I LET THE MUSIC SPEAK
ABBA
I'm hearing images, I'm seeing songs,
No poet has ever painted,
Voices call out to me, straight to my heart,
So strange yet we're so well acquainted,
I let the music speak, with no restraints,
I let my feelings take over,
Carry my soul away into the world,
Where beauty meets the darkness of the day.
Where my mind is like an open window,
Where the high and healing winds blow,
From my shallow sleep the sounds awake me,
I let them take me,
(Let them wake me,
let them now, let them take me),
Let it be a joke,
Let it be a smile,
Let it be a farce if it makes me
laugh for a little while,
Let it be a tear,
Let it be a sigh,
Coming from a heart,
speaking to a heart, let it be a cry.
Some streets are emptiness,
dry leaves of autumn,
Rustling down an old alley,
And in the dead of night I find myself,
A blind man in some ancient valley,
I let the music speak, leading me gently,
Urging me like a lover,
Leading me all the way,
Into a place,
Where beauty will defeat the darkest day.
Where I'm one with every grand illusion,
No disturbance, no intrusion,
Where I let the wistful sounds seduce me,
I let them use me,
(All illusion, no disturbance, no intrusion),
Let it be a joke,
Let it be a smile,
Let it be a farce if it makes me
laugh for a little while,
Let it be a tear,
Let it be a sigh,
Coming from a heart,
speaking to a heart, let it be a cry.
Let it be a tear,
Let it be a sigh,
Coming from a heart,
speaking to a heart, let it be a cry.
Let it be the joy of each new sunrise,
Or the moment when a day dies,
I surrender without reservation,
No explanations,
No questions why,
I take it to me and let it flow through me,
Yes, I let the music speak,
I let the music speak.
Lyrics from http://www.pohodar.com
|
NECHÁM MLUVIT HUDBU
ABBA
Slyším obrázky, vidím písničky.
Žádná básnička ještě nikdy nebyla namalovaná.
Hlasy mě volají, přímo do mého srdce.
Ještě tak divně, jsme tak dobře obeznámení.
Nechám mluvit hudbu, bez nějakého omezování.
Nechám mé pocity pominout.
Odvést mou duši pryč na svět.
Kde se krása setkává s temnotou dne.
Kde má mysl je jako otevřené okno.
Kde vanou silné a léčivé větry.
Kde mě zvuk probudí z mého lekého spánku.
Nechám je, aby mě vzali.
(Nechám je, aby mě probudili
necham je teď, nechám je vzít mě).
Nechat to být s vtipem.
Nechat to být s úsměvem.
Nechat to být jako frašku, když mě to
na malou chvíli rozesměje.
Nechat to být se slzou.
Nechat to být s povzdechem.
Přijít ze srdce,
mluvit do srdce, nechat to být s pláčem.
Některé ulice zejí prázdnotou,
Suché listy podzimu.
Šustí dolů starou alejí.
A ve smrti noci jsem našla sama sebe.
Slepý muž v nějakém starodávném údolí.
Nechám mluvit hudbu, jemně mě doprovází.
Podněcuje mne jako milenec.
Vede mě na všech mých cestách.
Na místo,
Kde krása porazí nejtemnější den.
Kde jsem jedna s každou velkou iluzí.
Žádný zmatek, žádná dotěrnost.
Kde nechám toužebný zvuk, aby mě odvedl.
Necham je využít mě.
(Všechny iluze, žádný zmatek, žádná dotěrnost).
Nechat to být s vtipem.
Nechat to být s úsměvem.
Nechat to být jako frašku, když mě to
na malou chvíli rozesměje.
Nechat to být se slzou.
Nechat to být s povzdechem.
Přijít ze srdce,
mluvit do srdce, nechat to být s pláčem.
Nechat to být se slzou.
Nechat to být s povzdechem.
Přijít ze srdce,
mluvit do srdce, nechat to být s pláčem.
Nechat to být s potěšením z nového východu slunce.
Nebo momentu, když den umírá.
Já se vzdávám bez podmínek.
Žádná diskuse.
Žádné otázky proč.
Vezmu si to a nechám to odletět za sebe.
Ano, nechám mluvit hudbu.
Nechám mluvit hudbu.
Překlad z http://www.pohodar.com
|
