Tomášovy řeči - Shakespearův kód

V poslední čtvrtině 19. století bylo možné na prašných cestách v okolí Detroitu v kteroukoli denní či noční dobu spatřit bryčku, taženou jedním koníkem. V ní cestoval doktor Orville Owen za svými pacienty. Aby celou dobu nepřemýšlel jen o svých pacientech a jejich trápení, rozhodl se věnovat se při cestování své velké vášni - dramatům Williama Shakespeara. Postupně se naučil zpaměti všechny hry, které byly uveřejněny v Prvním foliu v roce 1623. Za čas se je naučil přednášet tak dobře, že s nimi obohacoval večery se svými přáteli a ti ho z legrace zkoušeli - přednesli určitý verš a lékař měl poznat, z jaké hry a z kterého jednání verš pochází. To by nebyl pro doktora Owena žádný problém... ale někdy přátelé vybrali verš, který se objevuje ve více hrách. Tyto nepochopitelné shody doktora zaujaly a začal po nich pátrat. Našel jich víc, než čekal a k tomu se mu podařilo objevit i pasáže, kterými jako by byla hra jen "vycpaná" - neměly pro ni valného smyslu a ani moc neodpovídaly ději. Často ani historickému prostředí, v němž se odehrávaly, naopak často připomínaly spíš Anglii v době Williama Shakespeara. Pasáž z 2. jednání, 3. scény hry Veselé paničky windsorské přivedla lékaře k nápadu...

Ta kuplířka je koráb Kupidův.
Napněte plachty! Za ní! Chraňte se!
A palte! Dostanu ji, nebo zhynu!

I v jiných hrách se objevují motivy lodí a plaveb a tak doktor Owen dostal nápad veškeré takové pasáže vypsat... a když je pak dal dohromady, ke svému velkému úžasu četl více méně srozumitelné líčení námořní bitvy - vítězství anglické flotily nad ohromnou španělskou invazní flotilou, zvanou Armada. Pokračoval tedy v pátrání po dalších takových místech a to vedlo k ohromujícímu objevu - hry Williama Shakespeara skrývají ve svých textech básně, vyprávění, dokonce celé knihy. Pustil se tedy se svými spolupracovníky do luštění a po vyluštění šifry shledal, že skrývají neznámé a šokující informace o člověku jménem Francis Bacon.
Sir Francis Bacon, vikomt z Verulamu a St. Albans se narodil 22. ledna 1561 v Londýně a proslul jako filozof, vědec, státník a také jako spisovatel. Studoval na univerzitě v Cambridgi a už jako dítě vynikal svou genialitou. Po studiích na Cambridgi, pobytu na francouzském královském dvoře a studiích práva se stal politikem a členem parlamentu. Po smrti královny Alžběty zažil Francis Bacon prudký kariérní vzestup, až se stal nakonec lordem kancléřem. Této funkce byl zbaven po obvinění z korupce a braní úplatků a zbytek života strávil v ústraní psaním filozofických spisů, esejů a knih o veškerém lidském vědění.
Pochybnosti o tom, kdo je skutečným autorem díla Williama Shakespeara, byly v době objevu doktora Owena přetřásány již více než dvě stě let. Objevovaly se různé pamflety, větší pozdvižení ovšem způsobily objevy reverenda Jamese Wilmota. Ten měl za úkol sepsat životopis oblíbeného básníka a dramatika Williama Shakespeara a s vervou se do toho pustil. Shromažďoval informace, příběhy, osobní vzpomínky... ale neobjevil vůbec nic zajímavého. Žádné vzpomínky, knihy... město Stratford nad Avonou v té době bylo malé městečko, jehož škola neměla jedinou učebnici... po dlouhém pátrání dospěl k závěru, že Shaksper, Shatspur či Shaxper - jeho jméno mělo spoustu různých podob, ale jméno Shakespeare se objevilo až ve vydáních her - neměl šanci získat ve Stratfordu, kde strávil většinu života, takové vzdělání, aby napsal takové brilnatní hry. Zklamaně se vrátil domů a svůj výzkum vzdal. Avšak byl prvním člověkem, který vyslovil hypotézu, že hry mohl napsat jen jediný člověk té doby - Francis Bacon.
Diskuse o tom pokračovaly, ale až objev doktora Owena a jeho spolupracovnice paní Gallupové, která ve hrách objevila druhou, tzv. dvoustavovou šifru, přinesl jednoznačnější důkaz. Hry Williama Shakespeara a díla dalších autorů - Spensera, Peelea, Greena nebo Marlowa - totiž obsahují zašifrovaný příběh celého života Francise Bacona... a obsahuje mnoho informací, které v časech, kdy ho autor psal, mohly toho, kdo by se odvážil vydat je nešifrované stát hlavu.
Hlavní část knihy Shakespearův kód je věnována příběhu, který povstal z rozluštěné šifry a je to fascinující životopis s věcmi, které se dodnes příliš neví. Pokud si knihu přečtete, dozvíte se mnoho zajímavého a neznámého o "panenské královně" Alžbětě a její době, lidech, kteří v ní žili či intrikách, které byly tak podobné intrikám dnešních politiků. Ač je to literatura faktu, nikoliv beletrie, čte se jako nejnapínavější román a pár těžkých rán jsem kvůli knize zažil, když jsem se předchozího večera nemohl odtrhnout od čtení.
Je zajímavé, že ač doktor Owen objevil a vyluštil šifru již koncem 19. století, dodnes se o tom mnoho neví.
Nakonec pár slov o autorce knihy... Virginia M. Fellowsová pochází z Oregonu, studovala na Scripps College v Claremontu v Kalifornii a promovala na University of Washington v Seattlu. Posléze se přestěhovala do Michiganu, kde pokračovala v univerzitním studiu na University of Michigan. Vedle svého akademického vzdělání považuje za neocenitelné i zkušenosti posbírané při cestách do Evropy, Indie, Jižní Ameriky a na ostrovy jižního Pacifiku.
Autorka se věnovala studiu mysticismu, které ji na nějaký čas zavedlo na Summit University v Pasadeně v Kalifornii, kde se začala zajímat o pozoruhodný svět Francise Bacona.
Knihu vydalo vydavatelství Mladá fronta v roce 2008 a její ISBN je 978-80-204-1638-4. Jen zamrzí občasné chyby v knize, z nichž nejhorší je chyba na samotné obálce - Stanford místo Stratford, to je už pořádný překlep. To si myslím, že by se takovému renomovanému nakladatelství stávat nemělo, ale bohužel je to v nově vydávaných knihách spíš pravidlem, než výjimkou. Rozhodně ale kniha stojí za přečtení a doporučuji ji každému, kdo má zájem o historii a zajímavé lidské osudy.