Kdysi stávala na návrší nad Vrchlabím šibenice. Nejdříve dřevěná, pak kamenná. Pak přišly reformy, města přišla o hrdelní právo, šibenici vzal čas a zbylo jen jméno. Kdybyste se divili, co je to za oblouk, z něhož cesta vede, tak to není brána, je to viadukt od železnice. Zrovna jsem z dálky slyšel troubení a dunění vlaku, tak jsem čekal pod mostem, abych zkusil, jaký to je pocit, když člověku nad hlavou jede vlak, pohled z pod mostu se mi docela libl a tak vznikl tento obrázek.