Kam zmizel zlatý poklad republiky? Tuto otázku pokládá autor Stanislav Motl v nesmírně zajímavé knize stejného jména. Na 263 stranách pak na tuto otázku sám odpovídá a ač je kniha ryzí literaturou faktu, čte se jedním dechem.

Více než šest tisíciletí vzrušuje zlato člověka... Magický žlutý kov, který se stal symbolem krásy, radosti, ale také prokletím, ztělesněním zla a temných sil. Zlato dovede udělat z člověka šťastlivce i žebráka. Oslepuje rozum, demoralizuje. V jeho jménu lidé umírali a umírají.

O historii naší země už bylo napsáno hodně knih. Kniha Kam zmizel zlatý poklad republiky je však unikátní v tom, že popisuje historii jednoho ze symbolů státnosti - zlatého pokladu republiky.

Jeho historie začíná prakticky už s počátkem historie naší země. Ta se po válce vzpamatovávala těžce a za cenu citelných reforem, prosazovaných ministrem financí Aloisem Rašínem. Ten propagoval heslo "Šetři a pracuj!" a v duchu tohoto hesla vznikl nápad uspořádat národní sbírku, jejímž cílem bylo vytvoření československého zlatého pokladu. Setkala se s velikým ohlasem lidí a poklad utěšeně přibýval. V prvních měsících sbírky se sešlo například 94 520 zlatých mincí a medailí. Velkým dílem přispěli i českoslovenští legionáři. 12 057,3 kg bylo převedeno z bývalé Rakousko - Uherské banky. A tak v roce 1926 měla nově založená Národní banka československá čtyřicet tun měnového zlata a koruna československá se stala zlatou měnou.

Bohužel jak už víme, stahovaly se mraky. Přišla krize, vynesla k moci Hitlera a ten ji začal řešit tak, že masivními státním zakázkami zvyšoval zaměstnanost. To Německo finančně přivedlo až na pokraj státního bankrotu. Tento stav bylo nutné řešit a platit měli jiní.
Vedení tehdejší Národní banky československé si velmi dobře uvědomovalo rostoucí nebezpečí ze strany hitlerovského Německa. Proto začali ukládat československé zlato do zahraničních bank. Hlavně do Velké Británie. V bankovních trezorech se nacházelo v září 1938 96,6298 tuny československého zlata.
Už bezprostředně po podpisu Mnichovské dohody a odtržení našeho pohraničí naléhalo Německo na Národní banku Československou, aby vydala Deutche Reichsbank "zlaté krytí platidel, obíhajících na území obsazeném německými vojsky". Převzít poměrnou část státního dluhu však odmítlo. Nakonec byla republika donucena vydat více než 14 tun zlata. To byl však teprve začátek.

Další čtení knihy přináší mnoho nových a nesmírně šokujících skutečností o politice, 2. světové válce a jejích důsledcích i politických čachrech machrech, v nichž se československý státní poklad stal cennou kořistí, ze které si toužil urvat každý...
Nerad bych však prozrazoval z knihy příliš mnoho, protože si myslím, že pro každého, kdo se jen trochu zajímá o politiku, mezinárodní vztahy nebo historii bude přečtení knihy velkým přínosem.
Závěr příběhu československého zlatého pokladu je smutný. I když se škody, způsobené nacisty i Spojenci podařilo z velké části - třeba novou národní sbírkou na kterou si všichni pamětníci roku 1986 možná vzpomínají - napravit, porevoluční doba se k našemu zlatému pokladu, k symbolu státnosti, na který se skládaly a za který bojovaly celé generace - zachovala macešsky - bez skrupulí ho prodala. A my se můžeme jen ptát našich úředníků a vlády společně s autorem "Kdy prodáte Hradčany?".

Dnes má Česká republika 13,7 tun zlata a je na 59. místě na světě. Pokud je ještě má.

Kniha rozhodně stojí za přečtení a každému ji vřele doporučuji. Vydalo ji nakladatelství Rybka Publishers v roce 2003 a její ISBN je 80-86182-69-X.
Autor knihy Stanislav Motl se dlouhodobě zabývá mimo jiné historickou publicistikou, zejména z období druhé světové války. O ní napsal knihy Nacisté pod ochranou anebo kdo vlastně prohrál válku, Muži generála Pattona nebo Prokletí Lidy Baarové. Jeho tvorba však zahrnuje široké spektrum námětů - od kriminalistického žánru přes autentické zážitky válečného reportéra až k dobrodružným okamžikům přižitým při námořních či horolezeckých expedicích.

Napsal Tomáš dne 28. května 2010

Zpět na Tomášovy řeči