Letošní zima je po delší době konečně zima, jaká má být - se spoustou sněhu a mrazy. Jen jedno bohužel chybí - krásné slunečné dny. Bylo jich
letos jako šafránu a sluníčko nám chybí.
O to větší radost jsem měl, když jsem za oknem viděl, jak krásný den se chystá. Bohužel meteorologové prorokovali, že to nevydrží. Naštěstí se mi
podařilo rychle udělat dnešní práci a tak jsem mohl vyrazit už po půl jedenácté na cestu slunečným dnem pěšky domů.
Z vrcholu pohoří nad Dolní Brannou je krásný výhled na Krkonoše. Hlavně na Černou horu...
...a také na Žalý. Když se dosyta pokoukáme, seběhneme spolu z kopce a pohroužíme se do údolí Labe. Sbíhání je to docela příjemné, protože
ač je sněhu takřka po kolena, je umrzlý a tak se dá chodit po vrchu a je to chůze pohodlnější, než mnohdy po chodníku.
Cesta - zasněžená silnička, na které jsou teď v zimě však početnější stopy srnek a zajíců, než lidí - vypadá jako v zimní pohádce. Obzvlášť,
když je obklopená stříbrnými stromy. To je atmosféra skoro vánoční.
Labe je ještě zamrzlé, ale led je již jen tenoučký a pod ním už bublá křišťálová voda jako předzvěst jara.
Na březích jsou dosud ulámané zbytky ledových ker, ve kterých jsou místy dramatické praskliny. I když je pořád zima, je už to pohled, který
slibuje příchod jara.
Na louce u dubu už hezky zpívají ptáčci, obzvlášť sýkorky a pilně přivolávají jaro. Sluníčko hřeje tak, že si rozepínám bundu a skoro mám
pocit, že by ani v tričku nebyla zima. Probouzí to víru, že za dva měsíce to tady bude vypadat
takhle.
Z houštiny blízko dubu se náhle vynořilo stádečko srnek, bohužel si mě všimly příliš rychle a tak jsem si je mohl vyfotografovat už jen
v běhu.
Louce vévodí prastarý dub, který možná pamatuje i císaře Josefa II., podle něhož - i když je to jen moje domněnka - si myslím, že byla tahle
louka pojmenována starým a dnes už nepoužíváným názvem Císařská louka.
Potok Bělá je dosud z větší části zamrzlý a jeho koryto mi posloužilo jako příjemná cesta, ale na některých místech se přece jen už voda dere
zpod ledu ven. Už se těším, až se stane led zase vodou a břehy Bělé se stanou kobercem bledulek. Na to si ale ještě počkáme a tak se musíme
radovat alespoň ze zimní krásy krajiny.
Procházka to byla příjemná a jsem rád, že jsem si konečně i já užil trochy sluníčka. Bohužel se okolo 13. hodiny opravdu zatáhlo a víc už jsme
sluníčko neviděli.
