodhledně a neodborně ořezaný strom už zůstane poničený navždy. Chraňme náš park a staré stromy v něm, vždyť jsou jeho bohatstvím...

Napsal Tomáš dne 13. března 2011

Zpět na Tomášovy řeči



Diskuse byla uzavřena, protože sem stejně už nic nikdo nepsal a jen spameři tu otravovali.