Září. Měsíc, ve kterém se člověk marně utěšuje nadějí, že léto třeba ještě úplně nekončí a chytá poslední střípky z prázdninového štěstí a pohody. Ale také měsíc, ve kterém počíná nejkrásnější loučení přírody s létem, plné barev, modrého nebe a křišťálových výhledů, při kterých jsou dálky najednou takřka na dosah.

1. září 2016
(čtvrtek)

DEN PRÁCE A VZPOMÍNEK
Předloni jsem vzpomínal na první den ve školce a ve škole, loni jsem nenapsal ani čárku... jestli to půjde takhle dál, tak letos asi navíc ještě z mé stránky něco smažu. Nebo ji smažu celou a bude po radosti. Teda... jiní z toho radost možná mít budou... ale já asi ne.

Naše cesta plná příběhů, úvah i mých obyčejných příhod pokračuje dál v souboru Z Tomova diáře - říjen 2016.