Fridrich Falcký, vinou své jeden rok trvající vlády zvaný Zimní král, není moc slavnou a ctěnou osobou českých dějin. Naděje do něj vkládané se nesplnily, za svůj život ztratil všechna svá panství a majetek a zbytek života strávil v Haagu a po různých evropských dvorech jako král bez království. Některé z jeho 13 dětí se však zapsaly do dějin mnohem výrazněji a to někdy až překvapivě vzhledem k okolnostem.

Karel I. Ludvík Falcký
Po smrti svého staršího bratra Jindřicha Fridricha se stal princ Karel I. Ludvík Falcký teoretickým následníkem českého trůnu, který však neměl žádnou šanci získat. Více se snažil nějakým způsobem se domoci anglické podpory v boji za získání zemí jeho otce - Falc a Rýnskou Falc. Pochopení nezískal u svého strýce Karla I. Stuarta, příznivěji to vypadalo u parlamentaristů a když byl Karel I. popraven, dokonce se o Karlovi říkalo, že se touží stát místo svého strýce anglickým králem. Společně s bratrem Ruprechtem se zapojil do třicetileté války, ale dobýt své země se jim nepodařilo.

Co nezmohla síla válečná, to zmohla síla diplomatická a Vestfálský mír znamenal kromě konce třicetileté války i částečně splněné přání pro Karla I. Ludvíka - navrátila se mu vláda v Rýnské Falci. Ta pod jeho vládou povstala z válečných ruin a začala znovu vzkvétat.

Podrobnosti o jeho životě jsou v Encyklopedii Wikipedia v češtině na adrese http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_I._Ludvík_Falcký a v angličtině na adrese http://en.wikipedia.org/wiki/Charles_I_Louis,_Elector_Palatine.

Alžběta Falcká
Třetí dítě a první dcera Fridricha Falckého byla hodně pozoruhodná žena. Společně se svými bratry studovala na univerzitě v Leidenu, kde měla ráda klasické jazyky a literaturu a hlavně filozofii. Její život hodně ovlivnilo přátelství s filozofkou Annou Marií von Schürmann a s vědcem a filozofem René Descartesem, od nichž se učila. René Descartes jí dokonce dedikoval své Principy filozofie a soudí se, že jeho poslední vydaná kniha Vášeň duše byla ovlivněná Alžbětou a jejími otázkami. Dalším, kdo hodně ovlivnil život Alžběty, byl holandský kalvínistický teolog Johannes Cocceius, který přivedl k víře a mysticismu i Alžbětu.

Ta se nakonec stala abatyší kláštera v Herfordu, kde ji měli rádi pro její upřímnou víru a proto, že pomáhala lidem stíhaným nepřízní osudu. Dodnes ji připomíná v Herfordu pomník s její brozovou bustou.

Více o ní je v češtině na adrese http://cs.wikipedia.org/wiki/Alžběta_Falcká a v angličtině na adrese http://en.wikipedia.org/wiki/Elisabeth_of_the_Palatinate.

Ruprecht Falcký
V Praze narozený princ Ruprecht byl už od mládí vojákem a prošel mnoha bitvami a válkami. Bojoval v Nizozemí proti Španělsku a během třicetileté války proti císaři s cílem vybojovat zpátky Falc a Rýnskou Falc. Místo toho padl do nepřátelského zajetí a propuštěn až za tři roky po slibu, že už nikdy v životě nebude bojovat proti císaři.

Jeho válečné zkušenosti však přišly vhod jeho strýci, anglickému králi Karlu I., který vedl občanskou válku s parlamentem. Král mu dal tituly Duke of Cumberland a Earl of Holderness. Porážku ve válce přežil a vítězi byl z Anglie vypovězen. Poté bojoval za Francii ve válce proti Španělsku a dokonce se během druhé anglické občanské války stal korzárem, plavícím se po Středozemním moři, Atlantiku i Karibském moři a přepadávajícím parlamentaristické a hlavně španělské lodě.

Když se v Anglii ujal moci král Karel II., mohl se Ruprecht vrátit a stal se admirálem loďstva během druhé a třetí Anglo-holandské války. Byl to dobrý admirál a anglické loďstvo hodně pozvedl.

Stal se také guvernérem země okolo Hudsonského zálivu, která byla později na jeho počest pojmenovaná Zemí prince Ruprechta a byl jedním ze zakladatelů obchodní Společnosti Hudsonského zálivu, která existuje dodnes. Byl také štědrým mecenášem věd a umění.

Zemřel doma ve Westminsteru na zánět pohrudnice a byl pohřben při státním pohřbu ve Westminsterském opatství.

Životní osudy tohoto výjimečného člověka by daly na obrovskou knihu. Na české Wikipedii je stručný článek na adrese http://cs.wikipedia.org/wiki/Ruprecht_Falcký, obrovitánský a zajímavý článek v angličtině je na adrese http://en.wikipedia.org/wiki/Prince_Rupert_of_the_Rhine.

Mořic Falcký
Mořic se narodil své mamince Alžbětě Stuartovně za přetěžkých okolností - na zoufalém útěku před hněvem císaře Ferdinanda II. Osudy ve velké míře sdílel se svým bratrem Ruprechtem - spolu bojovali v anglické občanské válce, poté každý veleli jedné armádě. V bitvě u Powick Bridge byl raněn, z ostatních bitev vyšel nezraněn, ale nakonec byl poražen a spolu se svým bratrem vypovězen z Anglie.

Spolu s Ruprechtem také vyrazil s flotilou tří velkých lodí a čtyř menších na korzárskou výpravu po Středozemním moři. Byli poraženi parlamentaristickým admirálem Blakem, který je pronásledoval a zajal některé jejich lodě, ale nakonec ho složitým manévrováním setřásli a unikli do Atlantského oceánu. Tam přepadávali španělské lodě a shromažďovali poklady. Při bouři se však potopila Mořicova loď Constant Reformation i s 333 námořníky na palubě a s poklady, Mořic se však zachránil. Flotila doplula na Mauritanii, kde byly opraveny lodě, a pak vyrazila na výpravu po Karibském moři. Tam úspěšně doplula, ale dostala se do obrovského hurikánu, jehož vinou se potopila loď Defiance a princ Mořic na její palubě nalezl svůj hrob v mořských hlubinách.

Stručný článek v češtině je na adrese http://cs.wikipedia.org/wiki/Mořic_Falcký, podobně stručný článek v angličtině je na adrese http://en.wikipedia.org/wiki/Maurice_of_the_Palatinate.

Luisa Hollandina Falcká
Luisa se narodila v Holandsku v Haagu a kmotrem jí byl holandský parlament, proto dostala druhé jméno Holandina. Měla velký talent na malování a celý život malovala portréty, někdy i jiné náměty. Jejím učitelem byl malíř Gerard van Honthorst, který ji naučil svému stylu tak, že některé Luisiny obrazy byly připisovány jemu.

Po jejím tajném útěku do Francie konvertovala z protestantské na katolickou vírou a stala se jeptiškou v cisterciáckém klášteře Maubuisson. Dlouhá léta pak byla jeho abatyší a ve věku 87 let tam zesnula.

O něco víc se o Luise dočteme česky na adrese http://cs.wikipedia.org/wiki/Luisa_Hollandina_Falcká, hodně stručný článek v angličtině čeká na adrese http://en.wikipedia.org/wiki/Louise_Hollandine_of_the_Palatinate.

Eduard Falcký
Eduard Falcký neměl tak strhující život jako jeho starší bratři. Zajímavé bylo, že si asi hodně padli do oka s Annou Gonzaga, o deset let starší ovdovělou dcerou vévody z Mantovy. Kvůli rozdílným vírám a celkové nelibosti okolí se museli vzít tajně a svůj sňatek mohli legalizovat až po Eduardově přestupu ke katolické víře. Poté spolu spokojeně žili v Paříži až do smrti.

Více informací je česky na adrese http://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Falcký a anglicky na adrese http://en.wikipedia.org/wiki/Edward,_Count_Palatine_of_Simmern.

Žofie Hannoverská
Žofie Falcká získala nový přídomek Hannoverská sňatkem s Ernestem Augustem, vévodou Brunšvicko-Lüneburským, kterého nakonec za jeho zásluhy ve válkách s Turky císař Leopold povýšil do hodnosti kurfiřta hannoverského. I když to byl žárlivý manžel a často nebyl doma, Žofie ho měla ráda a manželství bylo požehnáno 7 dětmi.

Žofie sama byla velmi vzdělaná, mluvila pěti jazyky a byla přítelkyní a obdivovatelkou filozofa, matematika a vědce jménem Gottfried Wilhelm Leibniz, s nímž si dlouhá léta zasvěceně psala. Dobře znala i dílo René Descartese a nizozemského filozofa Barucha Spinosy.

Památkou na ni a jejího manžela je i Letní palác Herrenhausen a zahrady kolem něj jsou krásnou vzpomínkou na krásnou a ušlechtilou Žofii.

Když už byla ze Žofie stará paní, přichystal ji osud překvapení, jaké by nejspíš nečekala ani v nejdivočejším snu - v Anglii byl přijat Parlamentem Zákon o nástupnictví, který nekompromisně stanovil, že Anglii nesmí vládnout katolík, ani ten, jehož manžel nebo manželka je katolického vyznání. Rázem tak byli všichni kandidáti na trůn (kterých bylo údajně 56) venku ze hry a když zemřel král Vilém III., stala se královnou Anna Stuartovna a bylo rozhodnuto, že po ní dědický nárok přejde na Žofii, vnučku krále Jakuba I. Stuarta. Královnou se však nikdy nestala, protože odešla na věčnost dva měsíce před Annou Stuartovnou. Dědické právo přešlo na jejího syna... a vnuk poraženého a vyhnaného českého krále Fridricha Falckého Jiří Ludvík se stal králem Velké Británie a Irska. Jeho potomci vládnou Velké Británii dodnes.

Více se o Žofii dozvíte na adresách http://cs.wikipedia.org/wiki/Žofie_Hannoverská a http://en.wikipedia.org/wiki/Sophia_of_Hanover.



Napsal Tomáš 11. ledna 2015

Zpět na Tomášovy řeči