Dnes ještě zapadá slunce nad lanovkou. Zítra... kdo ví, nad čím bude zapadat zítra.

Lanovek je u nás v Krkonoších hodně, jsou to však obvyklé lanovky, které vyváží turisty, lyžaře, cyklisty i výletníky na vrcholy hor. Taková by nikoho nezaujala. Ale jedna lanovka je odlišná. Je to totiž nákladní lanovka, kterou se už od roku 1963 převáží vytěžený vápenec z lomu v Černém Dolu do vápenky v Kunčicích. I pohon je zajímavý - zatímco osobní lanovky se pohybují tak, že jsou jejich vozíky napevno přidělány k pohyblivému lanu, tahle lanovka má lana dvě. Tlusté horní je nepohyblivé a je napevno napnuté mezi jednotlivými sloupy. Každý vozík má nahoře čtyři kolečka a s těmi po tomto laně jede. Mezi tyčemi vozíků je druhé lano, vlečné, které vozíky táhne.
Dráha lanovky vede Podkrkonoším v délce 9 km a trasa je to docela pěkná. Tak teď nasedněme do jednoho z vozíků a trochu se svezeme.
Když za námi utichne hluk strojovny, ruší klid jenom drnčení koleček našeho vozíku na sloupech a rachot, který vydávají protijedoucí prázdné vozíky. Cesta vypadá jako když člověk jede osobní lanovkou - stoupáme docela strmě do kopce a lanovka je obklopená lesem. Za námi se otevírá čím dál větší výhled na Černou horu. Nejimpozantnější je z vrcholu stoupání. Hranu kopce lanovka překonává neobvykle - po dlouhatánském a mohutném sloupu, který je snad nejdelší na celé dráze. Když ho s drnčením koleček přejedeme, začínáme docela prudce klesat loukami a remízky a máme tu docela pěkný výhled na Podkrkonoší. To je místo, ze kterého pochází obrázek, který si tu teď popisujeme. Když sjedeme dolů, objeví se pod námi mohutné ochranné kovové sítě, neboť v docela velké výšce přejíždíme silnici I. třídy č. 14. Za ní vyjíždíme na menší pohoří a podél polní silničky, vedoucí od kravína na Kovársku do Dolního Lánova jedeme nad loukami a poli. Zdáli míjíme zrušené letiště pro práškaře a také přejíždíme další z několika podobných velkých sloupů, na kterých se přes kladky mohutnými závažími z betonových panelů napíná lano, po kterém náš vozík jede. Po dalším kusu cesty začínáme sestupovat mírným klesáním kolem kravína do údolí Malého Labe a jedeme vysoko nad domy Dolního Lánova. Krátkým prudkým stoupáním se vyhoupneme na další pohoří, mineme kravín, projedeme malým lesíkem, přejedeme potok a silničku z Dolního Lánova do Kunčic a nad poli stoupáme pořád mírně do kopce. Projedeme dalším malým lesíkem a na vrcholu pohoří jedeme v docela malé výšce nad loukou. Na okraji lesa si všimneme zrezavělých trosek několika spadlých vozíků, ale není čas je prohlížet, lanovka nás unáší dál prudkým klesáním lesem a my už můžeme spatřit náš cíl - Krknošské vápenky v Kunčicích nad Labem. Vypadá z výšky docela zajímavě. Ještě přejedeme železniční trať Chlumec nad Cidlinou - Trutnov a poté už nás pohltí hluk a rachot strojovny. A tak je čas nadzvednout zajišťovací páčku na vozíku, který nás vzápětí vyklopí. Šťastný let.
Tahle lanovka je nejdelší nákladní lanovkou s největším převýšením v České republice a také jednou z posledních nákladních lanovek. Bohužel i jí se čas už krátí, za pár let se v lomu v Černém Dolu přestane těžit a to bude konec i téhle unikátní lanovky. A bude jí škoda.