Včera proběhla tiskem (tedy konkrétně Mladou Frontou Dnes) a následně i rozhlasem velmi zajímavá zpráva - Ministerstvo životního prostředí dalo Správě Krkonošského národního parku ve Vrchlabí za úkol zpracovat studii, jak by se dal nejlépe zpoplatnit vstup na území parku. Plán je takový, že by se na cestách do nejzajímavějších a nejznámějších částí našich hor platilo vstupné, které by následně zčásti šlo na údržbu cest a jiné potřebné věci a zčásti na rozvoj obcí v Krkonoších. Na první pohled to vypadá logicky a rozumně, ale při bližším zamyšlení vyvstane celá řada pochybností.
V článku se udává příklad, že by například vstupné mohlo stát jednou euro - tedy asi třicet korun. Žádná velká částka, říkáte si, ale tím placení v horách rozhodně nekončí.
Neboť známá střediska našich hor Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou nebo Harrachov by nejlépe charakterizoval erb, zaplněný znaky dolaru a eura, uprostřed něhož by byla ruka, napřažená dlaní vzhůru. Třeba, když člověk přijede do Pece pod Sněžkou, má dvě možnosti. Buď zaparkovat bezplatně na parkovišti na samém začátku Pece, z něhož to je do centra tak odhadem čtyři až pět kilometrů, nebo použít velké parkoviště blíže k centru, které už samozřejmě bezplatné není. Naopak, chcete-li si zaprkovat na hodinku, připravte si 80 Kč, za dvě nám to naskočí už na 140 korunek... a tak dále a tak podobně, až se to při déletrvajícím stání ustálí v přepočtu asi na dvaceti korunách za hodinu. Parkováním to ovšem nekončí, také se musí něco jíst... a věřte, že ani ceny základních potravin v horských střediscích rozhodně nevyvolávají vzpomínky na doby budování komunismu. Nu a nakonec to nejlepší, pokud chcete přijet na několik dnů, musíte také někde bydlet - a věřte, že ubytování v hotelu či penziónu v Krkonoších není pro běžného člověka, který si může nechat o průměrné české mzdě leda tak snít.
A do toho všeho si představte takovou průměrnou čtyřčlennou rodinu s obvyklými podprůměrnými příjmy, jež si nějakým zázrakem ušetří na dovolenou v našich nejvyšších horách, které chce za 14 dnů prochodit. Jistě bude muset šetřit každou korunu... což ovšem půjde těžko, pokud ji na "mýtnici" u cesty každý den zkásnou o 120 Kč vstupného (to bych se ovšem moc divil, kdyby částka vstupného byla "jen" 30 Kč za jednoho. Třeba v Adršpašských skalách se vybírá 50 Kč a to jsou tisíckrát menší. Vybrané vstupné se investuje mj. třeba do takových potřebných zařízení, jako jsou mohutné ploty a zátarasy s ostnatým drátem na místech, kde by lidé mohli chodit bez placení vstupného).
A tak mi celý ten nápad připadá velmi špatný, protože příroda by měla být pro každého a měla by být všech a ne, aby si ji někdo přivlastnil a chtěl na ni vydělat.
Bylo by možno namítat, že vybrané vstupné půjde přece na zvelebování národního parku. To je sice pravda, ale na to všechno si přece naše hory hravě vydělají i bez vstupného. Vždyť z předraženého parkovného, ze zisku stylových hospůdek s trojcifernými cenami, z příjmů snobských hotelů a penziónů a z dalších a dalších výdělečných aktivit, spojených s našimi horami, si stát bere tučný desátek v podobě daně z příjmů a DPH. Jenže všechny ty zisky plynou rovnou do Prahy, kde je přerozdělí stylem "koruna pro mě, koruna pro lidi" do hor se tak vrátí hubená almužna.
Takže páni politici, co takhle místo spřádání megalomanských plánů a zavádění politiky "chudí chudší, bohatí bohatší" radši zkusit lépe hospodařit?
Naštěstí je celý plán dosud ve fázi přemýšlení a plánování, takže se nikdo nemusí bát, že výběrčí vyrazí na cestu hned zítra. Ale nerad bych se dožil chvíle, kdy chudí lidé budou moct koukat na naše krásné hory jen zpovzdálí.

Doplnění z 13. 07. 2006
Nedávno jsem slyšel v rádiu jednoho z představitelů Správy Krkonošského národního parku, jenž nás seznámil s hotovou studií. A musím říct, že Správa KRNAP se na tuto problematiku dívá velice rozumně a nedá se jí nic vytknout. Nemá totiž v úmyslu stavět brány, boudy a zátarasy a vybírat nekompromisně předražené vstupné, ale chce využít stávající síť terénních stanic a srubů a vybírat v nich DOBROVOLNÉ vstupné. Takže někdo dá padesát, někdo dvacet... ale do hor se podívají všichni a to je hlavní.